Přibývá případů rakoviny kůže. Může za to i změna klimatu

Vliv změny klimatu na kůži je nepřímý. Rakovinu totiž nezpůsobuje samotné teplo, ale extrémní sluneční záření. Oteplování má však za následek změnu vzorců chování, a lidé tak tráví více času venku na slunci a zpravidla také méně oblečení. To znamená, že na ně dopadá více záření.

Podle britských odborníků, jejichž poznatky přinesl deník The Guardian, je oteplování jeden z faktorů, které nejvíce přispívají k častějšímu výskytu rakoviny kůže. Ve Spojeném království je to až trojnásobně oproti 70. letům minulého století.

„Rozhodně se obávám, že trvalý trend teplejších lét povede k většímu počtu případů melanomu a k většímu počtu úmrtí,“ uvedla Sarah Dansonová, profesorka onkologie na Sheffieldské univerzitě.

Nárůst odborníci pozorují i v Česku. Podle dat ministerstva zdravotnictví objevilo v roce 1994 zhoubný melanom kůže něco přes tisíc pacientů. V roce 2014 už to bylo více než 2400.

Monika Arenbergerová, dermatoložka a profesorka dermatovenerologie na Univerzitě Karlově, pro Seznam Zprávy popsala, co všechno může přispívat k výskytu rakoviny a jak se před těmito vlivy chránit.

Vidíte za nárůstem výskytu rakoviny kůže také změnu klimatu?

Rakovinu kůže způsobují dva druhy nádorů. První z nich je melanom, jehož vznik podporuje spálení kůže sluncem, kdy se člověk nedostatečně chrání před zářením. A to podle mě klimatická změna tolik neovlivní. Druhý druh nádorů, jako jsou bazaliom a spinaliom, ale způsobuje chronické vystavení slunci, kdy nás slunce ozařuje, ale nedojde ke spálení. A tam zvyšující se množství slunečných dní, větší teplo, a tedy častější pobyt na slunci určitě hrají roli. Nicméně neskutečný nárůst pozorujeme u všech těchto druhů rakoviny kůže.

Jsou u nás nějaké další vlivy, kromě klimatické změny?

O příčině toho nárůstu máme několik teorií. Například, že se lidé dnes hodně opalují, protože je to považováno za atraktivní, protože melanom se často objevuje u mladých žen. Dalším důvodem může být oslabování ozonové vrstvy, což znamená že nás méně chrání před sluncem a proniká skrze ni více škodlivého UVB záření. Počítali jsme také, že na nárůst má vliv i stárnutí populace, velice zjednodušeně že čím déle žijeme, tím více slunečního záření za tu dobu nachytáme. Těch vlivů je tam tedy spousta a neumíme říct, který je klíčový. Každopádně ale dnes nacházíme kožní nádory i u lidí, kteří například nikdy nebyli u moře a pohybují se jen v Čechách. Pravděpodobně dnes tráví více času venku a chodí méně oblečení, protože je celkově tepleji.

S teplejším počasím přibývá i horkých a suchých dní bez oblačnosti. Znamená to také, že na nás dopadá více UV záření?

Ano, to se dá také říct. UV záření sice mraky proniká, ale jen jeho složka UVA, složku UVB, která je nejvíce karcinogenní, mohou mraky zčásti odclonit. Takže pokud je jasno, dopadá ho na nás mnohem více.

Jak se před ním můžeme co nejlépe chránit?

Nejúčinnějšími prostředky, jak se bránit, je vyhnout se přímému slunci od 11 do 15 hodin, kdy je UV záření nejsilnější, chránit se také oblečením a to, co nemůžeme textilem zakrýt, mazat krémem s vysokým ochranným faktorem. Pro ty, co se lépe opalují, doporučujeme 30 a pro ty, kdo jsou citlivější, faktor 50. Klobouk, košile krém. Více možností účinné ochrany bohužel nemáme.

Nemůžeme ale lidem zakázat chodit ven, to by také nebylo zdravé, v české populaci je například relativně málo vitamínu D. Klíčem k tomu, nezadělat si na kožní rakovinu, je ale dodržovat pravidla bezpečného pohybu na slunci a navštěvovat kožního lékaře. S rakovinou si v dnešní době už dokážeme poradit, pokud ji objevíme dostatečně brzy. Navíc si umíme vytipovat lidi, u kterých je vyšší riziko a například podle toho, jaký je kdo fototyp, kolik má pih nebo zda má výskyt nádorů v rodině, víme, komu věnovat zvláštní pozornost.