Článek
Přesčasovou práci v prosinci vypovědělo asi 4900 lékařů. Na svém facebooku o tom informovala Sekce mladých lékařů ČLK.
„Naše síla spočívá v počtu lékařů, kteří jsou ochotni se za sebe postavit,“ napsali lékaři.
Jak připomněla ČTK, podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2021 je v akutní péči, která se týká zejména práce v nemocnicích, asi 22 600 lékařských úvazků.
Jablkem sváru je Sněmovnou v září přijatá novela zákoníku práce, která umožňuje, aby lékaři mohli legálně pracovat 832 hodin přesčasů. Dosud to byla jen polovina, tedy 416 hodin. Nejen lékaři upozorňují, že to může vést k přepracování či odlivu zdravotníků do zahraničí.
Za protestující se postavily i odbory, podle nichž už teď chybí lékaři, sestry, sanitáři nebo pracovníci v sociálních službách. Kroky vlády podle odborářů povedou k absolutnímu nedostatku v poskytování péče. Nejen kvůli přílepku v zákoníku práce, ale i kvůli vládnímu úspornému balíčku.
Kosmetické úpravy nestačí
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovořil o tom, že limit se sice zdvojnásobí, bude ale dobrovolný. Takový pohled ale podle odborů, lékařů i záchranářů ukazuje pouze na nepochopení situace ve zdravotnictví.
Šéf rezortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se pak nechal slyšet, že chce kontroverzní části novely změnit.
„Vnímáme sliby politiků ohledně vrácení sporných částí zákoníku práce do původního stavu. To nám nestačí,“ vzkázali mu lékaři.
„Reálný stav je nevyhovující, nesmíme se uspokojit s kosmetickými úpravami beztak ignorované legislativy, žádáme takový zákoník práce, který bude možné dodržovat a následně i kontrolovat. Žádáme adekvátní ohodnocení již za práci v základní pracovní době a změny v postgraduálním vzdělávání lékařů.“
Další jednání s Jurečkou a Válkem je podle nich naplánováno na 20. října.
