Přehledně: O kolik se letos zvyšují důchody a které dávky vzrostou

V sociální oblasti přichází od Nového roku několik příznivých změn. Rodiče potěší zvýšení přídavku na děti o dvě stě korun, na který by navíc vzhledem ke zvýšení životního minima mělo nově dosáhnout o 15 tisíc dětí více.

Zásadní změny Ministerstvo práce a sociálních věcí přichystalo i v hlavním pomocném nástroji vlády Petra Fialy pro domácnosti, tedy u příspěvku na bydlení. Nově už nebude platit, že v Praze musí náklady na bydlení přerůst 35 procent příjmů domácnosti, ale tak jako ve zbytku republiky pouze 30 procent příjmů. Změn doznaly i maximální uznatelné náklady, takzvané normativy, které hrají zásadní roli při výpočtu dávky.

Projděte si přehled změn, které od začátku roku lidé pocítí:

V rámci každoroční valorizace se zvyšují všechny důchody. Tedy vedle starobních i invalidní a pozůstalostní.

Konkrétně u penzí se zvýší všem základní vyměřovací složka o 140 korun a navíc se zvýší o 5,1 procenta i zásluhová část, kterou má každý důchodce individuální. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že v průměru vzroste v lednu důchod o 825 korun.

Například penzista, který doteď pobíral 12 tisíc korun, si polepší o 554 korun. Penzista s 18 tisíci dostane přidáno 860 korun a důchodce, který má nadprůměrných 28 tisíc korun, si polepší o 1370 korun.

Toto navýšení by mělo stát vyjít na 28,6 miliardy korun a celkové výdaje na důchody v roce 2023 jsou tak stanoveny na 659,7 miliardy korun, jde tedy o bezmála 30 procent celého navrhovaného státního rozpočtu pro letošní rok.

O dalších 500 korun měsíčně za každé odchované dítě se zvýší důchod i tomu rodiči, který se převážně věnoval péči o dítě.

V praxi se ženám, které už důchod pobírají, automaticky zvýší výměra v závislosti na počtu vychovaných dětí. Ženy, které teprve míří do důchodu, a otcové, bez ohledu na to jestli důchod pobírají nebo teprve začnou, musí o takzvané „výchovné“ požádat Českou správu sociálního zabezpečení, a to pomocí tohoto dokumentu.

Celkově se navýšení má týkat až 1,4 milionu žen a mimo jiné může příznivě ovlivnit fakt, že výše důchodů mužů a žen se stále více rozchází v neprospěch žen. Například ve třetím čtvrtletí 2022 byl rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen téměř 3300 korun.

Do prosincových dní se také pracovalo na dalších dvou změnách českého důchodového systému: dřívější odchod do důchodu pro zdravotnické záchranáře a podnikové hasiče a naopak snížení vyplácených starobních důchodů prominentům komunistického režimu.

Záchranáři a hasiči budou moci za 4400 odpracovaných směn odejít do důchodu o 30 měsíců dříve a za každých dalších 74 směn o další jeden měsíc dříve. Maximálně se ovšem důchodový věk takto může zkrátit o pět let a počítají se směny od roku 1993.

Naopak za každý jeden započatý rok služby ve vysokých politických funkcích před rokem 1989 nebo v řadách StB, SNB či u Pohraniční stráže nebo ve štábu Lidových milic by se měl důchod srážet o 300 korun. Kdo sloužil deset let, měl by mít o tři tisíce nižší důchod. Účinnost toho zákona je stanovena na rok 2023, ovšem poprvé se promítne až v březnové výplatě penze v roce 2024.

Pro rok 2023 se zvedne měsíční existenční minimum o 150 korun na 3130 korun. Podobně i životní minimum vzroste – v tomto případě ale nejde o jednu částku, výška této částky záleží na životní situaci člověka. Konkrétně pro samostatně žijící osobu je nově životní minimum 4860 korun (nárůst o 240 korun). Další zvýšení životních minim v dalších situacích najdete v tabulce:

Zdroj: MPSV, dopočet redakcí

Životní a existenční minima jsou důležitá zejména z pohledu nároku na některé sociální dávky.

