Přístup do mobilu, rychlejší vyhoštění. Fiala chce přitvrdit vůči migrantům

Má jít o stěžejní změny, které posílí bezpečnost v Česku a zároveň odradí potenciální nelegální migranty od vstupu na české území.

Tak vlastní poslanecký návrh začátkem března avizoval premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s dovětkem, že legislativa by měla projít zrychleným schvalováním ve Sněmovně už během prvního čtení.

„Naší prioritou je zefektivnit vyhošťování těch, kteří zde nemají právo zůstat, a zabránit zneužívání azylového systému. Navrhovaná opatření budou mít pozitivní dopad na bezpečnost Česka,“ uvedl k návrhu Vít Rakušan.

Návrh zpřísnění přitom přichází ve chvíli, kdy oficiální statistiky ukazují rázný pokles zachycené nelegální migrace přes Českou republiku a zároveň setrvává propad zájmu o tuzemský azyl.

V posledních letech se počet žádostí o azyl v Česku pohybuje nad tisícovkou ročně. Loni požádalo o azyl 1363 lidí, uspělo 54 a dalších 149 osob dostalo takzvanou doplňkovou ochranu, která rovněž spadá do působnosti mezinárodní ochrany a uděluje se uprchlíkům, kteří nesplňují důvody pro azyl, ale po návratu by jim hrozilo skutečné fyzické nebezpečí.

Policie loni zadržela bezmála 9,5 tisíce lidí, kteří v Česku pobývali nelegálně, nejčastěji šlo o Ukrajince, Moldavany a Vietnamce. Současně podle dat ze zpráv o migraci klesl i počet zachycených nelegálních migrantů přecházejících přes území republiky.

Představitelé nevládních neziskových organizací, které se na problematiku migrace zaměřují, kritizují vládní představitele za to, že ke změnám přistoupili netransparentně a že ve skutečnosti poslanecký návrh do české legislativy zapracovává evropské předpisy Paktu o migraci a azylu. Zejména naráží na fakt, že se ve zrychleném režimu poslanecký návrh vyhne důkladnému připomínkování.

„Je opravdu zvláštní, když ministr vnitra a premiér předkládají legislativu, která implementuje evropské právo poslaneckým návrhem,“ tvrdí Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

„Vnímám to jako předvolební tah. I v kontextu toho, že kdyby koalice něco chtěla dělat v této otázce, tak od léta je ve Sněmovně návrh úplně nového zákona o pobytu cizinců,“ doplňuje Zuzana Pavelková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, a naráží tak mimo jiné na fakt, že v Poslanecké sněmovně od loňského srpna leží vládní novela zákona o vstupu a pobytu cizinců, kterou podle ní politici mohli využít spíše než vytvářet nový předpis.

Krátké třídenní připomínkové řízení využil například Svaz průmyslu a dopravy, aby obecně zopakoval naléhavou potřebu prosazení zákona o vstupu a pobytu cizinců, který řeší i pracovní migraci.

Samotný obsah poslanecké novely byl zveřejněn až koncem března. Redakce Seznam Zpráv z nezvykle rozsáhlého dokumentu představuje nejzásadnější změny.

Návrh zákona spojuje rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany a rozhodnutí o vyhoštění. „Spojením těchto rozhodnutí dojde zejména ke zrychlení procesu návratu osoby, která nemá právo zůstat na území České republiky,“ uvádí důvodová zpráva.

V současnosti je potřeba vést správní řízení o vyhoštění až na základě neudělení mezinárodní ochrany.

Nově má také zákon preferovat u cizinců vyhoštění jako trest za spáchání vážných trestních činů, jako je těžká újma na zdraví nebo zločiny ve prospěch organizované skupiny.

Zjednodušení procesu vyhoštění nebo lepší provázání jednoho úkonu na druhý by se mělo týkat i lidí bez pobytového oprávnění či propouštěných z vězení.

Novela rozšiřuje důvody uvalení detence u žadatelů o azyl v případě nedodržení stanovených povinností. „Celkově tento návrh zmírňuje požadavky na podmínky, kdy je možné rozhodnout o zajištění cizince, například jde o rozvolnění stávajícího požadavku vážného nebezpečí útěku,“ konstatuje důvodová zpráva.

