Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Bylo to jedno z nejsložitějších a nejnáročnějších období, které naše oddělení potkalo,“ vzpomíná pro Seznam Zprávy Robert Bocek, primář oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Nemocnice Havířov. Právě tam zjistili, že za úmrtími v září roku 2012 je metanol.
První pacienti byli do nemocnice přivezení v pozdní fázi otravy jedovatým alkoholem. Laboratorní testy proto zpočátku metanol neodhalily.
„Na stole jsme měli sedm až osm pracovních diagnóz, včetně intoxikace závadným alkoholem, i metanolem. Ten jsme u prvního pacienta dokonce vyšetřili, ta hladina byla nulová,“ popisuje začátek kauzy Bocek.
Metanol je detekovatelný asi 30 hodin, potom se v těle promění na kyselinu mravenčí. Specializovaná vyšetření na odhalení její přítomnosti ale v té době nebyla běžně dostupná.
Negativní testy
Dobrat se příčiny úmrtí proto bylo náročné.
Už z prvotních výsledků bylo lékařům jasné, že jde o intoxikaci závadným alkoholem. Ale veškeré testy vycházely negativně – včetně těch na metanol. V době převozu do nemocnice byli navíc první pacienti v bezvědomí, takže od nich nebylo možné získat žádné informace.
„První, co nás napadlo, byl etylenglykol, známý také jako fridex. Jednou za dva až tři roky se nějaká intoxikace objeví. Symptomy jsou velmi podobné,“ vysvětluje primář.
Metanolová aféra
Když během metanolové aféry začali umírat lidé, odkrylo se celé moravské lihové podsvětí v čele s bossem Radkem Březinou. Případ připomínal i jeden z dílů seriálu České podsvětí.
Metanol nejprve považovali jen za hypotetickou diagnózu, protože otrava se v Česku nevyskytla několik desítek let. Pacienti navíc měli často mnoho dalších zdravotních problémů, které diagnostiku komplikovaly.
„Vypadá to jako mozková příhoda, člověk má srdeční selhání a zažívací potíže, je chronicky nemocný, diabetik a před třemi dny si dal panáka, kterého vám ani nepřizná nebo si to nepamatuje,“ uvádí primář příklad.
Lékaře zmátl také případ dvou příbuzných, kteří oba pili stejný alkohol. Jeden skončil v havířovské nemocnici, druhému, který vypil víc, se nestalo nic. „Až posléze jsme zjistili, že ten druhý pokračoval dál jiným alkoholem, čímž se zachránil. Ten, co skončil u nás, si dal jen jednu skleničku.“
Případ byl podle Bocka záludný, protože smrtelný byl běžně dostupný alkohol, v lahvích byla navíc kombinace jedu a protijedu. Pokud se navíc někdo napil jiného druhu alkoholu, potíže se často vůbec neobjevily.
Čepovaná vodka v trafice
14. září 2012 zakázal ministr zdravotnictví prodej alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 20 %. V té době už se jedovatým alkoholem smrtelně otrávilo 19 lidí. Dalších třicet leželo v nemocnici.
„Mozaika se poskládala“
Bocek na metanolovou aféru vzpomíná jako na mimořádně náročné období. „Člověk stále hledá, upřesňuje, do noci přemýšlí, co eventuálně by to mohlo být a jak to vyšetřit. Volali jsme i do laboratoře, jestli není nějaký problém s analyzátorem, protože hodnoty byly skutečně velmi nízké – do té doby jsem nikdy takové neviděl a od té doby taky ne,“ podotýká.
Metanol potvrdili u první pacientky po třech dnech. „Dostala se k nám v časné fázi, do deseti hodin od požití alkoholu. Tam se nám metanol podařilo prokázat. Pak to do sebe začalo všechno zapadat, mozaika se poskládala a najednou bylo všechno jasné,“ vypráví Bocek.
Oddělení anesteziologie a resuscitace (ARO) se velmi rychle zaplnilo. Aby nápor zvládli, bylo třeba povolávat i další lékaře a sestry, a to i z dovolených.
V havířovské nemocnici skončilo s otravou metanolem celkem 13 lidí, dva z nich zemřeli. Jednu pacientku převezli na vyšší pracoviště s krvácením v mozku, dva lidé byli propuštěni s těžkými následky. U další ženy zůstaly závažné psychické následky. Posledního pacienta propustili v zimě 2013.
Tresty v kauze metanol
Metanolová kauza měla 48 obětí, daších 117 se otrávilo. Za namíchání smrtelné směsi byli Rudolf Fian a Tomáše Křepela odsouzeni k doživotnímu vězení. Hlavní distributor otráveného alkoholu Jiří Vacula dostal trest 15 let.
Cenné zkušenosti
Primář dodává, že kauza má i svou pozitivní stránku. „Člověk získá zkušenost, a to je to nejcennější – teď ji i předáváme mladým lékařům, kteří to nezažili. Vypadá to velmi exoticky – podobné případy jsme znali jen z Indie, okrajově z Norska. Ale tam je prohibice, u nás byl alkohol široce dostupný. Proto by to dřív nikoho nenapadlo,“ myslí si.
„Ten klinický obraz je nezapomenutelný. Při každém podezření, které se tu a tam objeví, provádíme vyšetření na mravenčany. Při každé zmínce o intoxikaci závadným alkoholem jsme mnohem ostražitější. Stále na to člověk myslí,“ uzavírá Bocek.
Tým lékařů z havířovské nemocnice poté spolupracoval s Akademií věd v Brně na screeningové metodě, která umožňuje rychlejší detekci kyseliny mravenčí.
