Stále můžete žádat o 5 000 korun na dítě. Až do léta 2023

Pět tisíc korun od státu na nezletilé dítě mohou rodiče získat, pokud splní jednoduchou podmínku: hrubý příjem jejich domácnosti za rok 2021 nepřesáhl jeden milion korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předběžně počítalo, že nárok na dávku bude mít 1,1 milionu rodin a 1,56 milionu dětí.

Za první měsíc do 16. září úřady zaregistrovaly žádosti na bezmála 1,2 milionu dětí a z toho už bylo přiznáno a vyplaceno téměř 1,1 milionu dávek.

Potenciálně tak svůj nárok na dávku nevyužili rodiče až 360 tisíc dětí. Nárok na 5 000 korun přitom neztratili, ze zákona o peníze mohou žádat až do 1. července 2023.

Nárok na příspěvek máte i ve specifických případech, které nemusí být široce známé:

Nárok na jednorázový státní příspěvek může některým rodičům teprve vzniknout. A to ve chvíli, kdy se jim dítě narodí. Pět tisíc korun totiž náleží i novorozencům, kteří se narodí do konce roku 2022.

Kolem věku dítěte mohou vznikat zmatky – například jestli mají na dávku nárok děti, které během srpna 2022 oslavily plnoletost? Ministerstvo práce a sociálních věcí proto přišlo s jednoznačnou odpovědí: „Nárok na příspěvek mají děti narozené od 2. srpna 2004 do 31. prosince 2022.“

Řada rodičů se může domnívat, že na jednorázovou dávku nemá nárok, protože nesplňuje podmínku příjmu domácnosti do jednoho milionu korun.

Klíčovou otázkou přitom je, jestli se počítá příjem jen jednoho rodiče, nebo obou. Tedy jestli je žadatel samoživitelem.

Ministerstvo práce jde cestou velkoryse širokého významu pojmu samoživitel. „Pokud spolu ke dni podání žádosti rodiče nežijí, zohledňuje se pro nárok na dávku jen příjem toho rodiče, se kterým dítě ke dni podání žádosti žije,“ uvedla Eva Davidová, mluvčí resortu.

Detailněji: rozvedený rodič je považován za samoživitele, stejně tak i rodič, který žije s dítětem v domácnosti sám. Není přitom určující trvalá adresa obou rodičů.

„Trvalé bydliště slouží pro evidenci obyvatel, nikoliv k ověření faktu společné domácnosti,“ podotýká Eva Davidová.

Stejně tak se do příjmu domácnosti nezapočítávají přivýdělky samotného dítěte, ale ani například prarodičů (pokud právě prarodič o příspěvek na dítě nežádá). Posuzovanými osobami jsou totiž rodiče či osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče.

Naopak pokud žadatel žije ve společné domácnosti s partnerem více než tři měsíce, měly by se započítávat do limitu jednoho milionu korun i jeho příjmy.

Komplikovaně může působit i žádost o příspěvek na dítě ve střídavé péči obou rodičů. I zde přistupuje ministerstvo práce k vyplácení peněz velkoryse.

Zákon o příspěvku je postavený na tom, že peníze jsou svázané s dítětem, kterému vzniká nárok na dávku. Zažádat tak může kterýkoliv z rodičů. Ovšem dávka je vyplacená jenom jednou. Rodiče by se proto měli domluvit.

„Je třeba vycházet z předpokladu, že rodiče se dokážou dohodnout na výchově a péči o dítě. Ostatně to je podmínkou pro udělení střídavé péče. V zájmu dítěte je také to, aby o dávku požádal ten rodič, který bude hradit například výdaje spojené s nástupem do školky nebo školy,“ vysvětlovala mluvčí ministerstva práce Eva Davidová.

Pokud se rodiče nejsou schopni dohodnout, dávka bude vyplacená tomu, kdo zažádal první, a následně se může stát předmětem posuzování na úřadech práce.

Dávka je určena zejména dětem, jež mají v České republice trvalý pobyt. „Skutečnost občanství tedy není pro nárok na tento jednorázový příspěvek relevantní,“ říká Eva Davidová a doplňuje, že zákon myslí i na některé situace, kdy nemá dítě v ČR trvalý pobyt, ale má povolení k dlouhodobému pobytu – jde například o rodinné příslušníky držitelů oprávnění, jako je modrá karta nebo zaměstnanecká karta.

„Skupinou dětí z řad cizinců, kteří dosáhnou na tuto jednorázovou podporu bez pobytové podmínky, jsou děti, jejichž rodiče jsou občané členských států Evropské unie, kteří využívají práva na volný pohyb osob v rámci Evropské unie a mezi jednotlivými členskými státy migrují, povětšinou za prací,“ vysvětluje mluvčí.