Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rtuť, jediný kov, který je za normální teploty a tlaku kapalný, představuje významný problém jak pro lidské zdraví, tak životní prostředí. Evropská unie se razantně pustila do omezení používání rtuti, což mimo jiné znamená, že už od roku 2025 nebudou moci stomatologové používat jako výplň zubní amalgám. Ten rtuť obsahuje.
Jak Seznam Zprávy informovaly, Česká republika si sice vyjednala výjimku, a tak zubaři budou moct aplikovat amalgámové plomby o rok a půl déle, pojišťovny však nepočítají s tím, že by - podobně jako u amalgámu - hradily plnou cenu náhradní výplně. (Podrobněji v přiložené analýze.)
Analýza
Krok, který postihne především Česko. Zákaz používání amalgámu prošel na úrovni Evropské unie a bude platit už od roku 2025. Tedy o pět let dříve, než se původně čekalo. Pro většinu západní Evropy je to spíš kosmetická úprava, protože stomatologové už amalgám používají výjimečně.
Urychlený konec zubního amalgámu přineslo únorové schválení revize evropského Nařízení o rtuti. Obsahuje také zákaz výroby, dovozu a vývozu několika produktů obsahujících rtuť, včetně určitých typů světelných zdrojů (rtuťových lamp).
„Celkově se dosáhlo velmi pozitivního kompromisu. Česká republika se k tomu postavila čelem. Udělala maximum pro to, aby vyhověla ostatním státům a zároveň se vyhnula tomu, že by došlo k ohrožení přístupu k lékařské péči,“ říká Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky organizace Arnika.
Rtuť zařadila Světová zdravotnická organizace mezi 10 chemických látek nejvíce ohrožujících veřejné zdraví. V důsledku lidské činnosti se uvolňuje do životního prostředí. Do lidského těla se pak zpětně dostává především konzumací ryb a mořských plodů. Největším rizikem je rtuť pro malé děti a těhotné. Skrze matku se může totiž rtuť dostat také k vyvíjejícímu se plodu a negativně ovlivnit vývoj mozku a nervového systému.
„Rtuť je globální kontaminant, a zákaz tak musí být globální. Evropská unie jde v tomto příkladem,“ chválí přístup EU Brabcová.
A co krematoria?
Ohledně rtuti však zůstává nedořešená jedna otázka a ta se týká krematorií. Spalováním lidských ostatků se totiž také uvolňuje rtuť ze zubních plomb.
V pracovním materiálu Evropské komise se píše o odhadu, že jen v roce 2019 se tímto způsobem dostalo do ovzduší skoro 700 kilo rtuti. Nejvíce v Polsku a Česku.
Krematoria ve většině zemí Unie nepoužívají technologie pro zachytávání rtuti. Předpisy ani nic takového nenařizují.
„V Česku nemá žádné krematorium zařízení na filtrování těžkých kovů. Musely by se spaliny sprchovat vápenným roztokem a to by vytvořilo nebezpečný odpad a silně zdražilo kremace. Zavedení těchto zařízení by bylo velmi nákladné a u většiny krematorií obtížně zabudovatelné do systému spalinových cest,“ potvrzuje Hana Svěchotová ze Sdružení pohřebnictví v ČR.
Žádnou změnu v tomto ohledu nepřináší ani nové nařízení. S opuštěním zubního amalgámu totiž bude postupem let logicky klesat i jeho množství spalované v krematoriích.
„Důvodem, který Evropská komise uvedla v hodnocení dopadů, je fakt, že regulace emisí rtuti a jejích sloučenin z krematorií by přinesly náklady a administrativní zátěž neúměrnou sledovaným environmentálním cílům. S tím se Česko ztotožňuje,“ dodává za Ministerstvo životního prostředí jeho mluvčí Veronika Krejčí.
To ale neznamená, že se v následujících letech nebudou zavádět třeba další změny. Evropská komise má totiž připravit do konce příštího roku ještě nezávazná opatření ke snižování emisí rtuti.
„Česká republika tyto pokyny vítá a očekává, že budou obsahovat návrhy opatření, která nebudou finančně neúměrná a pro provozovatele krematorií likvidační,“ dodává mluvčí Ministerstva životního prostředí.
