Přibývá případů spály, část antibiotik ale chybí. Jak se řeší výpadky

Mezi dětmi se šíří spála. Konkrétně v Praze hygienici odhalili od začátku roku pětkrát tolik případů než na konci toho loňského. Rojí se také případy spálové angíny. Obě nemoci se léči antibiotiky, první volbou je penicilin, který je však v lékárnách dostupný jen omezeně.

„Situace se ale zásadně uklidnila. V každé skupině antibiotik něco k sehnání v lékárnách je. Jsou problémy s klasickými peniciliny a některými dětskými antibiotickými sirupy,“ popisuje Martin Kopecký ze zábřežské Lékárny Zdraví, který je také viceprezidentem České lékárnické komory.

Zároveň dodává, že je situace daleko lepší než na podzim nebo na přelomu roku. V tu dobu chyběla nejen základní antibiotika, ale i ta širokospektrá, kterými se lékaři snažili nahradit nedostatkové peniciliny. Jenže docházely i druhé nebo třetí varianty antibiotik.

Česko ale v tomto stále tahá za kratší konec provazu. Dodavatelské řetězce jsou dlouhé a složité, k tomu jsou dodávky léků nasmlouvané na rok dopředu. Hýbat se s nimi při zvýšení poptávky příliš nedá.

Letos právě taková situace nastala. Respirační nákazy udeřily v Česku po covidu velice silně. Problém ještě znásobily potíže s výrobou základních účinných látek, které v případě velké většiny léčiv pochází z Indie nebo Číny. Potíže tak dolehly na celou Evropu, i když v každé zemi s různým dopadem do konkrétních léčiv.

V Česku tak chyběla a stále chybí antibiotika, stejně jako ve Francii nebo Německu. Tamní zdravotnické orgány hlásí momentálně problém s dodávkami u 460 léčiv, včetně například přípravků pro léčbu rakoviny.

Celkově ale antibiotika chyběla v celé Evropské unii. Jediný stát, který na konci ledna nehlásil nedostatek léčiv s širokospektrým penicilinem, byl Kypr. I Spojené státy se s chybějícími léky potýkají – kromě antibiotik schází i přípravky pro léčbu rakoviny nebo oční kapky.

Z krátkodobého hlediska je proti takovému stavu obrana jediná – dovézt léčiva, která chybí. České Ministerstvo zdravotnictví k tomuto kroku sáhlo letos několikrát. Nejprve se dovezla antibiotika ze Slovenska a následně také z Portugalska a Itálie. Vláda chce do letošního podzimu získat i léky z Jižní Koreje.

„Portugalsko a také Španělsko po určitou dobu fungovaly jako zásobárna pro zbytek Evropy, hlavně pro střední a severní, kde byl problém největší,“ popisuje náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

V posledních měsících ale krátkodobě vypadly i například dodávky nezbytných inzulinů pro diabetiky. Naposledy pak tento týden Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že 14 dní se nedostane na českých trh lék Ozempic.

Psali jsme o tom zde:

„Máme hlášené opět krátkodobé výpadky některých forem inzulinů. Ale nejedná se o účinnou látku, ale spíše o aplikační pomůcky,“ vysvětluje diabetolog Jan Šoupal, že nedostatková byla takzvaná předplněná pera, která je ale možné nahradit.

Na příkladu Ozempicu lze ukázat i druhou část řešení, která by podle Ministerstva zdravotnictví mohla pomoci z dlouhodobé perspektivy – lepší práce s informacemi o spotřebě léků. Pokud bude u některých preparátů ohrožena dostupnost, měly by státní orgány také okamžitě vědět, jak velké zásoby léků se v Česku přesně nachází. A tak rychleji a lépe plánovat další opatření, například jejich dovoz nebo opačně zákaz vývozu.

Právě Ozempic se předepisoval v posledních 10 měsících výrazně častěji. V únoru bylo podle posledních dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vydáno o třetinu více balení léku, než bylo obvyklé v minulém roce. Podobně z měsíce na měsíc zaznamenaly v prosinci lékárny dokonce trojnásobný nárůst výdajů přípravků, které doktoři předepisovali namísto chybějících základních antibiotik.

Ministerstvo zdravotnictví si však uvědomuje, že Česko je v tomto pouze ve vleku mezinárodní situace, a tak chce mít čísla ještě dříve, než se promítnou do spotřeby českých pacientů. Jedná proto o přístupu k celoevropským datům.

„Začali jsme jednat s dodavateli datových systémů ve zdravotnictví, kteří monitorují dostupnost léčiv na celém evropském trhu ve všech skupinách a kategoriích. Bylo nám představeno, jak celý systém funguje a nyní budeme jednat, za jakých podmínek by ho Česká republika mohla používat. V této chvíli dodavatelé jednají s asi pěti nebo šesti evropskými státy,“ popisuje Dvořáček.

České Ministerstvo zdravotnictví se chce dostat mezi první, kteří budou moct na těchto datech sestavovat prognózy ohledně dostupnosti léků.

„V zásadě se totiž hraje vždycky jen o čas, abychom měli dříve informaci o tom, že nedostupnost může nastat a abychom stačili zablokovat léčivo u nás, případně dojednat další dodávku,“ doplňuje Dvořáček.

Problémy, které Česko u některých léčiv má, jsou dlouhodobé nebo opakované. Pokud jde ale o volně prodejný lék, Ministerstvo zdravotnictví má na rozdíl od léků na předpis omezené možnosti, jak nedostatek řešit. Opakovaně a momentálně už několik měsíců nelze sehnat například volně prodejné oční kapky Ophthalmo-Septonex, stejně jako není často k dostání mast Framykoin.

„Podobně je na tom například Cholagol, což jsou kapičky na žlučník, který není dostupný asi tři čtvrtě roku, protože chybí účinná látka a výrobce ho nedodává,“ vysvětluje lékárník Kopecký.

Na přelomu roku zase v lékárnách chyběly volně prodejné sirupy proti horečce. Při vyjednávání o zavezení dodatečných zásob bylo ale ministerstvo odkázané na jednání s dodavatelem. Na rozdíl od léků na předpis, kdy vláda může rozhodnout o importu cizojazyčné šarže a hradit ji ze zdravotního pojištění.

„Přemýšlíme o tom, že i u volně prodejných léků by taková možnost mohla existovat, abychom v případě nedostatku mohli zareagovat rychleji,“ předesílá plány Ministerstva zdravotnictví náměstek Dvořáček.

Připomínkovým řízením na konci března prošla novela zákona o léčivech, u které chce Ministerstvo zdravotnictví, aby do podzimu vešla v platnost. Výrobci by podle ní měli povinnost držet dvouměsíční zásoby léků na předpis pro případ, že dojde k přerušení dodávek. Farmaceutické firmy novelu kritizují. Podle nich problém nevyřeší, naopak hrozí podražení léků nebo i ukončení dodávek do Česka.