Přetlak ve školkách. V Praze bude problém najít místa pro ukrajinské děti

Článek si také poslechněte v audioverzi.

Chomutovská radnice nabídla pro ukrajinské děti šedesát volných míst v mateřských školách. Jenže okamžitě se ozvali rodiče, na jejichž děti v letošním školním roce místo nezbylo.

„Místa jsou samozřejmě pouze ve školkách, které nejsou mezi rodiči tolik oblíbené. Kapacita těch vyhledávanějších je pak skutečně vyčerpaná,“ vysvětluje náměstek primátora pro školství Milan Märc (Nový Sever).

Je to jeden z problémů, který Česko řeší dlouhá léta a s příchodem uprchlíků z Ukrajiny se jen prohloubí – naplněné kapacity mateřských škol. Například v Chomutově ještě volná místa jsou, v jiných městech ale už nezbývá místo pro čerstvě tříleté děti. Největší problém je to v Praze a obcích v jejím prstenci.

V letošním školním roce odmítli podle dat Ministerstva školství ředitelé v Praze 21 procent žádostí rodičů tříletých dětí o umístění do školky. Přitom v tomto věku mají na místo ve veřejné školce právní nárok. Ve Středočeském kraji je to pak téměř 10 procent. Rodiče ale mohou podat neomezené množství žádostí, takže i pro děti, kterým byla některá žádost zamítnuta, se nakonec místo může najít.

„Praha 2 nemá spádové oblasti podle ulic, ale jednu pro celou městskou část. Rodiče proto podávají žádosti do více školek a zkouší to i u nás. V první fázi při rozhodování o přijetí tak mohu vzít obvykle maximálně dubnové a květnové děti,“ říká Dana Moravcová, ředitelka mateřských škol v pražských ulicích Římská a Londýnská. Tříleté děti, které se narodily až v letních měsících, proto musí zkusit štěstí v jiné školce.

S příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny se ale může tlak na školky ještě zvýšit. Většina z nich totiž míří právě do Prahy nebo Středočeského kraje.

„Snažíme se informovat, že v Praze je problém se zařazením jejich dětí do školek a škol. I ukrajinské velvyslanectví doporučuje ženám, pakliže chtějí mít děti ve škole a školce, aby vynechali Prahu a prstenec kolem z úvah, že tady budou bydlet,“ říká ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Zároveň šéf Ministerstva školství uklidňuje české rodiče, aby se neobávali, že pro jejich potomky nebude v mateřských školách místo. Ministerstvo chce dát zřizovatelům takové možnosti, aby mohli přijímat více dětí nebo vytvářet dětské skupiny. Na jejich provoz by stát přispíval.

Situace se ale mezi jednotlivými regiony velmi liší. Například ve Zlíně se daří do některých mateřských škol přijímat i děti mladší tří let. Podobné je to také v Jihlavě.

„Všechny tříleté spádové děti jsme pro rok 2021/2022 při loňském zápise umístili, podařilo se nám umístit i děti narozené do prosince 2021,“ popisuje mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk.

Naopak v Brně se míst nedostává podobně jako v hlavním městě, proto radnice ani nepočítá s tím, že by děti z Ukrajiny prozatím zařazovala do běžných škol.

„V brněnských mateřských školách nejsou kapacity pro přijetí ukrajinských dětí, proto chceme jít cestou dětských skupin. Zřizovat je pro ukrajinské děti bude město i soukromé instituce. V současné době prověřujeme prostory, kde by dětské skupiny mohly vzniknout,“ vysvětluje mluvčí města Brna Filip Poňuchálek.

Speciální dětské skupiny nebo různé hlídací služby zařizují pro děti ukrajinských uprchlíků také další města, neziskové organizace nebo i firmy. K přetlaku ale může dojít v příštím školním roce. Zápisy do mateřských škol se otevírají v květnu. Pro přijetí českých dětí i cizinců s přechodným nebo trvalým pobytem platí podle aktuálního znění školského zákona stejná pravidla – ředitelé přednostně přijímají starší děti v příslušném školském obvodu. Pokud se nic nezmění, bude to tak platit i v příštím školním roce.

„Od září podle mě s kapacitou problém bude. Jediným kritériem je pro mě totiž při rozhodování o přijetí místo pobytu a věk. Už teď se mi hlásili zájemci, které jsem musela z kapacitních důvodů odmítnout, ale samozřejmě mohou přijít k zápisu. Přijímat se budou pak starší děti,“ počítá Andrea Benešová, ředitelka pražské MŠ Paculova.

V průběhu aktuálního školního roku ale nemají ředitelé povinnost dítě do mateřské školy přijmout. Mimo jiné také i ze zdravotních důvodů. Řada dětí nemůže doložit očkovací průkaz nebo nemá vůbec splněné povinné očkování. Vyjma předškoláků ale musí všechny mladší děti tuto povinnost splnit, aby mohly mateřskou školu navštěvovat.

Česká vakcinologická společnost proto doporučuje, aby se doočkovaly nejen děti, ale i dospělí, kteří nemají doklad o absolvování povinných očkování.

„V minulosti proběhly na Ukrajině epidemie spalniček a importy do Česka byly právě prostřednictvím ukrajinských komunit. Několikanásobně vyšší výskyt je na Ukrajině také v případě tuberkulózy. Proto považujeme za důležité, aby všem přicházejícím byla očkování zkontrolována a případně doaplikována,“ doporučuje Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Míra proočkovanosti proti nemocem, které spadají do platného očkovacího kalendáře je mezi Ukrajinci nižší než v Česku. V roce 2020 bylo proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím očkováno jen kolem 82 procent ukrajinských dětí, proti záškrtu, tetanu a černému kašli kolem 81 procent a proti dětské obrně neboli poliomyelitidě v roce 2021 asi 80 procent.

Podle šéfa České vakcinologické společnosti je tak současná uprchlická krize i výzvou pro české rodiče, jejichž děti neabsolvovaly povinné očkování. Na některé závažné nemoci mohou totiž v prvních měsících uprchlické vlny narazit častěji než dříve.