Na silnicích budou platit tvrdší tresty pro řidiče

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Plánuje se zdražení pokut pro neukázněné řidiče. Tvrdší tresty budou padat za problematická chování, která podle statistik způsobují v České republice nejvíce havárií. Více tak řidiči zaplatí, pokud se před jízdou napijí alkoholu, nedodrží rychlost, za volantem budou telefonovat, nebo na silnici předvedou riskantní předjíždění.

Teď už konkrétněji: za častý nešvar – telefonování, nebo držení mobilu během řízení aktuálně hrozí bloková pokuta do tisíce korun, nově by to mělo být 2 500 korun bez možnosti vyjednávat. Ve správním řízení pak namísto pokuty do 2 500 korun by mělo hrozit za telefon v ruce až deset tisíc korun. K tomu namísto dvou bodů budou řidiči odebrané čtyři body.

Podobně by se zvýšila i pokuta za jízdu na červenou. Aktuálně hrozí sankce do 2 500 korun. Nově je plánovaná bloková pokuta pět tisíc korun na místě. Ve správním řízení hrozí až pět tisíc korun, plánovaný trest je až do 25 tisíc korun. K tomu i počet odebraných bodů roste z pěti na šest.

Za porušení zákazu předjíždění a vjezd na železniční přejezd by mohly padat pokuty pět tisíc korun na místě bez vyjednávání, nebo až 25 tisíc ve správním řízení. Zde se ovšem snižuje počet odebraných bodů ze sedmi na šest. A to proto, že v rámci zjednodušení do tří kategorií, by mělo být odebrání šesti bodů nejvyšším bodovým trestem.

Změny představilo Ministerstvo dopravy v polovině července s tím, že účinné by mohly být od roku 2024.

Projděte si, jak se zpřísní tresty za vybrané přestupky:

Přestože se Ministerstvo dopravy snaží o zavedení jasné „cenovky“ za jednotlivé přestupky u blokových pokut, podle oslovených expertů na bezpečnost na silnicích by tresty mohly být ještě přísnější.

„Částka u držení telefonu narostla, bloková pokuta je zvažovaná na 2500 korun. To je ale v uvozovkách stejné jako dnes ve správním řízení. A přitom máme v Česku i případ dívky, co se takto zabila. V Itálii je nejvyšší možná pokuta v přepočtu 43 tisíc korun, v Anglii je to dokonce 73 tisíc korun, i když podotýkám, že se to týká profesionálních řidičů,“ říká Igor Sirota, mluvčí Ústředního automotoklubu (ÚAMK).

Roman Budský, předseda expertní rady Plaformy vize nula, která usiluje o to, aby lidé na silnicích nepřicházeli o život, zase kritizuje, že jasně daný sazebník trestů by měl být hlavně pro správní řízení, kde je stále navržené určité rozmezí.

„Je to trochu o strachu, že by to bylo příliš radikální. Oni to ale policisté nemají jednoduché, řidiči smlouvají,“ zmiňuje Roman Budský.

Igor Sirota s kolegou souhlasí. „Rozmezí dovoluje jediné, a to naprosto rozdílný přístup k řidičům. V přestupkovém řízení s úředníkem na dopravním odporu vysvětlujete, že máte děti, a že když to přeženu, vám nerostou rajčata. A úředník si může říct, že je chudák, že mu nejdou rajčata. Proč?“ říká s nadsázkou mluvčí ÚAMK.

Nedostačující jsou podle Romana Budského i tresty pro lidi, kteří se odmítnou podrobit testu na alkohol nebo jiné návykové látky. Aktuálně v takovém případě řidiči hrozí ve správním řízení až 50 tisíc korun pokuta a dvouletý zákaz řízení. V plánu je pokuta do 75 tisíc a až tříletý zákaz řízení.

„Pořád se to vyplatí, když člověk cítí, že by to byl velký průšvih. To je další věc, kterou by bylo potřeba dořešit, aby to bylo opravdu přísně trestané,“ říká expert z Platformy vize nula.

Naopak Jiří Novotný, místopředseda Asociace autoškol, oceňuje, že se celý bodový systém zjednoduší a tak i pro řidiče zpřehlední.

„Za mě je to víc o informovanosti lidí. Mnohdy dochází k tomu, že řidiči nevědí, kolik mají bodů, potom nám ten systém vlastně nefunguje. Když nevím, že mi něco hrozí, tak mě to nezajímá, a to je špatně. Systém má fungovat výchovně,“ tvrdí Jiří Novotný.

Expert z Platformy vize nula Roman Budský lituje, že se novela zákona o silničním provozu snaží pouze dohnat dobu. Například v roce 2006, kdy vznikl český bodový systém, ještě nebyly rozšířené ani chytré mobilní telefony.

Nový systém by se tak podle odborníka měl zaměřit i na budoucnost dopravy a současné trendy: zejména pak nové, hlavně elektronické dopravní prostředky nebo se snažit předcházet agresivnímu chování.

„Řada zemí se snaží agresivitě předcházet. V první řadě ji definují. Musíte dát policii do ruky něco, podle čeho mohou rozhodnout. Nizozemci to definovali tak, že agresivita v dopravě je úmyslné jednání, jehož cílem je fyzicky nebo emocionálně poškodit jiného účastníka provozu,“ popisuje Roman Budský pro Seznam Zprávy s tím, že emocionální poškození je například vybržďování.

Právě za agresivní chování ale podle komentáře Besipu - tedy oddělení Ministerstva dopravy ČR, koordinující činnosti v oblasti bezpečnosti na pozemních komunikacích - mají padat tvrdší tresty. Například za nesprávné předjíždění nebo nedodržování bezpečného odstupu mezi auty.

„Cílem je hlavně trestat agresivní řidiče, kteří nedodržují bezpečný odstup a  ohrožují ostatní. Postih už zavedlo například Německo, Rakousko, Slovensko. Doporučený odstup dvou vteřiny nedodržuje mimo obec třicet procent řidičů,“ stojí v odůvodnění úřadu.

Odborník z Platformy vize nula také varuje, že řidiči můžou být v dalších měsících agresivnější. Řada lidí řeší ekonomické problémy a svůj vztek si vybíjí na silnici.

„Mnohdy se to projevuje na silnici právě agresivitou a lidé to ve zvýšené míře léčí alkoholem nebo drogami,“ varuje Roman Budský. Podle něj je ale možné podobné změny zapracovat v následujícím roce a půl, kdy se bude novela projednávat jak v meziresortním řízení, tak i na vládě a v Poslanecké sněmovně.