Zcela pragmaticky: díky navýšení životního minima má nárok na přídavek na děti i čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi do šesti let s příjmem do 45 798 korun. Před navýšením to bylo s příjmem do 43 554 korun měsíčně.

O konkrétních příkladech a způsobu výpočtu přídavku na dítě se dočtete v tomto článku:

Podobně je zvýšení životní minima důležité i pro dlužníky, protože slouží k výpočtu základní nezabavitelné částky.

Přídavek na dítě by se měl od ledna zvýšit o 200 korun, a to ve všech věkových kategoriích. Právě souhra se zvýšením životního minima pak způsobuje, že na dávku dosáhne vícero rodin s dětmi.

„V souvislosti se zvýšením životního minima odhadujeme nárůst příjemců přídavku na dítě o zhruba 15 tisíc. Jde o počet dětí, které budou mít nárok na dávku,“ popsal pro Seznam Zprávy očekávaný dopad zvýšení Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Nově tak přídavek na dítě představuje měsíční finanční injekci 830 korun na dítě do šesti let až po 1080 korun pro děti ve věku 15 až 26 let.

Navíc pokud alespoň jeden z členů rodiny pracuje, případně pobírá důchod či rodičovský příspěvek či jinou náhradu pracovního příjmu, pravidelná dávka na dítě se zvyšuje o dalších 500 korun. Na dalších 500 korun má nárok většina příjemců dávky.

Zdroj: MPSV a předchozí legislativní úprava

K důležité změně dochází i u klíčového příspěvku na bydlení, který je pro vládu Petra Fialy stěžejním nástrojem pomoci domácnostem ohroženým zdražováním. Premiér a vláda opakovaně vyzývali, aby se lidé neostýchali o příspěvek požádat.

Od ledna dojde v útrobách výpočtu této dávky k několika zjednodušením. Tak například základní podmínkou nároku na příspěvek na bydlení je, že náklady na bydlení přesáhnou 30 procent příjmů domácnosti. V Praze ale platila hranice 35 procent příjmů. Ta od ledna padá a nově platí stejné pravidlo 30 procent pro celou zemi.

„Tato dvojí výše už ztratila své opodstatnění. Naopak se dosavadní systém negativně dotýkal například seniorů, kteří v Praze žijí sami,“ vysvětloval změnu ministr Jurečka.

Podobně se mění rozdělení státem uznaných maximálních výdajů, takzvaných normativů, za bydlení. Do roku 2022 byly jinak nastavené pro Prahu, města s více než 100 tisíci obyvateli a pak města do 50 tisíc obyvatel, do deseti tisíc obyvatel a pod deset tisíc obyvatel.

Nově platí jedno zastropování nájemního bydlení pro Prahu a Brno, další pro města nad 70 tisíc obyvatel a další pro města a obce pod 70 tisíc obyvatel. Sjednocené je zastropování cen i pro domácnosti, které bydlí ve vlastním bydlení.

Měsíční normativní náklady na nájemní bydlení (v Kč):

Zdroj: MPSV

V lednu také poprvé příjemci příspěvku na mobilitu pocítí jeho zvýšení. To sice proběhlo už v prosinci z 550 korun na 900 korun měsíčně, ovšem reálně první výplata za poslední měsíc v roce proběhne až v lednu.

Vzroste také státní příspěvek na výkon pěstounské péče, a to z 54 tisíc korun na 59 400 korun za kalendářní rok.

Od ledna bude v platnosti také nová úhradová vyhláška pro sociální služby. Vzrostou tak státem stanovené maximální ceny za jednotlivé služby. Samotní poskytovatelé služeb ovšem nemusí reagovat okamžitým zdražováním. Přesto je pravděpodobné, že ke zdražování služeb i kvůli cenám energií dojde.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo například zvýšení denních sazeb u pobytových služeb o 20 korun. Například za den v domovech pro seniory by si klienti mohli připlatit celkově přes 1200 korun měsíčně.

Velkým tématem pro rok 2023 také je, jak se promění dávky adresované válečným uprchlíkům. A to včetně příspěvků pro solidární domácnost, se kterými už málem ministerstvo narazilo při projednávání na vládě v prosinci. Nakonec se dávka prodloužila do konce března 2023.