Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Prezident republiky uděluje medaili Za hrdinství in memoriam panu Karlu Kučerovi, vojákovi Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny, padlému při obraně Bachmutu, za hrdinství v boji,“ pronesl prezidentův kancléř ve Vladislavském sále.
Záhy zazněl jeden z nejintenzivnějších a nejdelších potlesků. Medaili převzala jeho máma Jana Kučerová. Nešlo přehlédnout silné emoce, které v sobě potlačovala.
příběhy vyznamenaných
„Jsem hrdý na maminku, že to zvládla. Myslím, že to zvládla na jedničku. Pan prezident Pavel ji trochu utěšoval,“ prozradil její syn Václav Kučera. Podporu jí dělal nejprve v zákulisí, poté v sále. Sám se s bratrovou smrtí zcela nevyrovnal.
„Je to kus mě, který chybí. Vyrovnávat se s tím není lehká věc.“ řekl Seznam Zprávám. Slavnostního ceremoniálu se účastnil i otec padlého bojovníka Martin Kučera.
„Máme radost, ale zároveň smutek. Jsme ale jen takoví pošťáci. Povezeme vyznamenání Kájovi ukázat na hřbitov,“ sdělil.
Jana Kučerová poskytla po skončení oficiální části programu Seznam Zprávám rozhovor.
Jaké jsou vaše bezprostřední pocity po předání vyznamenaní pro vašeho syna?
Jsem ráda, že jsem to zvládla. Že jsem se tu nesložila.
To hrozilo?
Skoro ano. Já jsem celou noc nespala. Když zaznělo jeho jméno, tak jsem se soustředila jen na to, abych tam nezačala brečet. Furt jsem se bála, že to nezvládnu.
Jana, Václav a Martin Kučerovi s medailí Za hrdinství v boji udělenou jejich synovi Karlu Kučerovi.
Váš syn Venda říkal, že vás utěšoval pan prezident.
Ano. Už nevím, jak přesně to řekl, ale bylo ve smyslu, že je rád, že nám aspoň takto může poděkovat za Karla. To mi řekl při předávání vyznamenání. Předtím jsme měli možnost s ním a jeho manželkou chvíli pohovořit. Je to obrovská pocta. Kája by byl rád.
Co pro vás to vyznamenání znamená?
Co se týká Káji, tak nic většího než vyznamenání od pana prezidenta být nemůže. Na jednu stranu vnitřně cítím, že si to zaslouží. Vážím si pana prezidenta, že nám pro něj ocenění předal. Na druhou stranu je za tím vším naše rodinná tragédie. Raději bych viděla Káju jako starého pana veterána, který by si převzal ocenění ve věku kmeta.
Je to pro nás taky určitá satisfakce. Když byl Kája na Ukrajině, sháněla ho kvůli jeho zapojení v ukrajinské armádě česká kriminálka. Bála jsem se lidem říkat, kde je. Za života byl skoro psanec. Teď je hrdina. Mrtvý hrdina.
Každopádně to byl krásný, dojemný večer. Teprve si to budu postupně vybavovat a celou slavnostní akci vstřebávat.
