Přijdou horké vlny, kdy bude ke 40 °C, možná už letos, odhaduje klimatolog

„Když se dá dohromady výrazný pokles plovoucího ledu v Arktidě a významně vyšší teplota severního Atlantiku, skutečně z toho vyplývá, že by léto mohlo být opravdu extrémně teplé,“ odhaduje Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Počet tzv. tropických dní – tedy dní, během kterých teplota dosáhne alespoň 30 stupňů – by se podle něj letos mohl pohybovat mezi 15 až 20. Teplotní rekordy nicméně v následujících letech porostou ještě dál.

„Za rok nebo za dva tu může být horká vlna, která se bude blížit ke 40 stupňům a bude trvat klidně i 10 dní. Je to pouze teoretická možnost, nicméně vůbec by nás nepřekvapilo, kdyby se v následujících několika letech naplnila,“ říká Tolasz s tím, že zvládání veder bude v budoucnu ještě náročnější, zejména s ohledem na stárnoucí populaci.

Loňské léto bylo podle dat Světové meteorologické organizace tím nejteplejším v historii měření. Lze očekávat, že tento trend rostoucích teplot bude letos pokračovat?

Minimálně v posledních deseti letech je trend takový, že teplota se globálně – sice mírně, ale zato pořád – zvyšuje, takže můžeme předpokládat, že letošní léto bude teplotně minimálně na stejné úrovni jako to loňské.

Z aktuálně dostupných sezónních predikcí vyplývá, že teplotní odchylka, která se očekává pro střední Evropu, a tedy i Česko, je 1 až 1,2 °C nad dlouhodobými průměry, což odpovídá tomu, že by léto mělo být stejně nadprůměrně teplé jako léta minulá.

Zprávy publikované zahraničními klimatology, které popisují hned několik rekordních hodnot, ale vzbuzují poměrně alarmující dojem. Poprvé v historii se například v červnu teplotní odchylka ve srovnání s předindustriální érou dostala nad 1,5 stupně, stejně tak teplota oceánů je mimořádně vysoká. Přijdou podle vás další letní extrémy?

Nejdřív bych jen trochu upřesnil to, co jste zmínila. Oceány skutečně jsou nadprůměrně teplé a rozsah arktického i antarktického ledu je podprůměrný, ale u překročení hodnoty 1,5 stupně bych byl mimořádně opatrný. Ten limit se totiž týká dlouhodobé teploty a ta samozřejmě překročena nebyla, šlo pouze o konkrétní den a navíc k tomu nedošlo poprvé letos v červnu, ale už loni v průběhu zimy a během loňského roku, byť takových dnů skutečně nebylo moc.

Abych se ale vrátil k otázce. Když se dá dohromady výrazný pokles plovoucího ledu v Arktidě a významně vyšší teplota severního Atlantiku, skutečně z toho vyplývá, že by léto mohlo být opravdu extrémně teplé. Často se v tomto kontextu zmiňuje i nastupující fáze tzv. jižní oscilace – El Niño. I tady bych ale byl v kontextu prázdninového počasí opatrnější, protože tento jev se v Evropě začne odrážet až v průběhu zimy a příštího léta.

Mohl byste přiblížit, jaký vliv má El Niño na vývoj počasí?

Jde o zcela přirozený, periodicky se opakující jev, který se vyskytuje v tropické oblasti Tichého oceánu, tedy hodně daleko od Evropy. Je to jedna z částí procesu, kterému se říká jižní oscilace. Její první fáze je neutrální, druhou je právě El Niño a tou poslední La Niña.

V minulosti nástup El Niño zpravidla znamenal, že průměrné teploty byly ještě vyšší, než se očekávalo. Naopak pokud je jižní oscilace ve fázi La Niña, oteplování obvykle zpomaluje. Přičemž tyto fáze se střídají v ne úplně pravidelných periodách tří až pěti let a aktuálně se dostáváme do teplejší fáze celého procesu, což nasvědčuje tomu, že by následující léta měla být opravdu extrémně, extrémně teplá.

