Článek
Noc z úterka na středu byla dle meteorologů nejchladnější v letošním roce. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v osadě Jizerka na Jablonecku, kde rtuť teploměru klesla až na minus 30,1 stupně Celsia. Průměrné teploty po republice se pak pohybovaly okolo minus 12,7 stupně.
V těchto dnech mají ale teploty prudce stoupat a ještě více se oteplí v následujícím týdnu. Dle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může být až 12 stupňů Celsia. Během několika dní tak bude mezi minimálními a maximálními teplotními hodnotami v republice rozdíl přes 40 stupňů.
Negativní dopady to bude mít dle meteoroložky Dagmar Honsové jak na člověka, tak na přírodu. „Výkyvy pocítí hlavně meteosenzitivní lidé, ale i lidé trpící cukrovkou, astmatem nebo lidé se srdečními potížemi. U většiny ostatních dojde k jarní únavě a změny bude nejspíše těžce snášet i příroda,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Co dle Vás stojí za tak výrazným nárůstem teplot?
Zpočátku tohoto týdne byly pro silné mrazy ideální podmínky. Nad republikou byla arktická vzduchová hmota a také se uplatnilo tzv. radiační ochlazení – to je stav, kdy se teplo po západu slunce velice rychle vyzařuje zpět do atmosféry, zejména za jasné a bezvětrné noci. Tyto podmínky tak vedly k velice nízkým teplotám.
V těchto dnech se k nám ale začíná dostávat velmi teplý vzduch od jihu až jihozápadu. Nad západní Evropou se rozšiřuje subtropická vzduchová hmota ze Španělska, která přináší tento výrazný nárůst teplot. Pocítíme ho i u nás. Znamená to tedy, že během jednoho týdne můžeme pozorovat tento obrovský teplotní kontrast, kdy z minus třiceti stoupne teplota na plus deset.
Je takový prudký nástup jara běžný? Nebo se jedná o výjimku?
Běžný jev to není. Například minulý rok jsme tak velké výkyvy v přechodu ze zimy do jara neměli, to bylo ale především způsobené tím, že jsme zažili velice teplý únor. Prakticky celý loňský únor jsme zaznamenávali teplotní rekordy a maxima se pohybovaly až okolo plus 12 stupňů Celsia.
Letos ale byl únor studenější a najednou zažíváme tento náhlý přechod do jarních teplot. V historii bychom podobných případů únorových teplotních skoků našli několik – například v šedesátých až osmdesátých letech minulého století.
Vlivem klimatické změny je ale nadcházející nárůst teplot z těch záporných minim na kladná maxima daleko větší, než tomu v minulosti bývalo. Dalo by se říct, že mezi minimálními a maximálními teplotami se vlivem změny klimatu ještě více rozevírají nůžky.
Lze do budoucna očekávat, že se nůžky budou rozevírat ještě více?
Z předpovědí dopadů klimatických změň tento scénář vyplývá. Stejně jako z nich plyne, že dnů, kdy bude v Česku ležet sněhová pokrývka, a dnů, které budou teplotně podprůměrné, bude jen ubývat.
Jaké má dopady takto výrazný nárůst teplot na organismus člověka?
Primárně to pocítí lidé, kteří jsou meteosenzitivní. Přechod bude totiž spojen i se změnou tlaku vzduchu, který bude klesat.
Kdo jsou meteosenzitivní lidé?
Meteosenzitivní lidé jsou jedinci, kteří citlivě reagují na změny počasí a atmosférických podmínek. Jejich organismus může na výkyvy teplot, vlhkosti nebo tlaku vzduchu reagovat fyzickými i psychickými potížemi.
Tyto projevy zahrnují bolesti hlavy, únavu, nespavost, závratě, změny nálady či bolesti kloubů. Meteosenzitivita je častější u starších osob, lidí s chronickými onemocněními nebo u těch, kteří prodělali zranění.
K omezení dopadů meteosenzitivity se doporučuje zdravý životní styl, dostatek spánku, pohyb a pitný režim.
Negativně to bude působit i na chronicky nemocné. Ať už to jsou kardiaci, astmatici nebo lidé trpící cukrovkou. U nich je vypozorováno, že takhle velké změny počasí musí často řešit například i tím, že si zvednou dávku léků.
U většiny ostatních lidí povede nárůst teplot k pocitům jarní únavy, což souvisí i s prodlužující se délkou dne.
Pocítí nějaké negativní dopady kromě člověka i příroda?
Hovoříme v tomto případě o takzvané sumě efektivních hodnot pro vegetační období. Vegetace se totiž za normálních podmínek probouzí v době, kdy se teploty přehoupnou přes pět stupňů Celsia. Suma efektivních hodnot je veškerý teplotní bonus přes tu hranici pěti stupňů.
Může se tedy stát, že podobně jako minulý rok se příroda začne velmi rychle probouzet. Loni to bylo způsobeno právě tím velice teplým únorem – začaly mnohem dříve kvést jednotlivé ovocné stromy a normální cyklus příroda předběhla prakticky o tři týdny.
To ale určitě není pozitivní efekt. Může se totiž stát, že stejně jako loni přijdou na přelomu března a dubna noční mrazy, které výrazně poničí dosavadní úrodu.
Na druhou stranu letošní únor se nezapíše do historie jen tím, že byl teplotně nestabilní. Byl také velice suchý, což se podle předpovědí do konce měsíce nemá zlepšit. Uvidíme tedy, zda přírodě alespoň pro první start vegetace nebude chybět vláha.
Existuje i nějaké riziko extrémních jevů počasí vlivem těchto prudkých nárůstů teplot?
Když se v zimě střídají různé vzduchové hmoty a teploty jsou nadprůměrné, bývají tyto jevy často doprovázeny větrným počasím.
Vítr se snaží jednotlivé tlakové a teplotní výkyvy co nejmíň zmenšovat, takže určitě může být větrněji a vypadá to, že zejména příští týden v úterý a ve středu zažijeme obzvlášť větrné dny.
