Článek
Ministerstvo práce a sociálních věcí si nárůst vysvětluje i tím, že je o dávky možné žádat jednodušeji online. Podle odbornice z neziskového sektoru odráží nový rekord složitou finanční situaci českých domácností.
V průměru dostali žadatelé od státu 6134 korun, a celkové měsíční výdaje tak překročily 1,6 miliardy korun.
Červnový počet vyplacených dávek tak překonal o více než osm tisíc dosavadní rekord z března, kdy bylo vyplaceno 259 337 příspěvků na bydlení. Do letoška byl rekord v červnu 2015, kdy příspěvek na bydlení získalo přes 246 tisíc žadatelů.
MPSV za letošním druhým rekordem vidí souběh dvou faktorů. Prvním je vyúčtování energií za loňský rok a rostoucí zálohy na bydlení. „Pokud rekord padl na konci čtvrtletí, jedná se typicky o výplatu zpětně asi za dva měsíce – duben a květen. V tomto období přichází lidem také vyúčtování energií za předchozí rok. Mohlo tak dojít ke zvýšení záloh, a tím pádem i k růstu nákladů na bydlení. To v praxi znamená, že o dávku mohli požádat i ti, kteří ji dosud nepobírali,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Podívejte se, jak se měnil měsíční počet příjemců příspěvků na bydlení od června 2015:
Zároveň Jakub Augusta zmiňuje i to, že příspěvek na bydlení byl pro ministerstvo, ale i celou vládu prioritní nástroj na řešení energetické krize.
„Vyššímu počtu poskytovaných příspěvků přispívá také to, že došlo k rozšíření povědomí o této formě pomoci i výraznému zjednodušení cesty, jak se k ní dostat,“ doplňuje mluvčí MPSV s poukazem na zjednodušenou online žádost o příspěvek na bydlení.
Právě vládní agitaci zmiňuje i Alena Zieglerová, odbornice na český dávkový systém z Institutu pro sociální inkluzi. „Historicky to bylo první pozitivní působení na občany, že je to oprávněná podpora pro každého, kdo ji potřebuje. To tady nebylo a mohlo to zapůsobit,“ míní.
Kdo dosáhne na příspěvek na bydlení?
O dávku, která se stala hlavním nástrojem vlády Petra Fialy (ODS) na pomoc lidem v energetické krizi a s vysokou inflací, mohou žádat domácnosti, pokud splní dvě podmínky.
První podmínkou je, že za náklady na bydlení vydají měsíčně více než 30 procent čistého příjmu.
Zároveň tyto výdaje nesmí přesáhnout takzvaný normativ. Reálně jde o státem maximálně uznatelné náklady na bydlení, jako je nájem, náklady na energie a další výdaje spojené s bydlením. Tak se stát snaží bránit, aby nedotoval luxusní bydlení.
Odráží to, že lidé chudnou
Rekord v počtu vyplacených příspěvků na bydlení nepřekvapil ani Ivu Kuchyňkovou z Charity ČR, kde se věnuje prosazování sociálních témat.
„Spousta kolegů se v rámci sociální péče snaží, aby lidé na dávky dosáhli. A to proto, že stabilně klesají příjmy domácností, jde nahoru inflace. Pokud se nebudou řešit důstojné mzdy a adekvátní příjem za práci, tak budeme všechno hradit z dávek,“ říká odbornice z Charity ČR.
Počet vyplacených dávek tak zrcadlí podle Kuchyňkové aktuální situaci, kdy lidé chudnou a dostávají se do finančních potíží. „Horší je, že i když se dávky vyplácí, tak je řada lidí, kterým se náklady na bydlení zvedly natolik, že jim stále nezůstává na normální život,“ dodává.
Alena Zieglerová ještě zmiňuje, že roli sehrály i banky a energetické společnosti, které také svým klientům radí, aby dávku na bydlení využívali. „Naučily se motivovat klienty, aby zkusili zažádat o dávku. A že to už jde online. To se může řady příjemců dotknout, že to jde elektronicky,“ říká expertka na sociální dávky.
Podle MPSV je podíl lidí, kteří žádají o dávku online, pohyblivý. V červnu takto zažádalo 23 procent, v květnu šlo o 27 procent.
Letošní rekord i u příspěvku na dítě
V červnu rostl i počet příjemců další dávky – přídavku na dítě. Na tuto podporu mají nárok nezaopatřené děti do 26 let, pokud je příjem domácnosti nižší než 3,4násobek životního minima rodiny.
Šestý měsíc letošního roku tuto dávku pobíralo 391 916 příjemců, což je nejvíc od září 2016, kdy pobíralo přídavek přes 406 tisíc dětí.
Podívejte se na vývoj měsíčních příjemců přídavku na dítě od září 2016:
Podle Jakuba Augusty z MPSV se i v tomto případě projevilo to, že lze žádat jednoduše online, ale i to, že se přídavek na dítě od ledna navýšil ve všech věkových kategoriích o 200 korun měsíčně.
Nejvíce tak lze pobírat až 1580 korun měsíčně na dítě od 15 do 26 let. „V nárůstu počtu vyplácených dávek se pravděpodobně projevilo i to, že MPSV v minulém roce potenciální příjemce této formy pomoci aktivně oslovilo,“ připomíná Jakub Augusta i to, že jeho resort rozesílal informační SMS zprávy a e-maily na základě dat, která získali z jednorázového pětitisícového příspěvku na dítě.
Alena Zieglerová zmiňuje i další důvod, a to že se zvedalo životní minimum, od kterého se odvíjí nárok na dávku.
Jedna dávka místo čtyř
Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň už veřejně avizuje, že příspěvek na bydlení by se měl s přídavkem na dítě a dalšími dávkami v budoucnu spojit v jednu komplexní státní pomoc.
„V tuto chvíli můžeme říci, že plánujeme revidovat celý systém, aby došlo ke zjednodušení, zpřehlednění, ale také eliminaci zneužívání sociálních dávek. Upravit chceme pravidla pro zkoumání příjmové situace dané domácnosti, a to v otázce majetku nebo aktivity na trhu práce,“ nastiňuje obecný směr, kterým se chce ministerstvo vydat, Jakub Augusta.
Konkrétnější obrysy by MPSV chtělo zveřejnit na podzim, zatím se podle mluvčího změny diskutují v pracovních skupinách.
V těch zasedá i Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. O chystaných změnách mluví přímočařeji: „Vize je, že od 1. 1. 2025 bude jedna dávka, srazíme hranice hmotné nouze a státní sociální podpory a duplicitní dávky jako příspěvek a doplatek na bydlení, ale i přídavek na dítě a příspěvek na živobytí dítěte,“ říká.
Výsledkem má být méně papírování pro příjemce, který aktuálně musí žádat o několik různých dávek naráz. Například nejdříve zažádat o státní sociální podporu a chtít přídavek na dítě a pak v rámci hmotné nouze požádat o doplacení do životního minima dítěte.
„To by mělo padnout,“ říká Alena Zieglerová.
