Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Osmdesátiletá klientka Všeobecné zdravotní pojišťovny se rozhodla využít nabídky na proplacení až 1000 korun na dentální hygienu v rámci prevence.
Paní Blanka ovšem narazila. Nepoužívá a nevlastní chytrý mobilní telefon ani počítač a o proplacení lze podle pravidel pojišťovny žádat jen online. Na pobočce jí proto nabídli pouze pomoc s přihlášením se do aplikace.
Diskriminace, říká dcera
Podmínka žádosti zaskočila i její dceru, která dlouhodobě žije v zahraničí a jejím jménem teď s pojišťovnou jedná. „Máma je nezávislá a dost šikovná na svůj věk, orientuje se ve spoustě věcí, ale v tomhle ne. Proč takového člověka odříznou, proč teď musí škemrat o pomoc? Rozčiluje mě to,“ říká dcera ženy, Kateřina Russell, žijící ve Skotsku.
Kvůli jejímu pobytu v zahraničí také v jejich případě padá i další možné řešení, které pojišťovna navrhovala, totiž aby aplikaci spravovala právě dcera.
Podle Kateřiny Russell to prakticky není možné. Vyžadovalo by to, aby její matka uměla přefotit účtenky. „Máma nemá sourozence, já nemám sourozence. Není nikdo další, kdo by se o ni postaral. Přijedu jednou za půl roku, ona spíš jezdí sem,“ podotýká.
86letou klientku odkázali na e-banking
Začátkem dubna na sociální platformě X upozornil Miroslav Bobek, ředitel pražské zoo, na dopis, který Česká spořitelna zaslala jeho 86leté matce. Informovala ji o změně úročení s odkazem, že detaily se dozví v internetovém bankovnictví.
„Pro staré lidi je to stresující, proto jsem o tom na síť psal. Věčně na ně takhle něco padá. Přišlo mi to úplně absurdní,“ řekl Bobek Seznam Zprávám. Jeho matka, jak dodal, byla z dopisu odkazujícího na internet zaskočená.
Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý se brání, že se banka naopak snaží být vstřícná vůči klientům starším sedmdesáti let. Poskytuje jim služby na pobočkách nebo po telefonu zdarma.
Shodou okolností pracuje ve Skotsku ve vládou řízené Národní zdravotní službě. Vysvětluje, že takový přístup ke klientům, kteří z různých důvodů nejsou na internetu, by byl nemyslitelný.
„Šlo by o diskriminaci lidí, kteří nemají z různých důvodů přístup k moderním technologiím a tím pádem se jim odmítá zdravotní, i když preventivní péče,“ říká dcera klientky. Zdůrazňuje, že se problém nemusí týkat jen starších lidí.
„Ruční vyhodnocení by zvedlo náklady“
VZP má šest příspěvkových programů od pohybu přes očkování po prevenci. A právě v prevenci nabízí letos finanční příspěvky rovněž na šest preventivních úkonů. Od vyšetření kožních znamének po komplexní onkologickou prohlídku pro osoby nad 35 let.
Pouze u preventivní dentální hygieny a příspěvku na rehabilitační a rekondiční aktivity je ovšem podmínkou právě žádost online. A to prostřednictvím aplikace Moje VZP. V dalších případech je možné i osobní podání.
„Vyhodnocení absolvování prevence provádí automatizovaný systém. Pokud bychom toto vyhodnocení měli realizovat na pobočkách ručně, neúměrně by stouply náklady,“ odpověděl Kateřině Russell Ondřej Novák, vedoucí oddělení řízení procesů služeb klientům.
V korespondenci také zaznívá argument, že příspěvky nejsou nárokové. „Je to bonus navíc, který je poskytován pojištěncům za předpokladu splnění stanovených podmínek vybraného programu,“ stojí dále v reakci.
Mluvčí VZP Viktorie Plívová zdůrazňuje, že výhradně přes aplikaci je nutné žádat pouze u dvou příspěvků. Jde o ty, které jsou navázané na splnění podmínky preventivní prohlídky – systém si je automaticky propojí s žádostí.
„Jsme si vědomi, že pro některé klienty může být toto technické omezení překážkou pro čerpání příspěvku, snažíme se proto v těchto případech postupovat maximálně vstřícně a zajistit potřebnou asistenci klientům přímo na pobočkách,“ reaguje Plívová na dotaz Seznam Zpráv.
Na dotaz, zda nejde o diskriminaci, odpovídá, že pojišťovna reaguje na technologický vývoj. Což podle ní klienti obecně vnímají pozitivně a příspěvky masivně čerpají.
Podle Plívové je VZP letos připravená mezi svých šest milionů klientů z fondu prevence rozdělit 1,6 miliardy korun. Loni to byla miliarda.
Diskriminace? Musel by rozhodnout soud
Jan Vobořil, advokát a výkonný ředitel neziskové organizace Iuridicum Remedium, který se dlouhodobě zabývá právem na offline existenci, míní, že jde o hraniční situaci. „V právních termínech je otázka, jestli jde o diskriminaci,“ říká. Verdikt by podle něj musel vynést soud.
Vysvětluje, že na jednu stranu nelze říct, že by podmínka online žádosti obecně vylučovala seniory. „Ale pravdou je, že senioři ve vysokém věku mají chytré telefony spíš v menšině, nejsou to schopni sami řešit, jsou závislí na pomoci,“ připouští Vobořil.
Podle něj by v nejzazším případě mělo být vždy možné problém vyřešit na pobočce. „Když vás z pobočky odkazují na to, že si máte stáhnout aplikaci, kterou si objektivně stáhnout nemůžete, tak mi to přijde špatně,“ konstatuje. V tomto konkrétním případě je to podle něj i nesmyslné.
