Překvapení na mostě. Čekalo se peklo, varování však přišlo včas

Prahu čeká peklo, jaké tu ještě nebylo.

Takovou budoucnost oznamovaly titulky před 15. květnem, kdy začala oprava prvních dvou pruhů nejfrekventovanější komunikace v Česku. Do 17. října, kdy bylo na Barrandovském mostě v provozu opět všech standardních osm pruhů, se však pekelné předpovědi nenaplnily.

Podle analýzy pražské Technické správy komunikací je důvodem fakt, že se část řidičů přesunula z vltavského údolí na Severojižní magistrálu, další pak jízdy automobilem omezili.

Expertům technické správy je jasno, že vyšel plán, se kterým se pražský magistrát do opravy pustil. „Na komunikacích úzce navazujících k Barrandovskému mostu došlo k poklesu intenzit automobilové dopravy, což zřejmě značí, že řidiči využívali oficiálních objízdných či odlehčovacích tras,“ stojí v právě dokončeném dokumentu.

Během oprav se doba dojezdu u sledovaných komunikací prodloužila v průměru o minutu. Výjimkou byl úsek D1 z okraje Prahy na Kačerov, který byl nejčastěji využíván k objížďce. Po prázdninách se na něm cesta prodloužila o čtvrt hodiny.

O deset minut déle pak trvala cesta po Komořanské ze Zbraslavi do Modřan. Jako důvod však TSK uvádí, že se zároveň s Barrandovským mostem opravovala silnice v Břežanském údolí, která ústí do Komořanské.

Petr Kumpošt z Dopravní fakulty ČVUT připisuje vcelku hladký průběh rozsáhlé kampani, která opravě frekventované komunikace předcházela. „Takže i lidé, kteří nejezdí každý den do Prahy, o tom měli povědomí a dle toho také zvážili svoji cestu,“ uvedl expert.

Zásadní význam měla podle experta jednotlivá opatření.

Opravou rampy, která umožňuje zabočit na most ze Strakonické od jihu, byla znemožněna cesta 12 tisícům automobilů denně, tedy necelé desetině dopravní intenzity na mostě. Část řidičů ze Strakonické přitom mohla využít obrat zpátky před Zlíchovským tunelem a na most se vrátit od severu. „Navíc se odstraněním rampy zjednodušilo napojení na most od západu z ulice K Barrandovu, kde odpadl jeden nepříjemný průplet,“ dodává dopravní expert Kumpošt.

Přehled dopravních proudů ukazuje, že řidičů, kteří mířili k Barrandovskému mostu po Strakonické od jihu, ubylo po zahájení oprav denně o deset tisíc. O zmíněných dvanáct tisíc vozů méně projelo ve všední den po Barrandovském mostě z levého břehu od Strakonické na pravý břeh, tedy k Jižní spojce. Největší nárůst při cestě do pražského centra proti tomu TSK zaznamenala na Nuselském mostě, kde se provoz zvýšil o šest tisíc automobilů.

Při cestě z Prahy řidičům nebránila žádná zavřená rampa, proto byl v opačném směru nárůst dopravy na Nuselském mostě i pokles na Barrandovském mostě a Strakonické nižší.

„Doprava za celou dobu oprav nezkolabovala,“ míní Vratislav Filler ze spolku AutoMat. Přitom upozorňuje, že při celkovém součtu automobilů v oblasti Barrandovského mostu dočasně ubylo. Proto je logický závěr, že část automobilistů zvolila jiný druh dopravy, případně od cesty do pražského centra upustila vůbec. „Ukázalo se tím, že slavná dopravní indukce funguje i v opačném směru,“ vysvětluje Vratislav Filler.

Dopravní indukcí se označuje jev, který nastává po otevření nových komunikací. Nové silnice obvykle přitáhnou novou dopravu, která přitom ze starších komunikací v okolí nezmizí. Při opravách Barrandovského mostu došlo naopak k redukci. Po zavření dvou pruhů se doprava na mostě omezila, přesto to nezpůsobilo zácpy na okolních trasách.

„Pokud se tedy omezí automobilový provoz uvnitř ve městě, tak to nutně neznamená, že v okolních čtvrtích nastane kolaps,“ argumentuje expert ze spolku, který místo automobilů propaguje cyklistickou a pěší dopravu.