Článek
Zemědělci měli letos – na základě společných evropských pravidel – ponechat minimálně 3 % orné půdy ladem.
Vzniklé plochy, tzv. úhory, by mohly zpomalit mizení živočišných i rostlinných druhů z krajiny, případně případně pomoci v boji proti rozsáhlé erozi půdy.
Podle ekologů se ale změna odehraje pouze na papíře. Tvrdí, že Ministerstvo zemědělství na konci února umožnilo ekologickou podmínku na poslední chvíli obejít a zemědělci tak místo orné půdy nechají ladem plochy, u nichž to nebude mít zásadní význam.
„Nařízení umožní, že zemědělec si nově bude moci tzv. neprodukční plochy (krajinné prvky, úhory atd.) čistě formálně vyčlenit z luk a pastvin místo z orné půdy, aniž by se v krajině cokoli fyzicky změnilo,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.
„Ve chvíli, kdy to udělají z travního porostu, který je často lokalizovaný v jiných částech krajiny, to znamená, že tam, kde neprodukční plochy potřebujeme v krajině nejvíc, nebudou,“ doplnil ho zemědělský expert organizace Martin Střelec.
Resort zemědělství, vedený Zdeňkem Nekulou z KDU-ČSL, současnou podobu opatření hájí tím, že to zemědělcům umožní se na nová pravidla připravit postupně.
„Nové povinnosti jsou náročné a zejména jsou zemědělcům uloženy ve velmi pozdním termínu (z důvodu dlouhé, několikaleté lhůty vyjednávání reformy Společné zemědělské politiky EU a pozdního schválení Strategického plánu), a chceme tak umožnit co nejplynulejší přechod na nové programové období,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Netransparentní postup
Na tom se s ministerstvem shoduje i Agrární komora. Podle jejího prezidenta Jana Doležala byly finální verze dotačních podmínek – vycházejících ze Strategického plánu – zveřejněny pozdě. Jeho národní podobě dala vláda zelenou v říjnu, následně vše ještě musela schválit Evropská komise. Ta tak učinila až koncem listopadu minulého roku, plán ale platí už od začátku ledna.
Společná zemědělská politika EU
Společná zemědělská politika (SZP) je program EU zaměřený na produkci potravin, jejich export a rozvoj zemědělství. Na základě SZP každý z členských států vypracovává tzv. Strategický plán, ve kterém stanoví, jak naplní regionální zemědělské potřeby v souladu s cíli EU. V plánu také uvádí, jak hodlá využít přidělené finanční prostředky. Strategické plány jednotlivých zemí následně schvaluje Evropská komise.
Současná SZP bude určovat podobu unijního zemědělství od letoška až do roku 2027. Český strategický plán schválila Evropská komise koncem listopadu 2022, platit začal od ledna 2023. Podle Ministerstva zemědělství přiteče díky Strategickému plánu do českého zemědělství v příštích letech přibližně 200 miliard korun.
Komoře vadí i to, že zemědělci už nyní musí zejména kvůli erozi dodržovat mnoho jiných pravidel. Jde třeba o omezení maximální výměry pro pěstování jedné plodiny na 10 hektarů tam, kde jsou pozemky označeny jako „silně erozně ohrožené“.
„Máme informace od našich členů, že si na povinnost nechávat část zemědělské půdy bez produkce stěžovali také vlastníci půdy kvůli obavám ze znehodnocení,“ řekl Seznam Zprávám Doležal. „Na úhory není možné použít přípravky na ochranu a ošetřování rostlin, mohou se tedy stát semeništěm plevele a následně může dojít také k zaplevelení produkčních ploch, na nichž se pěstují zemědělské plodiny,“ nastínil.
Jiní se prý obávají, že se na úhorech budou množit hraboši.
„Je to taková úlitba zemědělcům,“ komentoval rozhodnutí ministerstva Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromých zemědělců, která zastupuje hlavně malé soukromníky. Myslí si, že na příští rok se výjimku nepodaří prodloužit.
„Na určitých plochách budou muset dělat neprodukční úpravy (zakládat plochy, na kterých neprobíhá zemědělská produkce, pozn. red.) a přijdou tam o zisk,“ popsal Seznam Zprávám situaci zemědělců.
Ekologové však tvrdí, že změna opatření proběhla netransparentně. Martin Střelec z Hnutí Duha uvedl, že jednání o podobě nových zemědělských opatření trvala dva roky a po celou dobu se počítalo s vyčleněním úhorů z orné půdy.
„Až na přelomu roku či počátkem roku 2023 se tato možnost, že úhory vzniknou z travních porostů, objevila v nějaké novelizaci nařízení vlády, která s tím, řekl bych, ani úplně nesouvisela. Ani jsme novelizaci nezaznamenali na žádné pracovní skupině, kde se pravidla a jejich změny pravidelně konzultují,“ řekl Střelec.
Resort zemědělství ale kritiku ekologů odmítl. „Změna vyplynula z připomínek předložených ve standardním meziresortním připomínkovém řízení, ministerstvo tak reagovalo na vznesené připomínky,“ odpověděl na dotaz redakce Bílý. Uvedl také, že výjimka platí pouze pro letošní rok.
Minimální tempo
Podle ekologů ovšem rozhodnutí ovlivní i vzdálenější budoucnost. Tvrdí, že ohrozí cíl vládního programového prohlášení, podle nějž by měla být přírodě ponechána minimálně desetina zemědělské půdy. Dodal, že pokud se s jeho naplňováním nezačne včas, nemusel by se stihnout ani do roku 2030.
„Zrovna takové změny v krajině, jako je zakládání neprodukčních ploch, jsou velmi obtížné. Zatím se to daří velice málo, tempo je naprosto minimální, teď téměř nevznikají,“ pokračoval Střelec.
Argumentům Hnutí Duha dává za pravdu i krajinný ekolog a přednášející na brněnské Masarykově univerzitě Vladimír Mana. „Jde to i proti trendu Evropy, která se snaží, abychom nechávali přírodním procesům i část volné krajiny,“ uvedl.
„Velmi výrazným problémem je degradace zemědělské půdy, což by mělo jít proti zájmům jak vlastníků, tak i zemědělsky hospodařících subjektů, ať jsou to soukromníci, nebo firmy,“ vysvětlil Mana.
Česká krajina má podle něj kvůli malému množství neprodukčních ploch problém také s mizením opylovačů. „To se týká i obilí, které musí být také opylováno,“ upozornil.
Příčinu současného stavu nevidí jen v dědictví režimu před rokem 1989, ale i v nevyužitých příležitostech v následujících letech. „Krajinné prvky jsou možností, kterou české zemědělství má už někdy od roku 2010, 2011,“ řekl Mana. „Nikdy nebylo povinností zemědělců krajinné prvky, byť na ně dostávali dotace, dávat na svoje půdní bloky,“ uzavřel.