V úvodu pak důvodová zpráva vysvětluje, že v praxi se poslední roky objevuje problém, že není jednoduché doručit písemnosti nutné pro vedení řízení.

„Nově se tam poměrně široce definuje riziko útěku a zajištění dopadlo na víc lidí včetně zranitelných, jako jsou těhotné ženy nebo oběti násilí či lidé s posttraumatem,“ říká Magda Faltová a doplňuje, že Fialův a Rakušanův návrh opět vrací do praxe detenci i pro rodiny s dětmi.

„Je to krok zpátky, i mezinárodní standard jde vlastně směrem k tomu, že detence dětí by měla být skončená. Děti nemají platit za to, že rodič udělal nějakou chybu. A nemají být omezené na svobodě. Vezměte si, jak hodně je nepředstavitelné, že české dítě bude omezené na svobodě kvůli tomu, že rodič udělal přestupek,“ dodává Zuzana Pavelková.

V současné době platí žadatelům o mezinárodní ochranu zdravotní pojištění plně stát. Mají přitom přístup ke stejnému rozsahu zdravotní péče jako čeští občané. Podle důvodové zprávy k zákonu však dochází k takzvané „zdravotní turistice“ a zneužívání systému. Nově vláda navrhuje poskytovat jen nutnou zdravotní péči.

„Omezení neplatí pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany do 18 let. U dětí se změna nenavrhuje a budou zdravotně pojištěny jako dnes, stále v režimu státních pojištěnců,“ stojí v důvodové zprávě.

Podle Magdy Faltové se však neprokázalo, že by do Česko někdo cestoval s úmyslem zažádat o azyl, aby mohl využívat bezplatně tuzemskou zdravotní péči. Návrh pak podle ní zavádí složitou paralelní strukturu zdravotní péče pro několik stovek žadatelů o azyl.

„Povede to k omezení dostupnosti zdravotní péče žadatelů o azyl, což si myslím, že není něco, co by stát měl chtít. Neodkladná péče v ohrožení života je vždycky dražší než ta méně neodkladná,“ argumentuje Magda Faltová.

Novela zároveň nově navrhuje zavedení povinného epidemiologického screeningu všech nelegálně pobývajících cizinců.

Ministr vnitra během představování hlavních myšlenek v zákoně zmínil i možnost kontrolovat mobilní telefony a další elektronická zařízení migrantů.

„Je tady někdo, jehož totožnost neznáme. Policie a dané úřady budou mít možnost prověřit data z jeho mobilního telefonu, abychom zjistili, kdo ten člověk ve skutečnosti je,“ vypichuje Vít Rakušan.

Ze samotného návrhu pak vyplývá, že zatímco aktuálně platí, že cizinec může k prokázání totožnosti využít i komunikační zařízení, tak nově je doplněno i ustanovení, že naopak policie je oprávněna vyzvat cizince, aby jí informace na komunikačních zařízeních zpřístupnil.

Posun v návrhu zaznamenalo i právo cizince na právní pomoc. „Pojem poskytování právních informací národní právo nezná, nelze ho tedy vykládat v kontextu národního práva, ale právě pouze v souladu se zmíněným nařízením. Azylové procedurální nařízení dále upravuje možnost, aby poskytování těchto právních informací bylo poskytováno současně několika žadatelům o mezinárodní ochranu,“ popisuje důvodová zpráva.

„Člověk z toho cítí, že už to není poradenství ve smyslu zastupování. A je to zásadní věc, protože lidé, kterých se to týká, nemluví jazykem, nerozumí tomu, nemají přístup k ničemu, takže se nemůžou sami zastupovat v řízení, to není reálné,“ hodnotí Magda Faltová.

Zuzana Pavelková změnu chápe v tom smyslu, že namísto individuální právní pomoci bude stačit školení nebo skupinové přednášky určené vícero cizincům. „A tím by bylo právní poradenství vyřešené. Ale to je úplně jiná forma pomoci,“ říká.