Článek
Sociologové z agentury STEM zkoumali postoj české společnosti k aktuálním výzvám a problémům vyplývajícím z ruské agrese na Ukrajině. Ptali se i na hodnocení Evropské unie nebo pocity bezpečnosti ve střední Evropě.
„Pro českou společnost znamená ruská invaze na Ukrajinu bezprecedentní pocit ohrožení. Vzrostla podpora členství v NATO, naopak Rusko v očích veřejnosti propadlo,“ komentuje aktuální data Martin Buchtík, sociolog a ředitel agentury STEM.
Třetina české veřejnosti hodnotí bezpečnostní situaci ve střední Evropě jako špatnou. Podle nich je i propuknutí konfliktu v regionu otázkou času. Pouhých 9 procent dotázaných si myslí, že regionu nehrozí žádné vojenské nebezpečí. Je to nejméně od roku 1994.
Česká společnost je laděná většinově protirusky, 57 procent dotázaných je přesvědčených, že agresorem války na Ukrajině je Rusko. Studie tuto skupinu pak dělí na dvě: ty, kteří výrazně podporují aktivity na pomoc Ukrajině, a ty, kteří sice pomoc vítají, ale vnímají v ní určité limity, zvláště co se vojenské pomoci týče.
Podle výzkumu ale končí „heroická fáze reakce české společnosti na příchod ukrajinských uprchlíků“. Po emotivním začátku opadá nadšení i energie. Zvyšují se naopak obavy z důsledků, které příchod uprchlíků bude mít pro českou společnost. „70 procent obyvatel má za to, že příchod uprchlic a uprchlíků povede k oslabení sociálních jistot českých občanů,“ píše se v analýze.
Více než polovina dotázaných si také nemyslí, že se Česká republika dokáže postarat o 250 tisíc ukrajinských uprchlíků v rámci svých integračních kapacit.
Zelenskyj s rekordní podporou
Dlouhodobě jsou v české populaci asi čtyři procenta výrazně prorusky naladěných lidí. Potenciálně jde ovšem o desítky tisíc aktivních osob, „které mohou ve veřejném prostoru nebo na sociálních sítích úspěšně budit zdání mnohem početnější skupiny,“ vyplývá ze studie.
Asi šest procent obyvatel také vnímá situaci na Ukrajině v souladu s ruskou oficiální interpretací, tedy jako provokaci NATO. Ukrajinu vnímají jako uměle vytvořený stát.
Co se týče uprchlické krize, dvě třetiny Čechů jsou podle výzkumu připraveni pomáhat. Je to počet, který se od začátku ruské invaze výrazně nemění.
Výzkumníci ze STEM se ptali i na podporu zahraničních politiků. Z nich se největší popularitě Čechů těší ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, příznivě ho hodnotilo 62 procent dotázaných. Populárnější je ze zahraničních politiků jen slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Naopak ruského prezidenta Vladimira Putina podporuje jen osm procent lidí. Klesá i podpora maďarského premiéra Viktora Orbána.
Podle výzkumu výrazně vzrostla podpora členství ČR v NATO, a to z 68 procent na 78 procent. Češi více podporují i členství v Evropské unii, podpora stoupla ze 46 procent na 54 procent.
Výzkum také sledoval český postoj k růstu cen energie a potravin. Tři čtvrtiny veřejnosti vidí domácí ekonomickou situaci jako převážně špatnou. Sociologové upozorňují, že zdražování a inflace budou dopadat na různé části společnosti rozdílně. Citelně mohou zasáhnout do života nejen nejchudších domácností, ale i do nižší střední a částečně i střední třídy.
