Článek
„Nedává mi další působení v tomhle světě už žádný smysl,“ napsal v dopise na rozloučenou bývalý vedoucí oddělení cestovního ruchu na Krajském úřadě Libereckého kraje Jakub Šeps, ve kterém popisuje problémy s workholismem, příliš velké pracovní nároky na jeho pozici, přes tisíc hodin přesčasů nebo bossing.
Jeho smrtí se zabývá už i kriminální policie. „Mohu sdělit, že se Služba kriminální policie a vyšetřování v Nymburce zabývá případem úmrtí muže ročník 1990, který zemřel v pondělí 31. července 2023 krátce před sedmou hodinou ráno po střetu s vlakovou soupravu v obci Milčice,“ napsala Seznam Zprávám Vlasta Suchánková z krajského ředitelství policie Středočeského kraje.
Šeps na oddělení zastupoval kolegyni, jež byla na mateřské dovolené. Podle dopisu, který zveřejnila na sociální síti jeho rodina, měl na pozici nastoupit v situaci, kdy panoval na oddělení „totální chaos,“ který se ale rozhodl řešit a oddělení reorganizoval.
Při debatách s nadřízenými o jeho budoucnosti na pozici vedoucího mu podle dopisu bylo slíbeno, že svou práci bude vykonávat po návratu kolegyně dál. To se ale nestalo a místo mu bylo nabídnuto ve vedení marketingové kampaně liberecké zoo. V dopise zároveň píše, že byl během své práce vedením chválen.
„Logicky jsem nabyl dojmu, že moje budoucnost je s Krajským úřadem Libereckého kraje velmi pevně spjata na dlouhou řadu let. (…) Ale když ta situace s návratem z mateřské přišla, tak mi bylo suše oznámeno, že se kolegyně vrací a pracovní poměr mi končí,“ napsal v dopise k situaci a označil ji jako zradu.
Šeps přiblížil i neplacené přesčasy, které vyčíslil během tří let na 1177 hodin, tedy přes 29 běžných pracovních týdnů, zmínil i průměrně 69 odeslaných e.mailů denně a nespočet dalších napracovaných hodin po večerech a víkendech.
Mimo jiné popsal údajný přístup hejtmana Libereckého kraje Martina Půty slovy: „Nebudeme zvyšovat stav stálých zaměstnanců, protože to vypadá blbě na veřejnosti.“ Později se ale podařilo najmout brigádníky. Seznam Zprávy přinášejí rozhovor, ve kterém se Půta k tragédii vyjadřuje.
Vedoucí oddělení cestovního ruchu na Krajském úřadě Libereckého kraje Jakub Šeps spáchal začátkem tohoto týdne sebevraždu. Jako důvod uvedl workholismus a příliš velké nároky na jeho pracovní dobu. Budete podnikat nějaké kroky, aby se věc prošetřila a případně se zjistilo, zda nemají podobný problém i další pracovníci?
Asi třikrát jsme dělali personální audit právě kvůli tomu, že si dovedu živě představit, jak jsou lidé nerovnoměrně vytížení. Personální audity jsou sice věc, kterou úřad moc nevítá, ale je třeba čas od času podobné problémy prověřit.
Je to ale především o tom, že jsme zodpovědni za to, jak utrácíme peníze vybrané od lidí na daních. Já jsem hrdý, že se nám dlouhodobě daří ty agendy racionalizovat a že patříme mezi úřady, které v posledních deseti letech nějak dramaticky personálně nerostou.
Svět se prostě mění a s ním i náš úřad. Kdyby s tím člověk nic nedělal, tak z principu bude každý úřad narůstat větší rychlostí, než narůstá počet agend.
Zmínil jste, že se dělaly audity. Jakub Šeps v tom dopise uvádí přesná čísla odpracovaných přesčasů. Na nic takového se při šetřeních nepřišlo?
Já si jejich konkrétní závěry teď nepamatuju.
Takže se v nich nic závažného neobjevilo? To byste si asi pamatoval.
Co si představujete pod slovem závažného?
Třeba zjištění, že byli u vás na úřadě nějací přetížení pracovníci.
Personální audity spíš přicházejí na ty nepřetížené zaměstnance než na ty přetížené. Byla z nich nějaká doporučení, že na některých odborech by stálo za to reorganizovat rozdělení práce mezi další lidi a podobně, což se samozřejmě odehrálo.
Jak tedy vnímáte celkově situaci kolem toho, jak práce Jakuba Šepse vypadala, a fakt, že to dopadlo takhle tragicky?
To, že to takhle dopadlo, považuji za tragédii jak osobní, tak obecně i pro jeho kolegy a pravidelné spolupracovníky. Samozřejmě, že až budu mít čas a klid, tak si ten dopis chci přečíst a trochu nad tím přemýšlet, a budu chtít, aby to pan ředitel pro samosprávu nějakým způsobem okomentoval.
Nedá se tedy říct, že by podobný přístup k zaměstnancům byla nějaká norma?
Nemyslím si, že by se tam nějak čerpaly přesčasy tímto způsobem. To, že možná někteří dělají více než osm hodin denně, to dělají. Ostatně lidé ze samosprávy tak koneckonců pracují úplně běžně.
Ale je to podle vás dobře? Nemělo by se to změnit?
Myslím si, že každý musí regulovat sám, co je ochotný odpracovat a co ochotný odpracovat není, aspoň takhle to beru. Je úplně běžné, že se po lidech třeba v politických kruzích chce, aby pracovali jednu směnu dopoledne, druhou směnu o víkendech, večer a podobně. Souhlasím s tím, že to asi není úplně normální, ale je to běžné.
Politici se rádi chlubí tím, jak vstávají ve čtyři ráno a kolik hodin zvládnou odpracovat. Dávají tím ale společnosti dobrý příklad? Když teď vidíme, jaké následky takové pracovní přetížení může mít.
Já se tím třeba nechlubím. Myslím, že to není úplně zdravé a že má mít člověk schopnost si to nějak nastavit. Na druhou stranu, když chce člověk nějakou uvolněnou pozici na úrovni krajské samosprávy vykonávat, tak vedle toho, že musí odpracovat běžně věci z jeho agendy, tak pak musí být ještě schopný o těch věcech mluvit s těmi lidmi, kterých se to týká. To se prostě stihnout normálně nedá, ani za osm a půl hodiny denně.
Nicméně i u zaměstnanců ve státní správě by tohle podle vás mělo být běžné?
To by nemělo. Předpokládám i, že to tak není. O tom, jakým způsobem to budeme řešit, bude pan ředitel informovat, a já popravdě řečeno teď nevím, jak na takovouhle věc reagovat bez toho, že uvidím výkazy práce toho člověka.
Aktualizace: Byly doplněny podrobnosti v citaci policejní mluvčí.
