Článek
Už více než měsíc pracovníci úřadů v Jablonci nad Nisou pozorují, že pro českou humanitární pomoc, tedy pět tisíc korun, jezdí i váleční uprchlíci, kteří našli útočiště v Polsku.
„Mělo by jít o jednotlivce, kteří zjistili, že v Polsku dostanou zhruba 1500 korun a v Česku pět tisíc korun,“ popisuje David Mánek (ANO), náměstek primátora Jablonce pro humanitární oblast, s tím, že situaci s tamním úřadem práce monitorují.
Naráží na fakt, že zatímco Polsko zprostředkovává uprchlíkům jednorázovou pomoc ve výši 300 zlotých, tedy zhruba 1600 korun, tak Česká republika zavedla humanitární dávku, o kterou lze žádat opakovaně. V Polsku zároveň ale mohou uprchlíci pobírat i dávky na děti.
Podle Mánka jde na Jablonecku zhruba o desítky lidí, kteří si v Česku zajistí pobytové oprávnění a čerpají zde dávky, i když zde ve skutečnosti nežijí. „Je to o nějakém mezinárodním propojení dávkových systémů, které nefunguje. Český úřad práce není schopen zjistit, že člověk například pobírá dávku už v jiném státu EU,“ doplňuje náměstek pro humanitární oblast.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) mluví o tom, že problém se před komunálními volbami zveličuje. „Jsou to marginální věci. V každé skupině se najdou lidé, kteří se snaží zneužívat systém, ale není to trend,“ reaguje hejtman.
Jde o jednotlivé případy
Různé drobné zneužívání dávek ovšem zmiňují další hejtmani. „Byly to skupiny ukrajinských Romů, kde jsme to zaznamenali. Ale velmi pečlivě je lustrujeme, jestli na dávku mají nárok, nebo ne. Musí být vázaní k regionu,“ říká Petr Kulhánek (za STAN), hejtman Karlovarského kraje a upozorňuje, že nejde o masový jev, ale o jednotlivé případy.
„Určitě to u nás mohlo být,“ podotýká Jan Schiller (ANO), hejtman Ústeckého kraje a zmiňuje válečné uprchlíky, kteří se po vyplacení dávek úřadům vytratili. „Nechtěli ubytování ani nic jiného, někam zmizeli, nemůžeme je zadržovat,“ vysvětloval ústecký hejtman.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) mluví o tom, že podobné vypočítavce budou moci jednotlivé státy lépe zachytit, jakmile se rozeběhne sdílený evropský systém. Zatím si státy EU informace o uprchlících nesdílí.
Do systému se sice nebudou zapisovat konkrétně informace o přidělených dávkách, ale podle ministra vnitra se cizinecká policie zaměří na uprchlíky, kteří jsou duplicitně přihlášení k pobytu ve dvou a více zemích.
„Jestli zjistíme, že máme duplicity, tak proběhne v jednotlivých členských zemích místní šetření. Naše cizinecká policie se vydá na danou adresu, bude informovat i další stát a opačně,“ vysvětluje ministr Rakušan postup, který by se mohl rozeběhnout během června.
Nová povinnost: fakticky žít v Česku
Evropský sdílený systém by měl začít fungovat od 31. května. Vít Rakušan zároveň upozornil, že lidé, kteří zneužívají dávky, se mohou dopouštět podvodného jednání.
I ministr vnitra Rakušan vyzdvihuje, že naprostá většina válečných uprchlíků dávky nezneužívá. Vypočítavce odhaduje maximálně v řádu jednotek procent.
Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová upozorňuje, že vláda připravila novou úpravu vyplácení humanitárních dávek. Reaguje právě na to, aby nedocházelo k dávkové turistice.
„Nárok na humanitární dávku nebudou mít ti, kterým bylo bezplatně poskytnuto ubytování včetně celodenní stravy a základních hygienických pomůcek. Bude se také kontrolovat, že při žádosti o dávku se uprchlíci opravdu fyzicky nachází na území ČR – pro výplatu humanitární dávky je požadována faktická přítomnost cizince u nás,“ popisuje mluvčí. Změny musí ještě schválit parlament.
Úřady práce evidují celkově k 24. květnu přes 633 tisíc žádostí o humanitární dávky. Vyplaceno, nebo zadáno k výplatě bylo necelých 613 tisíc.
