Hlavní obsah

Děti nastupují do školy zbytečně pozdě. Rok s odkladem nic neřeší

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Pěti procentům dětí může odklad školní docházky pomoct. V Česku ho ale dostává až čtvrtina celého ročníku. Seznam Zprávy vysvětlují, proč děti nastupují do školy zbytečně o rok později, ačkoliv takový krok pak přináší obtíže.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco ve Frýdku-Místku má odklad jen 15 procent dětí. V okrese Jeseník to je 34 procent ročníku. Každé třetí dítě tady tedy nastupuje do školy o rok později, než by mělo.

I kvůli těmto rozdílům dali dohromady poslanci všech vládních i opozičních stran novelu školského zákona, která by měla jejich počet snížit. Konkrétní změny Seznam Zprávy popisovaly v předchozím článku. Úpravu podporuje také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Napříč Českem totiž nefunguje jeden pohled, jak by se k odkladům mělo přistupovat. Z toho pak plynou tyto obrovské rozdíly mezi jednotlivými okresy. A to klidně i mezi sousedními. V Šumperku, který k Jeseníku přiléhá, má odklad o 13 procentních bodů méně dětí – „jen“ 21 procent.

„Velkou roli hraje socioekonomický status,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, že kvalita rodinného zázemí v regionech se pak odráží nejen v odkladech, ale i v míře docházky do mateřských škol nebo obecně ve vzdělávací neúspěšnosti.

Za zdánlivou nezralostí dítěte se tak může schovávat pouze to, že budoucí školák nemá doma takovou podporu jako ostatní děti. Rok navíc ve školce na tom ale těžko něco změní, akorát dítě stráví ve vzdělávacím systému dalších 12 měsíců.

Jednotné není ani hodnocení psychologických poraden. Z dat MŠMT vyplývá, že zatímco v Moravskoslezském kraji dostalo doporučení k odkladu 91 procent dětí, které přišly především z důvodu posouzení školní zralosti, v Karlovarském kraji to bylo jen 24 procent.

Rozdílně navíc přistupují k vyhodnocení dětí nejen poradny napříč kraji, ale i jednotlivá zařízení ze stejného regionu. Celkově se tak potvrzují i dřívější závěry České školní inspekce, že školská poradenská zařízení nepostupují jednotně.

„Nemáme úplně jasnou metodickou oporu, kdy odklad přichází v úvahu a kdy ne. Pokud na nás pak nastoupí rodič, který žádá odklad, s právníkem, tak je to velmi často i o nějaké osobní statečnosti pracovníka,“ vítá chystanou legislativní oporu předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová.

Ať už chtějí rodiče dětem prodloužit dětství, nebo jim zajistit výhodu u přijímaček na víceletá gymnázia, z dat se nepotvrzuje, že by to mělo pozitivní dopad. V minulosti měla odklad asi pětina dětí, do prvního ročníku osmiletých gymnázií ale nastoupilo k 1. září 2023 jen 11 procent takových žáků.

„Když jsou v jednom ročníku kvůli odkladům mezi dětmi až dvouleté rozdíly, tak na konci prvního stupně jsou malé děti s těmi v prepubertálním věku, a to je nesmírně náročná situace pro učitele, která není úplně kompatibilní pro další vzdělávání,“ přibližuje ústřední školní inspektor Zatloukal.

Zápisy jako přijímačky

Dalším důvodem, proč jsou v Česku odklady extrémně rozšířené, je formát zápisů. Navzdory metodice MŠMT má nemálo základních škol na nastupující prvňáky přehnané nároky.

„Ukazuje se, že na 30 procentech škol neprobíhají zápisy podle metodiky ministerstva. Spíše jde o přijímací řízení do první třídy, což popírá princip plynulého přechodu mezi stupni vzdělání,“ popisuje Zatloukal a přidává příklad Zlínského kraje, kde testování školní zralosti funguje dokonce na 40 procentech základek.

„Víme, že vysoký podíl odkladů způsobuje ve vzdělávacím systému obtíže. Když se legislativně zajistí jejich snížení, ještě to nemusí znamenat, že obtíže zmizí. Cílem by mělo být, aby změny měly pozitivní dopad na děti,“ dodává ústřední školní inspektor.

Pokud projde nový návrh skupiny poslanců, odklad dostanou jen děti, které ho skutečně potřebují. Vrátili bychom se tedy k tomu, jak měly odklady i podle původních pravidel fungovat.

Samozřejmě s tím souvisí problém. Pokud má pětina dětí z každého ročníku odklad zbytečně, těchto odhadem 20 tisíc dětí se bude muset rozdělit do dalšího ročníku.

Aby jeden rok nevznikl v prvních třídách přetlak, počítá se v zatím neprojednaném návrhu s postupným náběhem. V roce 2026 by se tak nový postup vztahoval jen na děti narozené před 1. dubnem 2020. O rok později by se pak hranice posunula na 1. červenec 2021. A v roce 2028 by se výrazné snížení odkladů týkalo všech dětí narozených před 1. zářím 2022.

Doporučované