Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Život letí, dej si čas na rozhodnutí.“ Nebo: „Mrazíme vajíčka, ne tvoje šance.“
Takové reklamy se v poslední době objevují ve veřejném prostoru a lákají ženy, aby zvážily zamrazení vajíček, pokud plánují odložit mateřství na pozdější dobu. S přibývajícím věkem totiž dost zásadně letí šance na početí dolů, speciálně po 35. roce.
Ve světě už mnoho let roste zájem žen o tento proces, známý také pod anglickým termínem „social freezing“. A to aby si ženy zachovaly možnost mít děti právě i v pozdějším věku. Tento trend se v posledních letech dostal i do Česka, což potvrzují reprodukční kliniky oslovené Seznam Zprávami.
„Zatímco ještě před pár lety šlo o poměrně okrajovou službu, dnes vidíme meziroční nárůst o 300 procent,“ říká ředitelka kliniky Unica Praha Adéla Minks Šašková.
„Například na naší klinice Pronatal Repro v Českých Budějovicích vzrostl zájem mezi roky 2023 a 2024 o 75 procent, přičemž už letos od ledna jsme dosáhli 75 procent loňského celkového počtu zájemkyň,“ popisuje vedoucí lékařka kliniky Eva Cinádrová.
„Oproti minulým letům se bavíme o nárůstů až 100 procent ze strany zájemců o preventivní zamražení reprodukčních buněk,“ dodává za Prague Fertility Centre Zuzana Kozúbková.
Průměrný věk matek při narození dítěte stoupá. Za posledních 10 let je to zhruba o rok a dva měsíce – poslední čísla Českého statistického úřadu z předloňska ukazují na 31,1 roku. Ve stejném období vyrostl o skoro deset měsíců i průměrný věk prvorodiček, a to na 28,9 roku.
„Vzhledem k prudkému poklesu plodnosti od přibližně 35. roku věku je social freezing z medicínsko-vědeckého pohledu určitě dobře funkční proces. Problém je, že cena není malá a naděje na otěhotnění z jednoho odebraného vajíčka ženě do 35 let je asi 15 procent a 10 až 12 procent, že porodí. A pak od zhruba 38 let prudce klesá,“ říká přední český expert v oblasti asistované reprodukce Karel Řežábek.
„Pro řadu žen je to tak ve skutečnosti spíše psychologická pomoc, kdy posléze vajíčka ani nevyužijí,“ dodává Řežábek, který je vedoucím lékařem Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Data níže ukazují, jak klesá pravděpodobnost na otěhotnění s věkem při přenosu embrya. Do tohoto bodu se ale velká část starších žen ani nedostane, takže pravděpodobnost otěhotnění nebo porodu je pak ještě daleko nižší.
„Ačkoli může být pro někoho stále kontroverzní, tato možnost ženám poskytuje větší jistotu, že pokud by se rozhodly odložit mateřství nad věk 35 let, ať už z osobních nebo profesních důvodů, mají možnost uchovat si vajíčka, která si nechaly zamrazit před 30. rokem života,“ vysvětluje Jan Lacheta, primář Centra reprodukční medicíny Iscare.
Až 60 tisíc za zamražení
Jak už naznačil Řežábek, zamrazení vajíček není také pro každou ženu, protože zákrok nehradí pojišťovny, a to s jednou výjimkou. Onkologické pacientky na něj mají nárok od roku 2022, aby po ukončení léčby měly naději na vlastní děti.
„Celkově se cena obvykle pohybuje mezi 50–60 tisíci korun. Skladování je u nás zahrnuto v základní ceně na 5 let,“ říká Cinrádová.
Celková částka se nějak zásadně neliší mezi jednotlivými klinikami. Je nutné vzít v úvahu, že nezahrnuje jen náklady na samotný zákrok, ale i konzultace a hlavně léky, které ženy dostanou pro stimulaci a jsou také nehrazené. Jen ty můžou stát 10 až 15 tisíc korun.
„V mnoha zemích klesá porodnost již několik desetiletí, a proto považujeme za klíčové otevírat téma uchování plodnosti,“ vysvětluje Minks Šašková.
Ačkoliv nejsou ještě oficiálně známá čísla za celý rok, je už celkem jasné z těch průběžných, že se loni narodilo u nás nejen nejméně dětí od založení Československa, ale také od počátku sběru údajů na začátku 19. století. Stoupá také podíl dětí narozených po umělém oplodnění (viz první graf).
Nabízí se tak otázka, jestli by vzhledem k nepříznivému trendu neměly pojišťovny přispívat na zamrazení vajíček i zdravým ženám.
„Určitě nikoliv. Tím jednak navýšíme náklady solidárního zdravotního pojištění na něco, co mnoho žen posléze ani nevyužije, a ještě více to sníží porodnost jejím odložením, které se posléze často ani nenaplní,“ odpovídá Řežábek.
Příspěvek na zamrazování vajíček svým zaměstnancům ale poskytují někteří zaměstnavatelé, a to nejen nadnárodní společnosti jako například Apple nebo Facebook. K tomuto trendu se přidávají také české firmy.
„Na našich klinikách Unica například přijímáme Benefit karty, které pacientky často využívají k pokrytí nákladů na social freezing. Zároveň i v Česku roste počet velkých zaměstnavatelů, kteří do svých benefitních programů zařazují příspěvky na zachování plodnosti – trend, který v zahraničí, například v USA, významně podpořil rozvoj a dostupnost social freezingu,“ dodává Minks Šašková.
