Článek
Podle připravované novely o sociálních službách by jim mohla ČR svůj příspěvek poskytnout, uvedla mluvčí ministerstva Eva Davidová.
Na situaci lidí se slovenskou penzí, kteří potřebují péči a nedostávají na ni příspěvek, upozornila Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Navrhovala, aby jim podporu začalo vyplácet Česko. Podle odhadů rady se to může týkat 400 až 500 osob a roční výdaje by mohly činit 70 milionů korun.
„O nelehké situaci těchto slovenských důchodců víme. Česká republika již několikrát aktivně oslovovala slovenskou stranu s cílem nalézt společné řešení. Vždy tato snaha bohužel skončila bez výsledku. Připravujeme tedy alespoň svoje řešení. Novela zákona o sociálních službách se totiž zaměřuje i na tento problém,“ uvedla Davidová.
„Navrhujeme, aby v individuálních případech bylo možné poskytnout příspěvek na péči i v situaci, kdy to právní předpisy EU vylučují,“ dodala.
Podle vládního legislativního plánu by kabinet měl od Ministerstva práce novelu dostat v únoru. Změny by měly začít platit od příštího roku.
Problém pro stovky lidí
Letitý spor
České a slovenské příspěvky na péči se liší. Na českou dávku mají nárok při splnění určitých podmínek Češi i cizinci, kteří jsou závislí na pomoci. Podpora se vyplácí ve čtyřech výších, využít ji mohou lidé na domácí, terénní i ústavní péči.
Slovensko poskytuje příspěvek na opatrování. Pobírat ho může příbuzný, který se stará o těžce zdravotně postiženého, bydlí s ním, nevydělává víc než dvojnásobek životního minima a platí důchodové pojištění. Peníze nezíská, pokud potřebný pobývá v domově pro seniory, týdenním stacionáři či má pečovatelskou službu víc než osm hodin v měsíci.
Dalšími dávkami jsou příspěvky na osobní asistenci a na kompenzaci zvýšených výdajů. Slovenská republika do ciziny tyto podpory neposílá. Evropská komise ji kvůli tomu zažalovala. Soudní dvůr EU v roce 2015 žalobu zamítl.
Slovensko: Peníze posílat nemusíme
Každá země má svá pravidla a i členské země EU mohou mít různou legislativu a určení tzv. příspěvku na péči. Jak Seznam Zprávy již upozornily, zatímco Praha se řídí tzv. koordinačním nařízením EP o sociálních dávkách, a tudíž je vyplácí i do zahraničí, Bratislava vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU, které jí dalo za pravdu, že tato dávka v jejím systému není dávkou sociální.
Paradoxní je, že Česká republika svým občanům na Slovensku tento příspěvek bez problémů vyplácí.
Tehdejší tisková mluvčí slovenského ministerstva práce Michaela Slivková Kirňaková celou věc už dříve vysvětlila následovně: „Slovenský a český systém sociální pomoci je úplně odlišný. Příspěvek na péči (podle české legislativy) je považován za nemocenskou dávku, zatímco peněžní příspěvek na opatrování (podle slovenské legislativy) je dávkou sociální pomoci (tj. při přiznávání a vyplácení příspěvků platí jiná pravidla).“
„Příspěvek na péči (v Česku) představuje dávku podléhající koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Postupujeme podle pravidel takzvaných koordinačních nařízení a příspěvek na péči poskytujeme ve vymezených případech. Osobě, která žije v ČR a pobírá výhradně důchod od jiného členského státu EU, příspěvek na péči poskytovat nemůžeme. To má novela zákona změnit,“ upřesnila mluvčí Davidová.
Podle NRZP od roku 2015 od soudního rozhodnutí do konce roku 2020 česká strana postoupila na Slovensko 329 žádostí o dávky na dlouhodobou péči. Ročně to bylo pět až sedm desítek případů. Podle odhadů rady by dosud mohlo být žadatelů celkem do pěti stovek a roční výdaje na příspěvek by mohly činit kolem 70 milionů korun.
