Článek
Na dnešní tiskové konferenci to řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Podle jeho náměstka Petra Ošlejška je proto nutné lépe nastavit právní předpisy o požární ochraně v lesích.
Zásah hasičů v Českém Švýcarsku podle Vlčka komplikovaly nedostatečně průjezdné cesty nebo nedostatek zdrojů požární vody. Park také učinil některá opatření, která práci sboru omezovala.
„Jedná se například o nařezání stromů napadených kůrovcem, kdy hrozí nebezpečí pádu na zasahující hasiče,“ uvedl Vlček.
Z analýzy vyplynulo, že například nejsou definována jasná pravidla pro vytváření požárních pásů – rozhraní mezi lesem a obydlenou oblastí. Nedostatečně popsáno je zásobování požární vodou, přístupové komunikace, včasná detekce požárů a zpracování dokumentace zdolávání požáru.
Podle Ošlejška se novými právními předpisy má zabývat meziresortní skupina. První výsledky by mohla mít v polovině roku.
Těžaři už několik dílčích zásahů kolem obydlených oblastí udělali, řekl dnes podle ČTK mluvčí správy národního parku Salov.
„Je pravda, že tam nejsou pravidla úplně jasně definována a bude možné je nějakým způsobem definovat nejspíše v okamžiku, až budeme mít k dispozici všechny analýzy a posouzení,“ uvedl mluvčí s tím, že správa parku zatím analýzu hasičů nemá k dispozici.
Správa má také například zadanou studii lesních ekosystémů, ze které získá další poznatky, jak v okolí obcí postupovat. Hotová bude zhruba v březnu. Podle Salova je k požárům náchylný celý region a bude zapotřebí mix opatření.
Podklady parku nikdo nezpochybňoval
Hasiči mají k dispozici mapu vodních zdrojů i cest, po kterých se mohou při zásahu v rezervaci pohybovat, řekl dál Salov. „Tento podklad do loňského požáru nebyl nikdy nikým rozporován,“ dodal mluvčí.
„Nikdy jsme ze strany hasičů nedostali požadavek, abychom na dokumentaci něco měnili,“ doplnil. Složky IZS se podle něj mohou pohybovat i po cestách, které v dokumentaci nejsou zahrnuty. K výroku Vlčka, že se v oblasti požáru vyskytovaly nařezané stromy, Salov uvedl, že šlo o několik kusů odkorněných modřínů, které navíc požár ustály. Nejsou totiž náchylné na parazitické houby a trvá mnohem déle, než samovolně spadnou, jsou tedy stabilnější.
Požár v národním parku podle Vlčka také ukázal, že je nezbytně nutné modernizovat zajištění letecké hasičské služby. Potřeba jsou vrtulníky, které mohou hasit objemem vody větším než 3000 litrů.
Požární zásah v Českém Švýcarsku v červenci a srpnu loňského roku velmi komplikovalo sucho a vítr. Oheň zasáhl podle Vlčka všechna tři lesní patra – byl pozemní, korunový a nakonec i podzemní, tedy kořenový. Rozrostl se na plochu 1100 hektarů, hasiči pak zasahovali na území o rozloze 3600 hektarů.
Vyšetřování požáru v Českém Švýcarsku
Ani po půl roce ale není jasné, kdo zavinil rozsáhlý požár národního parku. Nikdo není obviněn. „Příčina vzniku požáru je i nadále předmětem prověřování. Protože se jedná o dosud největší lesní požár v Česku, odpovídá tomu i délka prověřování,“ sdělila pro Seznam Zprávy policejní mluvčí Eliška Kubíčková. Doplnila, že musí vyslechnout všechny svědky a čekají také na hodnotící zprávy či odborné posudky.
Mluvčí národního parku Salov už dříve přiznal, že policie správu kontaktovala už na podzim. „Máme poznatek o jednom podání, které bylo učiněno proti správě národního parku. Policie se nás dotazovala na začátku října. Vyžádala si informace pro trestní řízení,“ sdělil pro Seznam Zprávy.
Ministerstvo životního prostředí na svém webu zveřejnilo detailní studii vědců. Podle ní šíření plamenů napomohly mimořádně příznivé podmínky, jako nejsušší období za 60 let, silný vítr, velmi nízká vlhkost paliva nebo vysoká teplota v prvních třech dnech požáru.
