Přetíženost poboček je subjektivní, odráží stížnosti ředitel pošty

Už v pátek se napříč celým Českem uzavře 300 pošt. Jedná se o součást transformace státního podniku, kterou dnes představili pověřený generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Součástí plánu je například vznik nové společnosti Balíkovna, do níž se mají vyčlenit logistika a balíkové služby. „Česká pošta prostřednictvím Balíkoven drží 30 % balíkového trhu,“ reagoval Štěpán na dotaz, zdali může nová firma obstát v konkurenci na trhu.

Rakušan si pak od transformace slibuje úspory pro státní kasu. „Česká pošta musí plnit veškeré spektrum nových úkolů, které stát zadává. Tedy zůstane kontaktem v regionech, převezme od státních úřadů agendu, kterou bude schopna zajistit pro stát s nižšími náklady a s větším komfortem pro občany,“ uvedl Rakušan.

Státní podnik by mohl převzít některé z úkonů úřadů práce.

Štěpán v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak chce zaměstnance pošty nově využít, jak vidí nápor na zbylé poštovní pobočky, i to, zda budou další z nich zavírat.

K 30. červnu končí 300 poboček České pošty. Některé už služby omezily a lidé chodí na ty, které zbyly. Stěžují si přitom na jejich přetížení nebo větší vzdálenost. Jak aktuální stav na pobočkách hodnotíte?

Přetíženost poboček je velmi subjektivní. Musíme vycházet z dat, která máme. A ta ukazují, že návštěvnost nemají. Když se podívám čtyři roky zpátky, byla celá ta škála 3200 poboček navštěvovaná daleko více a třeba i se stejným personálem, protože počet přepážek je stále stejný, a zvládlo se to.

Je to prostě subjektivní. Když půjdete do supermarketu a uvidíte frontu pěti lidí, tak si řeknete, že ten supermarket má pokladny přetížené. Ale ve finále, když si to změříte, tak zjistíte, že jste tam čekali třeba 3 minuty. Tomu subjektivnímu dojmu nezabráníme, ale v debatách se chceme upírat o datovou analýzu.

Co se nyní stane se zrušenými pobočkami? Kdo o ně má zájem?

Rušíme 300 poboček, ale ne všechny jsou v majetku České pošty, někde jsme v nájmu. Pobočky, které jsou v našich budovách, a už v nich nebude žádná další činnost, budou podle standardních podmínek poskytnuty na realitní trh.

Nejednáme nijak dopředu, musíte mít nejdřív znalecký posudek, musíte záměr umístit na portál veřejné správy, jestli nemá nějaká státní instituce o tuto pobočku zájem. Pak teprve můžete s péčí řádného hospodáře, když o to zájem není, vyhlásit e-aukce.

Dá se ale typově říct, kdo má zatím o prodávané budovy posty největší zájem?

Dlouhodobě říkám, že majetek Česká pošta prodávala dříve a prodává ho i nyní. To, že teď rušíme 300 poboček, není pro realitní trh žádná fantastická věc. Majetku už Česká pošta v minulosti prodala více. Typově je to tak půl na půl – mají zájem obce i soukromí investoři.

Právě s obcemi jste o mnoha pobočkách vyjednávali, často složitě.

My jsme si hlavně potřebovali vysvětlit, kde je jádro problému. Snažili jsme se vyjasnit, že v legislativě není uvedeno, že musí být určitý počet poboček třeba na 100 tisíc obyvatel.

Snažili jsme se vysvětlit, že vycházíme z počtu realizovaných transakcí a že vycházíme z toho, jestli ty transakce je možné absorbovat do pobočky, která zůstává. To byl náš vyjednávací postoj, kde jsme se zejména datově snažili ukázat, že operace z těch rušených poboček lze zvládnout na těch, které zůstávají.

Samozřejmě ze strany obcí zaznívalo, že mají určitou část města, kde je specifické obyvatelstvo, které by mělo mít svoji pobočku. Snažili jsme se najít nějaký názorový průnik. A myslím, že si obě strany rozumíme a chceme vést diskuzi dále.

Popsal jste okolnosti vyjednávání s obcemi, ale co jeho závěry? V čem jste museli obcím ustoupit?

Nechci úplně říct ustoupit. Našli jsme řešení asi ve 21 případech, kdy jsme vyměnili pobočku za pobočku. A pak jsme si slíbili, že si sedneme po nějakých pár měsících a řekneme si, jak to vidíme.

Slíbili jsme, že si ukážeme data, průzkumy zákaznické spokojenosti a že ten dialog povedeme dál. I jestli udělat potom nějaké dílčí úpravy – tak aby byl spokojený zákazník, samospráva a my.

Říkáte, že fungování zbylých pošt se bude dále vyhodnocovat. Mohly by se případně v budoucnu zavřít i některé další pobočky?

V tuto chvíli s tím nepočítáme. Počítáme s další implementací projektu Pošta Partner, ta by měla být strategickým pilířem v rekonstrukci pobočkové sítě.

Ministr vnitra na tiskové konferenci říkal, že by měli zaměstnanci pošty plnit pro stát více úkolů za méně výdajů. Jak toho ale chcete docílit? Mnoho ze zaměstnanců si přece už teď stěžuje na přetížení.

Pokud se dneska nabízí nějaký prostor, je to hlavně v provozních procesech – co se týká počtu lidí na přepážkách, do budoucna nepředpokládám, že by klesal jejich počet, ale potřebujeme najít jejich vytížení. To je úplně jednoduché - máte člověka, který obslouží po otevření určitý počet klientů a ty největší špičky jsou po otevření, v poledne v rámci obědové pauzy a pak po třetí hodině.

A vy to musíte udělat tak, aby měli zaměstnanci práci průběžně přes celý den. Když propojíte objednávkový systém, oddělíte konzultantské operace od transakčních operací, tak jste schopni, aby tam i klient, který potřebuje řešit agendu státu, aby si na poštu našel cestu a ve finále pak máme práci i pro našeho člověka.

Mají na to všechno zaměstnanci české pošty prostor?

Jsem o tom přesvědčen.