První tropický den (tzn. den, kdy teplota dosáhne minimálně 30 stupňů, pozn. red.) ale letos přišel o tři týdny později než loni, má to nějaký specifický důvod?

V každém roce je to trošku jinak a nedá se jednoznačně říci, že když to přišlo později, nutně to musí něco znamenat. Tropické dny se vyskytují na konci jara a začátku léta celkem náhodně. V průměru se jejich počet obecně zvyšuje a v posledních letech přicházejí dříve, ale neznamená to, že se nemůže vyskytnout rok jako letos. Nedělal bych z toho žádné velké závěry.

A kolik tropických dnů lze tedy letos přibližně očekávat?

Bude se to pohybovat v průměru, který máme z posledních let, takže přibližně kolem 15 až 20 tropických dní na jednotlivých místech v Česku.

Podle informací z databáze mimořádných událostí (EM-DAT) došlo v loňském roce v důsledku vln veder v Evropě k více než 16 tisícům úmrtí. Budeme podle vás muset teplejším letním dnům do budoucna více přizpůsobovat i náš denní režim a zaběhlé návyky?

Veškeré studie ukazují, že zvládání tepla bude v budoucnu jednoznačně problematičtější – ve střední Evropě například i s ohledem na stárnoucí populaci, jelikož starší lidé jsou náchylnější k problémům spojeným s vysokou teplotou nebo dlouhotrvajícími horkými vlnami. Dá se tomu ovšem docela jednoduše bránit tím, že se o tu zranitelnou část populace dokážeme postarat.

Poté taky záleží na tom, jakým způsobem budeme v následujících letech schopni připravit nějaká adaptační opatření ve městech, která budou řešit „modro-zelenou infrastrukturu“ – kam spadají jezírka, zeleň i vodotrysky – to všechno totiž v období horkých vln ohromně pomůže k tomu, abychom horka mohli zvládat lépe.

Dá se ale podle vás na změnu teplot, která nás v následujících letech čeká, vůbec adaptovat? Především s přihlédnutím k tomu, že značnou část populace ovlivňuje zvýšená teplota jak po psychické, tak fyzické stránce.

Ta změna ovšem není z hlediska délky lidského života až tak významná a rychlá, proto z hlediska střední Evropy adaptace určitě možná je.

Jsou ale zároveň určitě i státy, pro které to je a bude problematičtější a kde růst teploty může v následujících desetiletích narůst do hodnot, které jsou v kombinaci s vlhkostí vzduchu v podstatě neslučitelné s tím, aby člověk pobýval venku. Nicméně to není případ České republiky.

A jaké letní měsíce tedy lze v následujících několika letech v Česku očekávat?

Dá se například předpokládat, že se vyskytne desetidenní horká vlna, kdy budeme mít teploty blízké 40 stupňům. Na druhou stranu si ale myslím, že deset dní jsme schopni se o ty zranitelnější části populace postarat, popřípadě jsme schopni proměnit města tak, že teploty budeme zvládat snadněji.

Takže bych to neviděl úplně dramaticky, ale jen za předpokladu, že si přiznáme, že je to problém, který se bude zhoršovat, a budeme se na něj připravovat dříve než v okamžiku, kdy vyjde nepříznivá předpověď.

Zmínil jste hranici 40 stupňů. To se bavíme o jakém časovém horizontu?

To vám nejsem schopen přesně říci. V roce 2015 jsme měli sedm dní za sebou, kdy se v Česku teplota pohybovala na 37 a více stupních. Pro všechny to tehdy bylo nepříjemné, pro nás experty to bylo překvapující, protože jsme předpokládali, že se něco takového může odehrát nejdříve v polovině století – ale tím, že k tomu došlo už před osmi lety, tak nemůžeme vyloučit, a je dokonce pravděpodobné, že k tomu dojde v některém z dalších let, klidně letos v létě, znovu.