Vědci zároveň zpochybnili námitky starostů, že by důkladnější vytěžení kůrovcového dřeva požár zpomalilo. „Holiny bez mrtvého dřeva hořely úplně nejlépe,“ sdělil pro Seznam Zprávy vedoucí expertního týmu Jakub Hruška.
Třeba starosta Krásné Lípy Jan Kolář (Sdružení 2022) zdůraznil, že samosprávy nikdy nežádaly o rozsáhlé holiny v parku. „Nebyli jsme ti, kteří udělali největší holinu pod Pravčickou branou, zhruba 45 hektarů. To je rozhodnutí správy. Jen jsme dlouhodobě vyjadřovali obavu, že se na některých místech hromadí velké množství suchého kůrovcového dříví,“ namítl.
Dodal, že vědecká studie vychází z amerického nástroje na modelování požáru. „Nevím, jestli zohledňuje stovky hektarů suchého kůrovcového lesa nebo množství vody na hašení. Souvislosti jsou širší, než aby se ventilovalo, že starostové jsou hlupáci,“ řekl.
Vedení i dalších obcí v okolí vítá, že se začaly kácet suché stromy v bezprostřední blízkostí obcí. Tvoří se tak ochranná pásma. „Na jejich okolí a důležité body infrastruktury se teď při kácení souší zaměřujeme,“ potvrdil dříve Salov.
Správa chce také navýšit počet strážců, v terénu jich je pouze šest. „Mají na starosti území 80 kilometrů čtverečních a dalších 250 kilometrů chráněné krajinné oblasti. Je pak těžké uhlídat, jestli tam někdo nelegálně kempuje. Jednáme s ministerstvem o navýšení tabulkových míst. Uvítali bychom třeba deset strážců navíc,“ uvedl začátkem ledna Salov. Dodal, že prevence nesmí být jen záležitostí vlastníků a správců lesa.
Vedení parku na webu upozorňuje, že na celém území parku hrozí vysoké nebezpečí pádu stromů. Třeba o víkendu byla kompletně zavřená stezka k Pravčické bráně.
Starosta Kolář tvrdí, že v Saském Švýcarsku, kde také shořely stovky hektarů lesa, je vše odklizené. „Na německé straně mají kompletně zprůchodněné území, jak po požáru, tak po kůrovci. Zaznělo to při vzájemném jednání. To je dramatický rozdíl oproti naší straně. Máme velké zpoždění,“ doplnil.
Přírodních požárů bylo loni třikrát víc
Lesní požáry a požáry v přírodě tvořily téměř polovinu všech loňských ohňů. Zatímco v roce 2021 jich bylo 3588, loni se jejich počet vyšplhal na 10 164. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.
„Bylo to samozřejmě dáno zejména klimatickými podmínkami,“ uvedl Vlček. Zima byla suchá a venkovní požáry začaly už v březnu. Následovalo velmi teplé počasí v letních měsících, které bylo příčinou i nejrozsáhlejšího českého lesního požáru v Hřensku.
Celkově hasiči v loňském roce vyjížděli k 20 790 požárům, což je oproti předchozímu roku zhruba třicetiprocentní nárůst.
U požárů loni zemřelo 128 lidí, o 18 více než v roce 2021. V přímé souvislosti s požárem pak zahynulo 84 osob, předloni 90 lidí. Ohně způsobily zhruba stejné škody. Obrovská škoda vznikla při lednovém požáru hal v Mladé Boleslavi, jejíž prvotní odhad byl kolem jedné miliardy korun. Později se zvýšil na téměř tři miliardy korun, například kvůli součástkám pro nová auta.
Zejména kvůli požáru v národním parku České Švýcarsko v okolí Hřenska výrazně stoupl počet zraněných hasičů. Zatímco v roce 2021 jich bylo 474, loni 547. V Českém Švýcarsku bylo podle něj ošetřeno 117 příslušníků sboru.
„Spousta hasičů měla respirační problémy,“ doplnil. Požárníci tak podle něj neměli žádná těžká zranění. Za celý loňský rok zemřel jeden hasič, předloni dva.
Hasiči vyjeli v loňském roce ke 151 552 mimořádným událostem, oproti předchozímu roku jejich počet vzrost o téměř 10 000. Kvůli rozvolnění opatření zamezujících šíření pandemie covidu-19 stoupl i počet dopravních nehod.
AKTUALIZACE: V úvodu jsme doplnili další vyjádření hasičů. Přidali jsme také reakci mluvčího národního parku.
