Článek
Po 17 letech lidé v Nových Heřminovech na Bruntálsku znovu vyrážejí k obecnímu referendu. Vyjádří se ohledně protipovodňových opatření a stavby přehrady, která má zmírnit riziko povodní na řece Opavě a v okolí měst Krnova či Opavy. Projekt za pět miliard korun počítá s betonovou hrází o délce 330 metrů a 26,5 metry na výšku. Nádrž má zadržet až 14,5 milionu metrů krychlových vody.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v lednu avizoval, že pokud půjde vše podle plánu, přehrada začne vznikat v roce 2027.
Současné vedení Heřminov se netají tím, že chce zvrátit nesouhlasné stanovisko vzešlé z prvního referenda v roce 2008. „Věříme, že to bude pro obec nový začátek. Staré referendum už nám nové domy nepostaví. Je pro nás větší zátěží než přínosem,“ řekla starostka Michaela Hermanová. Domy, které mělo původní referendum bránit, jsou už nyní zbourané.
V Heřminovech loni žilo přibližně 350 lidí, podle údajů úřadu může k urnám přijít 281 oprávněných voličů. Jediný volební okrsek je v obecním sále v bývalém pohostinství Clondike, hlasovat lze od osmi do 18 hodin.
Voliči budou odpovídat na otázku „Souhlasíte se záměrem vybudovat v obci protipovodňová opatření včetně přehrady?“
Obavy ze stavebních prací
Hlasovat přijdou například manželé Elena a Jozef Jarombekovi. „Jsme pro přehradu, je potřebná hlavně pro obce dále po toku. Byla bych dokonce i pro dříve zvažovanou velkou variantu. Ale nádrž nebude mít smysl bez protipovodňových opatření v obci,“ řekla paní Elena.
U části místních zase přetrvávají obavy z několika let trvajících stavebních prací, které by měly výstavbě předcházet. Mimo jiné by silničáři museli přeložit silnici I/45, která spojuje Krnov s Bruntálem.
Formulace otázky, kterou zastupitelé jednomyslně schválili na svém březnovém jednání, byla velmi důležitá.
Místní jsou ve složité pozici. Vědí totiž, že samo vodní dílo, které promění především východní část Heřminov, vesnici od rizika povodní neuchrání. Přehrada pomůže především obcím dále po toku, jako je Zátor, Brantice či Krnov. „Není to ale jediné opatření, které je na území obce navržené. Souvisí s tím další protipovodňová opatření jak na toku řeky Opavy, tak v okolní krajině,“ vysvětlila starostka.
Projekty jsou podle ní územně povolené a mají chránit i další části obce. „Potřebujeme stejnou měrou ochránit zbývající část vesnice na levém i pravém břehu včetně místní části Kunov a současně zajistit, aby protipovodňová opatření byla realizována i na území obcí nad námi,“ zmínila starostka Širokou Nivu, Karlovice nebo Vrbno pod Pradědem.
Doplnila, že se obec účastní vzniku protipovodňové studie Agentury ochrany přírody a krajiny, která má představit možnosti řešení pro výše položené obce.
Nové Heřminovy se dosud oficiálně musí řídit výsledky 17 let starého referenda, ve kterém lidé o jediný hlas stavbu přehrady odmítli.
Hlasující tehdy zavázali vedení obce, aby všemi možnými prostředky bojovalo proti bourání domů a přehradě. V čem by tedy nové stanovisko pomohlo? „Aby mohla být obec součinnější v přípravě přehrady. Zatím totiž musí alespoň formálně ctít výsledky dřívějšího hlasování z roku 2008,“ řekl už dříve vládní pověřenec pro výstavbu přehrady David Čermák.
Podobně reaguje Povodí Odry, podle nějž může kladné stanovisko ulehčit přípravy všech protipovodňových zábran, které obec ochrání proti stoleté vodě. „Současně může proběhnout proces majetkoprávního vypořádání obecních pozemků jednodušším způsobem,“ sdělila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Aby bylo nové referendum platné, je potřebná účast 35 procent oprávněných voličů. Výsledek je závazný, pokud přijde alespoň čtvrtina voličů, což je v tomto případě 71 lidí.
Nicméně výsledky hlasování pro stát nejsou závazné ani v jednom případě. I bez souhlasu Heřminov může v přípravách přehrady pokračovat.
Nutný výkup pozemků
Zda se avizovaný termín startu výstavby přehrady v říjnu roku 2027 stihne, ovlivní hlavně jiné faktory. Územní rozhodnutí na stavbu napadlo ekologické hnutí Děti Země. Krajský soud v Ostravě má podnět začít projednávat v následujících dnech.
Povodí Odry také ještě nevykoupilo všechny potřebné pozemky. Vyjednává o kupních smlouvách s 18 majiteli. Potřebuje také získat stavební povolení.
Hlasování logicky ovlivňují i následky katastrofálních povodní z loňského září. Obec odhaduje škody okolo 100 milionů korun. „Máme za sebou 19 demolic, z toho sedmi rodinných domů, kdy o bydlení přišlo 23 obyvatel, pěti rekreačních objektů a zbytek jsou hospodářské budovy nebo stavby občanské vybavenosti,“ reagovala starostka.
Malá obec teď bojuje o čas, aby v programu Živel stihla správně formálně zažádat o dotace. Potřebuje nové silnice, mosty či sportoviště.
A místní i víc než půl roku po povodních dál opravují své domy. „Jde to pomalu. Pořád sháníme nějaké řemeslníky. Zbývá spoustu věcí opravit,“ uvedli Jarombekovi, kteří měli dům kompletně pod vodou.
