Za správně vyřešené příklady pětka. Přístup škol ke kreativitě dětí se liší

Veřejnou diskuzi o výuce matematiky na českých školách nedávno vyvolal příspěvek na sociálních sítích, který upozorňoval na případ, kdy druhačka dostala pětku na základě neuvedení číselného rozkladu u příkladů. Výsledky přitom měla dobře.

„Vyžadování postupu vede k uniformitě dítěte, zabití kreativity a tvůrčího matematického přemýšlení. Absolutně odpadá diskuze ve třídě, protože ta vzniká, když jsou různé názory. Přitom je dokázáno, že diskuze je to nejcennější, co ty děti ve třídě mohou mít,“ říká Tomáš Chrobák, který na známkování testu upozornil. Sám na Ostravské univerzitě učí didaktiku matematiky.

Tomu ale oponuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Někteří učitelé trvají na tom postupu právě proto, aby viděli kreativitu žáka. Čili někdy učitel nechce, aby to žák udělal přesně tak, jak to napsal minulou hodinu na tabuli, ale chce vidět to uvažování a kreativitu,“ říká.

Čeští žáci jsou nicméně v matematice jedni z nejlepších v Evropské unii, jak vyplývá z výzkumu České školní inspekce (ČŠI). Mezi oblíbené předměty na školách ale nepatří.

„Kdybych to vysvětlil na příkladu, tak veslaři na otrokářské lodi, které budete bičovat, by nepochybně také zvítězili. Stejně jako děti, které drilujete v matematice,“ vysvětluje nadprůměrné výsledky českých čtvrťáků učitel a školní psycholog Robert Čapek.

Data ale zároveň ukazují, že si v matematice většina žáků nevěří. „Jako učitelé neumíme dát zažít úspěch všem žákům ve třídě, dáváme ho pořád jen jedné třetině, které matematika jde. Zbytek to tam musí odsedět a přežít. Problém je v tom, že ti učitelé matiky byli vždycky v té matice úspěšní, takže to mají jako slepé místo,“ říká Zatloukal.

Podle učitelů Čapka a Chrobáka výuka matematiky, tak jak je momentálně nastavená, nerozvíjí logické myšlení žáků. Ti potom mají problémy aplikovat svoje znalosti například ve slovních úlohách.

„Máme problém propojovat znalosti mezi různými tématy, dávat je do souvislostí s životními záležitostmi, jako je třeba finanční gramotnost. Žáci často mají problém porozumět zadání nějakého úkolu, který je textový,“ přidává se ústřední školní inspektor Zatloukal.

Nevhodná forma výuky matematiky se týká i druhého stupně základních škol. Obsah a forma učiva se totiž přizpůsobuje tomu, co děti budou potřebovat u přijímacích zkoušek na střední školy.

„Zaměření výuky reflektuje požadavky přijímací zkoušky. Byli bychom rádi, kdyby se ty úlohy u přijímaček více soustředily na logické myšlení, takové úlohy tam jsou, ale v případě matematiky jich zdaleka není tolik, abychom mohli říct, že se na ně soustředí,“ dodává Zatloukal.

Zpět ale k hodnocení dětí. Psycholog Čapek je zastáncem toho, že ve škole by žáci neměli být známkováni vůbec. „Žáci, kteří dostávají špatné známky, chodí do té hodiny s nechutí. Nenaplňují potenciál, který by mohli rozvíjet, kdyby byli hodnoceni správným způsobem. Není to tak, že učitel spravedlivě dává známky čtyřkaři, ale naopak vytváří toho čtyřkaře, který se radši snaží držet pod radarem. Ta příčina a důsledek je tady opačná,“ vysvětluje.

„Nedávno mi psal rodič, že dítě v první třídě dostalo pětku z matematiky, což je opravdu masakr,“ dodává Čapek.

Ministerstvo školství plánuje známkování v první třídě základní školy zrušit úplně, a to od roku 2027/2028. Žáci se tak budou hodnotit pouze slovně.