Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Airbnb, Booking.cz a další „ubytovací platformy“ potkalo v posledních týdnech hned několik špatných zpráv.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vydalo v listopadu aktualizovaný metodický pokyn pro stavební úřady. Stalo se tak bez velkých fanfár – dokument ani není datovaný přesněji než „v listopadu 2022“.
Na 13 stránkách v něm ministerstvo úředníkům vysvětluje, jak postupovat při sousedských sporech o to, zda v domě je, či není možné provozovat krátkodobé pronájmy. Resort přitom dává jednoznačně za pravdu těm, kdo Airbnb v bytech označují za nelegální.
Jen nedlouho předtím, na konci října, vydali vlastní stanovisko hasiči, podle nichž je provozování krátkodobého ubytování v obytných domech nebezpečné. „Tyto objekty se stávají mnohem rizikovější a následky možného požáru pro takto ubytované osoby mohou být fatální,“ uvádí.
Bytové domy nemusí plnit tak přísné protipožární normy, jako mají hotely a ubytovny, připomínají hasiči. Například se očekává, že většina stálých obyvatel domu i za nenadálé situace, jako je požár, najde bez delšího bloudění cestu ven na ulici.
Zejména v centru Prahy je ale situace někdy odlišná – z obytných domů se mnohdy stávají ubytovny pro turisty. Nezřídka se tak desítky lidí ocitnou uprostřed noci v domě, který v životě neviděli. Nedomluví se česky a někteří z nich jsou rádi, když bez cizí pomoci trefí do dveří. Zatímco hotely jsou na takové situace připravené, plán protipožární ochrany obytných domů s tím zpravidla nepočítá.
Airbnb v Praze
Takzvané krátkodobé ubytování už zase budí vášně. Po několika letech covidové paralýzy se turisté vracejí do center velkých měst a s nimi i všechno dobré a špatné, co tento byznys přináší.
Stavební úřad vs. firma
Kritici krátkodobých pronájmů se mohou pochlubit ještě jedním čerstvým úspěchem. Stavební úřad Prahy 1 na konci listopadu zakázal konkrétní firmě podnikat s krátkodobým pronájmem v bytovém domě. Majitelé dostali lhůtu přesně 7 dní.
Nejde o první takové rozhodnutí, pro budoucnost Airbnb je ale důležité. Praha 1 je těžištěm byznysu s krátkodobým ubytováním v Česku a zároveň místem, kde proti tomuto podnikání vystupuje nejvíc lidí.
Stavební úřad odkazuje na novou metodiku MMR a v odůvodnění přímo říká: byt je v době rozhodnutí v nabídce serveru Booking.com, přestože není kolaudovaný pro ubytovací služby, jedná se tudíž o nelegální byznys.
„Úřad městské části Praha 1, stavební úřad, … vyzývá společnost XXX … k bezodkladnému ukončení nepovoleného účelu užívání stavby – poskytování krátkodobých ubytovacích služeb,“ píše se v rozhodnutí datovaném k 23. listopadu, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Zaměstnanec stavebního úřadu v rozhodnutí cituje ze stavebního zákona: „Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména kolaudačním rozhodnutím, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu“. Zároveň dodává, že poskytování dlouhodobého pronájmu na základě nájemní smlouvy je podle zákona v pořádku, zatímco poskytování krátkodobých ubytovacích služeb je porušením zákona.
Stavební úřad se odkazuje právě na novou metodiku Ministerstva pro místní rozvoj, respektive její aktualizované znění z listopadu 2022.
„Vzhledem k tomu, že bytová jednotka je dlouhodobě veřejně nabízena za účelem poskytování krátkodobých ubytovacích služeb prostřednictvím inzertního portálu www.booking.com, a stavební úřad prostřednictvím náhledu na tento portál ověřil, že takto je nabízena i ke dni vydání této výzvy, nelze mít důvodných pochybností o tom, že předmětná bytová jednotka je užívána nikoliv k trvalému bydlení, ale k poskytování krátkodobých ubytovacích služeb, což je v rozporu s povoleným účelem jejího užívání,“ píše se v rozhodnutí stavebního úřadu.
Často neplatí daně, tvrdí ministerstvo
Spor o krátkodobé ubytování má v zásadě dvě strany. Na jedné stojí společnosti jako Airbnb či Booking.com a lidé, kteří byty na dobrých adresách přes tyto společnosti pronajímají turistům. Nezřídka kvůli tomu nemovitosti přímo nakupují a čím dál častěji také tyto byty a podnikání s nimi provozují takzvaně na firmu.
Na druhé straně stojí stálí obyvatelé, kterým se dům, v němž žijí, postupem času proměňuje v ubytovnu. Nejčastěji jim vadí, že se v jejich obydlí střídají velké počty cizích lidí. V praxi jsou to často mladí, kteří do Prahy míří za levným alkoholem.
Ministerstvo si ale všímá i jiných aspektů, než je rušení nočního klidu.
„V souvislosti s poskytováním ubytování přes platformy typu Airbnb často dochází k neplnění zákonných povinností provozovatele ubytovací služby. Provozovatelé zpravidla neplní povinnost mít živnostenské oprávnění, platit daň z příjmu, platit odvody na sociální a zdravotní pojištění, používat EET pro tržby v hotovosti, registrace k DPH při splnění zákonných podmínek, odvádět místní poplatky za pobyt, vést evidenční knihu o hostech a domovní knihu o cizincích, a to v souladu s GDPR, nutnost hlásit cizince na cizinecké policii a mimo to zajistit na své náklady likvidaci odpadů po svých hostech,“ vypočítává resort ve své metodice.
Kritici krátkodobého ubytování nová stanoviska a rozhodnutí úřadů vítají. „Je to tedy vlastně strašně jednoduché, stačí umět číst zákony a ty aplikovat,“ řekl Seznam Zprávám Petr Městecký, zakladatel spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy.
Právě tento spolek je nehlasitějším odpůrcem platforem pro krátkodobé ubytování. Městecký dlouhodobě tvrdí, že pro regulaci Airbnb není potřeba vytvářet nové zákony, ale že stačí důsledně dodržovat platnou legislativu.
„Bydlení a ubytovávání jsou dvě rozdílné věci s rozdílnými nároky. Spolek to tvrdí léta, úřady to chápou až nyní. Je až neuvěřitelné, co tu vlastně ty roky řešíme. Pouhou gramotnost. Bohužel,“ dodal Městecký.