Přísnější zákony osamělé střelce neodradí, tvrdí šéf spolku majitelů zbraní

Podle policie útočník ke střelbě na Karlově univerzitě použil „obrovský arzenál zbraní“. Mezi nimi také samonabíjecí pušku (konkrétní typ redakce zná, ale záměrně jej neuvádí), která patří do kategorie vysoce přesných, účinných a spolehlivých zbraní. Její pořízení musí posvětit policie, stojí přes sto tisíc korun.

Lidé po čtvrteční tragédii řeší, jestli se má zpřísnit legislativa nebo pro zájemce o zbraně zavést plošné psychotesty. Pachatel měl povolení držet osm zbraní. „Když se bavíme o tomto typu pachatele, který zřejmě zabil i batole, akci si plánuje, nanosí si někam zbraně, udělá si časový plán, nevím, jak mu v tom zabránit,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Tomáš Trávníček, předseda Lex - Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní.

Útočník vraždil samonabíjecí puškou. Jak je složité si ji v Česku obstarat?

Třeba v britských médiích se ptali, proč se po útoku divíme, když jsme v zemi, kde si takovou zbraň může každý koupit. Samozřejmě nemůže, musíte projít sítem, získat zbrojní průkaz, nákupní povolení a samozřejmě i odpovídající zabezpečení zbraní.

V Česku je pět skupin zbrojního průkazu. Co je nutné pro zisk konkrétní samonabíjecí pušky?

Postačí průkaz pro skupiny ke sportovním účelům, k výkonu povolání, k ochraně zdraví, života nebo majetku, eventuálně ke sběratelským účelům, ale tam není povolené z těch zbraní střílet.

A další podmínky?

Začíná to žádostí na policii. Musíte také získat zdravotní posudek, který vydává praktický lékař. Samozřejmě musíte být bezúhonný a zjišťuje se, jestli jste se nedopouštěl přestupků proti veřejnému pořádku. V Česku se na rozdíl od jiných států nepřihlíží k zahlazení trestů. Třeba Jiří Kajínek, který dostal milost od prezidenta, je z hlediska zbrojního zákona nezpůsobilá osoba.

Po útoku v Uherském Brodě (muž v roce 2015 zavraždil 8 lidí - pozn. red.) se řešilo, jestli mají být zavedené psychotesty plošně pro všechny zájemce. Když si vzpomenete na případ lesního vraha Kalivody, to byl policejní kadet a prošel policejními psychotesty, také proto se od zkoumání plošné podmínky upustilo. Nejsou na to lidé ani peníze. Ale vznikla nová opatření. Pokud se zájemce či majitel zbrojního průkazu lékaři nezdá, může vás na psychotesty kdykoli poslat, a dokonce má povinnost oznámit policii, když se s vámi něco děje. Ta má právo vám zbraně preventivně sebrat a poslat vás na kompletní vyšetření.

Má se zpřísnit zisk podobných zbraní?

Při té diskuzi jde o dvě věci. Zda šlo o systémové selhání, nebo úlet jednotlivce. O systémovém selhání můžeme mluvit v USA, kde sice mají background check (při nákupu zbraně se ověřuje minulost kriminální a jiná historie potenciálního kupce zbraně - pozn. red.), ale nemají centrální zdravotní péči. Pokud se člověk s psychickými problémy přestěhuje do jiného federálního státu, nemají šanci zjistit, že byl 5 let v blázinci, a licenci mu vydají. Toto se v Česku nestává.

Takže českou tragédii vnímáte jako druhou variantu?

Ten případ mi přijde jako u Breivika (masový vrah v roce 2011 zabil v Norsku 77 lidí - pozn. red.). Připravoval se na to systematicky, nechlubil se na sociálních sítích. Tyto lidi neodhalíte.

Zákazy těchto sofistikovanějších zbraní by tedy podle vás nepomohly?

Bohužel, v zásadě bych pak mohl takový útok spáchat něčím jiným. Jako chemika mě mohou napadnout jiné věci. Víte, kam mířím.

Když se někdo s čistým rejstříkem rozhodne, těžko se mu brání?

Přesně tak. V případě Uherského Brodu se přijalo systémové opatření, že policie může preventivně zbraně zadržet předem, což předtím nebylo. Ne že by to někdo nechtěl, ale nikoho to nenapadlo. Byl to legislativní vývoj. Tady mě nenapadá, co udělat ještě víc.

Hovořil jste právě o psychotestech. Nepomůže přece jen jejich plošné zavedení pro nakupující?

Dělám v krizovém managementu a procházím náročnými psychotesty. Aby se zjistilo, jestli se v krizové situaci nezblázním a dokážu vydávat povely. Nicméně vím od psychologů, že testy mají logickou osnovu a posloupnost. Částečně se dají obejít.

Ale je to další způsob prevence.

Když to někdo v minulosti navrhoval, tak jsme jako spolek nebyli předem proti. Ale i psychologové tehdy řekli, že se mohou za zájemce zaručit, když s nimi budou tři měsíce bydlet, ale ne na základě testu a krátkého pohovoru se zájemcem.

Není přece jen opatření na zvážení?

Za sebe jsem dříve nebyl vyloženě proti, ale na základě zkušeností z jiných zemí si nemyslím, že to přinese větší bezpečí. Když se bavíme o tomto typu pachatele, který zřejmě zabil i batole, akci si plánuje, nanosí si někam zbraně, udělá si časový plán, nevím, jak mu v tom zabránit. Psychotesty odstraníte schizofreniky, ale systematicky plánujícího inteligentního jedince, se obávám, případné zpřísnění stejně neodhalí.

Ale zřejmě nás čeká rozsáhlá debata o ochraně měkkých cílů. Jde podobným útokům za vás nějak lépe zabránit?

V médiích od bezpečnostních expertů zazněla krásná myšlenka. Můžeme mít bezpečí jako v Číně za předpokladu, že převezmeme jejich totalitní systém. Otázka je, jestli to ve společnosti chceme. Třeba bezpečnostní zavádění rámů. Zavedeme je, budou houkat, ale ten útočník zastřelí ostrahu a půjde dál. To byste musel mít samopálníky u vchodů. Jejich výcvik a vybavení je drahé. A když je budeme mít na každém rohu, je otázka, nakolik jsme svobodná společnost.

Nicméně je potřeba diskuze, jak moc si technologie do našeho soukromí kvůli větší bezpečnosti pustit?

Počkal bych na závěry policie. Pokud ze závěrů vyjde nějaká legislativní mezera, tak ano. Na základě toho mohou vláda, parlament konat. Ale nedělal bych to pod vlivem emocí, je potřeba odstup.