Článek
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09 by správná prevence nemocí mohla každý rok ušetřit až 100 miliard korun.
„Pokud bychom zvýšili třeba o 15 procent vstup občanů do preventivních programů, tak finální úspora může být v desítkách miliard korun,“ řekl Válek před pár dny při semináři Národního screeningového centra.
Při ještě vyšší účasti nebo rozšíření na další druhy rakoviny či posílení očkování proti lidskému papilomaviru způsobujícímu rakovinu děložního hrdla se podle něj úspory mohou blížit zmíněným sto miliardám korun.
Nyní však podle Válka na preventivní vyšetření, a to zejména ta odhalující rakovinová onemocnění, asi 45 procent populace vůbec nechodí.
Obrázek o aktuální situaci potvrzuje i nedávný celorepublikový průzkum agentury Ipsos pro SYNLAB laboratoře. Z něj vyšlo, že asi 46 procent lidí přesně neví, na co konkrétně mají nárok a kam pravidelně docházet.
Na jaká vyšetření mám nárok?
Nejjednodušší cestou je informovat se u svého praktického lékaře nebo zdravotní pojišťovny. Individuálně si lidé potřebná vyšetření mohou dle svého věku zjistit třeba i pomocí online kalkulačky.
Například odhalit včas rakovinu prsu mohou hrazená vyšetření žen nad 45 let jednou za dva roky s pomocí přístroje mamografu, u obou pohlaví nad 50 let je možné předcházet rakovině tlustého střeva a konečníku vyšetřením kolonoskopií jednou za deset let.
Stejně situaci popisuje i šetření společnosti PAQ Research, která zkoumala frekvenci návštěv u lékařů i důvody, proč lidé zanedbávají prevenci onkologických onemocnění.
Podle závěrů nechodí na preventivní vyšetření těchto nemocí v klíčovém věku dostatečně často až polovina obyvatel Česka.
Data jsou alarmující například v oblasti boje proti rakovině tlustého střeva a konečníku. Podle Masarykova onkologického ústavu bylo Česko do roku 2015 dokonce první na světě v počtu případů těchto zhoubných nádorů. V současné době má sice výskyt kolorektálního karcinomu lehce klesající tendenci, stále jsou ale diagnostikovány tisíce případů ročně.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se kolem 3000 až 4000 případů rakoviny tlustého střeva zachytí v pozdějších stadiích, kdy už jsou obtížně a draze léčitelné.
„Léčba jednoho pacienta pak stojí téměř dva miliony korun. Jsou to jednotky miliard jen na této jedné diagnóze,“ upozornil během odborného semináře. Na preventivní vyšetření tohoto onemocnění by měli pravidelně chodit lidé nad 50 let. Dochází jich ale jen 40 procent.
Strach z diagnózy
Jak zároveň varuje šéf ÚZIS, situace se bude zhoršovat a povědomí o svědomité prevenci bude čím dál tím důležitější nejen pro životy pacientů, ale i pro udržení zdravotního systému nad vodou.
Vlivem stárnutí populace, příchodem silných populačních ročníků do seniorského věku a naopak úbytkem lidí v produktivním věku se totiž v příštích deseti až dvaceti letech zvýší tlak na financování systému.
„Pokud to máme finančně ustát, je prevence jedním z nejlepších nástrojů,“ míní Ladislav Dušek.
Zarážející zatím zůstávají i důvody, proč lidé vyšetření zanedbávají. Kromě neinformovanosti je to podle PAQ Research třeba domnění, že když člověk necítí potíže, nemá smysl k lékaři chodit.
Takové uvažování jde přitom přímo proti principu preventivních prohlídek. Provádějí se totiž právě pro odhalení potíží ještě před tím, než člověk začne jakékoliv příznaky pozorovat a nemoc naplno propukne.
Z šetření Ipsos potom vyplynulo i to, že každý pátý pacient má obavu z odhalení vážného onemocnění. Proto se raději lékaři vyhne. To je podle lékařů nesmyslným hazardem – v posledních desítkách let se vývoj léčby kardiovaskulárních, onkologických a dalších nemocí výrazně posunul a včasné odhalení problému je klíčové.
„Kardiovaskulární nemoci jsou dnes velice dobře léčitelné a intervenční kardiologie zachraňuje mnoho životů. Stejně tak onkologická léčba má dnes již vysokou účinnost a pacientům prodlužuje život o pět až deset let a mnohdy dojde k úplnému vyléčení,“ uvedl Libor Staněk, genetik laboratoře SYNLAB.
Cesta ven?
Vláda si podporu prevence vetkla do svého programového prohlášení a Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě zmiňuje, že chce věc řešit. Podle ministra Válka bude nově zasedat rada expertů včetně zástupců zdravotních pojišťoven, která bude pracovat na tom, jak zvýšit zájem o screeningová vyšetření.
Ministr zároveň už dříve uvedl, že chce zavést systém bonusů, které by získali ti, kdo na prevenci pravidelně docházejí. Nemuseli by tak například platit různé poplatky, se kterými se nyní při péči setkávají. Konkrétní návrhy ale ministerstvo stále nemá.
„Bonusový systém nespustím dřív než předposlední nebo poslední rok volebního období, protože musí fungovat screeningy. Nepřijde mi fér, abych po dvou letech covidu, kdy nic moc nefungovalo, spouštěl benefity, když lidé reálně třeba ani neměli možnost se těch programů intenzivně účastnit. Hledáme proto model, jak to nejlépe udělat,“ sdělil Válek s tím, že návrh představí nejpozději začátkem roku 2024.
