Článek
Nejen vedro, ale i příliš klimatizované pracoviště může v letních dnech potrápit zaměstnance.
„Měli jsme tu dva tábory. Jeden chtěl raději teplo bez klimatizace, druhý spíše chládek. Máme ale výhodu, že kromě open space můžou být kolegové v samostatných kancelářích, takže se problém vyřešil jednoduše,“ líčí šéf projektů v IT společnosti Pixelmate Tomáš Novotný.
Možné potíže na pracovišti připouští i ředitelka odboru hygieny práce ústeckých hygieniků Daniela Marhonsová. „S klimatizovanými pracovišti je problém v tom, že někomu studený vzduch nevyhovuje vůbec, někomu vadí zvýšené proudění chlazeného vzduchu a podobně,“ říká.
Podle aktuálního nařízení z konce roku 2022, které upravuje podmínky pro teplotu na pracovišti, se musí zaměstnavatel držet hned několika zásad. S nimi souvisí právě klimatizace a její nastavení.
„Mikroklimatické podmínky na pracovišti jsou jedním ze základních předpokladů zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, k čemuž se váže obecné ustanovení zákoníku práce,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.
Venku 37? V kanceláři 31
Teplota, kterou má zaměstnavatel u klimatizovaných pracovišť zajistit, by se měla běžně pohybovat v rozmezí od 22 do 24,5 °C.
V létě by pak rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou neměl být větší než 6 °C. „Tato teplota by měla zaručit to, že přechod mezi vnitřní klimatizovanou kanceláří a venkovním velmi teplým prostředím nezpůsobí nachlazení, které bývá doprovázeno velmi nepříjemnými komplikacemi,“ objasňuje pravidla Marhonsová.
Do hry ale vstupuje ještě jedna výjimka. „Pokud venkovní teploty překročí 30 °C, není nutné maximální hodnoty u kancelářských prací (tedy 24,5 °C pozn. red.) dodržovat,“ popisuje ředitel hygienické stanice kraje Vysočina Jan Pečinka.
S každým dalším stupněm navíc minimální teplota roste. Pokud by venku bylo 37 °C, jako bylo například o víkendu, teplota v klimatizované kanceláři by neměla klesnout pod 31 °C.
V takovém případě musí zaměstnavatel poskytnout tzv. ochranný nápoj. Tím se u fyzicky náročnějších profesí myslí mineralizovaná voda, u kancelářské práce čistá kohoutková voda. „Nedochází ke zvýšené tělesné námaze, tedy ani zvýšené ztrátě minerálů,“ podotýká hygienička Marhonsová.
Zákon udává postup i pro ještě vyšší teploty. „Pokud teplota na kancelářském pracovišti překročí 36 °C, musí být poskytnuty bezpečnostní přestávky, které se započítávají do pracovní doby,“ říká pro Seznam Zprávy ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.
Podejte stížnost
Co se ale stane, když zaměstnavatel podmínky nedodrží a má to negativní dopady na zdraví zaměstnance? „Pokud nebude dodržena teplota podle nařízení vlády a zaměstnanec kvůli tomu bude muset na nemocenskou, je možné požadovat náhradu škody,“ radí advokát zabývající se pracovním právem Ladislav Jouza.
Částka se pak vypočítává z výdělku a nemocenského. „Zaměstnanci přísluší náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem a plnou výší nemocenského,“ přibližuje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.
Stížnost hygieně by měl dotyčný podat buď písemně, telefonicky nebo e-mailem. Na podněty, které se týkají mikroklimatických podmínek, reagují hygieny podle Marhonsové během několika dní.
„Jedná se o teplotní výkyvy, které nemívají dlouhodobého trvání, proto se snažíme tyhle problémy řešit co nejdříve. Máme k dispozici certifikované přenosné teploměry, kterými můžeme zjistit teplotu během pár minut a určit tak, zda k porušování zákona dochází.“
V takovém případě pak ukládá hygiena sankce a požaduje nápravu zjištěných nedostatků. „Jde nám prioritně o ochranu lidského zdraví,“ vysvětluje Marhonsová.
Podle hygienika Pečinky probíhají kontroly na pracovištích nejen z podnětů zaměstnanců, ale i namátkově.
Tak je tomu i v Ústeckém kraji. „Pracovníci hygienických stanic znají přesně pracoviště, kde se mikroklimatické podmínky nedodržují nebo jsou nízké či naopak nadlimitní teploty způsobené technologickými procesy,“ uzavřela Marhonsová.