Za rok nebo za dva tu může být horká vlna, která se bude blížit ke 40 stupňům a bude trvat klidně i 10 dní. Je to pouze teoretická možnost, nicméně vůbec by nás nepřekvapilo, kdyby se v následujících dvou nebo třech letech naplnila.

Korelují podle vás dlouhodobější predikce týkající se globálního oteplování s tím, jaká je aktuální situace?

Klimatologie je hrozně konzervativní věda, která se zabývá zpravidla trendy trvajícími v rozmezí 30 a více let. Takže v okamžiku, kdy se na tyto dlouhodobé trendy podíváte, tak z toho žádný konkrétní rok nebude nijak výrazně vybočovat nahoru ani dolů a v zásadě se pořád nacházíme na trajektorii, která je už 30 let stejná.

Čili nedochází k žádným překvapivým odchylkám od původních předpokladů?

Trochu problém pro střední Evropu představuje to, že nedošlo k žádným výrazným změnám v množství ročních úhrnů srážek. Takže když si odmyslíme extrémně suché období mezi lety 2014 a 2018, máme plus minus pořád stejné množství srážek, což ale při vyšší teplotě znamená, že je i vyšší výpar a voda v té krajině začíná chybět.

Je to sice dlouhodobý proces, ale postupně nabírá na intenzitě a s každým rokem bude o trošičku problematičtější, protože teplota půjde pořád nahoru, a pokud nebude rok srážkově nadprůměrný, tak v krajině bude chybět voda a bude stačit málo teplých dní bez deště – 10 až 15 – a už se budeme bavit o extrémně velkém suchu.

Ano, i model projektu Klimatická.změna.cz ukazuje, že na velké části území už několik týdnů převažuje poměrně výrazné sucho, které v současné chvíli velmi trápí zejména české zemědělce. Jaké jsou v tomto ohledu vyhlídky do budoucna, i s ohledem na prázdninovou sklizeň?

Je to trochu problematičtější, protože za poslední měsíc sice mají nějaké rozložení srážek a vlhkosti v půdě, ale když se na to podíváte podrobněji, není to v rámci celé republiky úplně rovnoměrné. Obecně je teď množství srážek i vlhkost lepší, než byla před měsícem nebo dvěma, ale stejně tak platí, že západ Česka je o dost sušší než třeba Vysočina nebo jižní Čechy.

My jsme dlouho říkali, že sucho je pomalu se vyvíjející, plíživý problém. Jenže to přestává být pravda, protože teď se sucho začne rozvíjet už po 10 až 15 dnech bez srážek.

A dá se odhadnout, kde bude sucho v létě nejpalčivější?

Obvykle se vždycky říkalo jižní Morava, to byla v posledních letech univerzální odpověď. Nicméně průběh a rozložení srážek v letošním roce tomu neodpovídá a jih Moravy je na tom naopak podstatně lépe než třeba severozápad Čech. Nicméně jak se to vyvine do konce léta, se dá jen těžko přesně predikovat. Co lze říct, je, že jednoduché to určitě nebude, protože neočekáváme, že by bylo najednou celé Česko vlhké.

Čeká nás v souvislosti s aktuálním suchem a rostoucími teplotami i větší riziko letních požárů, jaké známe hlavně ze států jižní a západní Evropy?

Úplně srovnávat to nelze, protože v oblasti kolem Středomoří je úplně jiná skladba vegetace a půdní profil tam bývá podstatně vysušenější než u nás. Ale mohou se samozřejmě vyskytnout výjimky jako loňský požár v Česko-saském Švýcarsku, který byl na české podmínky extrémně dlouhý a zasáhl velkou plochu.

U nás ale požáry zpravidla nevznikají samovznícením, tedy tím, že by půdní profil zahořel sám v důsledku sucha a horka. Požár tu většinou někdo založí jako důsledek vlastní chyby nebo špatného chování. Nicméně je pravda, že přírodní podmínky pro to, aby požáry mohly snáze vzniknout, se zhoršují, tedy chybí voda v krajině, teploty jsou vysoké a pak stačí větrné počasí a nedopalek cigarety a je zaděláno na velký problém.