Boj o důchody začal. Kdo může vydělat, kdo prodělat

Na jedné straně stojí argumenty, že kvůli raketově rostoucím cenám se nepřiměřeně rychle zvyšují i důchody a kvůli automatické valorizaci jsou senioři jedinou ochráněnou skupinou obyvatel, zatímco ostatní chudnou.

Zároveň víc rostou důchody bohatým seniorům než těm chudým, kteří přitom ale spíš potřebují pomoct. A v neposlední řadě růst nepřiměřeně zatěžuje státní rozpočet. Peníze by přitom šlo využít například na navýšení rodičovského příspěvku, který nerostl od roku 2020.

Na druhé straně jsou naopak argumenty, že vláda musela s mimořádnou valorizací počítat už od podzimu loňského roku právě proto, že podmínky růstu zákon přesně vymezuje. Vláda přitom s mimořádným růstem nepočítala ve státním rozpočtu ani se výpočet nepokusila změnit v předstihu.

Místo toho tak činní až poté, co přesně ví, o kolik důchody porostou. Přitom ale není úplně jasné, jestli už na přidání nevzniká důchodcům nárok. Navíc vláda k prosazení změny využívá institut legislativní nouze určený k zvládnutí mimořádných a nepředpokládaných událostí.

Redakce Seznam Zpráv shrnuje aktuální důvody pro změnu letošní mimořádné valorizace důchodů i výhrady, které vůči provedení mají vrcholoví politici od opozičních poslanců až po zvoleného prezidenta.

Důchody rostou podle jasně daných zákonných pravidel. Zákon o důchodovém pojištění přesně vymezuje, od kdy a o kolik musí vláda přidávat důchodcům.

Důchody se tak zvyšují v pravidelném termínu, a pak ještě v mimořádném.

Pravidelný termín je stanovený každý rok na 1. ledna. Letos se tak navyšovaly důchody v průměru o 825 korun. Zároveň začalo platit takzvané výchovné, které automaticky důchodkyním-matkám zvýšilo za každé odchované dítě částku o 500 korun.

Mimořádné navýšení důchodů se ze zákona spouští v okamžiku, kdy měsíční růst cen (inflace) stoupne nad pětiprocentní hranici. V takový moment se ještě zkoumá druhá podmínka – jestli růst cen překročil pětiprocentní hranici po celé rozhodné období. To zákon stanovuje jako první měsíc, který se nepoužíval pro výpočet posledního zvýšení důchodů, až po měsíc, kdy růst cen překročil pět procent.

Letos růst cen převýšil pět procent hned v lednu. Rozhodné období tak je červenec 2022 až leden 2023.

Za toto období podle Českého statistického úřadu rostly ceny pro domácnosti o 8,4 procenta a u důchodcovské domácnosti o 11,5 procenta. U růstu důchodů se pracuje s vyšší hodnotnou, tedy 11,5 procenty. A v takovém případě by průměrně důchody rostly o 1770 korun.

Ze zákona musí vláda vydat prováděcí předpis, kterým se důchod navyšuje, do 50 dnů od posledního dne měsíce s růstem cen nad pět procent.

Konkrétně letos musí proto vláda rozhodnout o navýšení do 22. března. Tento termín je přitom klíčový. Nikdo totiž nezpochybňuje, že po uplynutí této lhůty mají důchodci na navýšení nárok.

Výplata má pak proběhnut v červnu.

Ve stručnosti vláda argumentuje „mezigenerační solidaritou“ a tím, že automatický růst důchodů v současné situaci vychyluje rovnováhu mezi důchodci a pracujícími. Zatímco pracující zdražování pociťují a chudnou, senioři jsou díky valorizaci ochráněni.

„Zatímco reálná hodnota, to jest kupní síla, průměrné mzdy podle očekávání klesne mezi lety 2021 a 2023 o 11,4 procent, reálná hodnota průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu by při provedení mimořádného zvýšení důchodů podle současných zákonných pravidel měla ve stejném období vzrůst o 0,3 procent,“ stojí v předkládací zprávě ke změně zákona.

„Současné mimořádné poměry vyžadují hledět i na solidaritu příjemců důchodů s těmi, kteří přijdou po nich,“ stojí dál v předkládací zprávě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pak mimo jiné v nedělní diskuzi v České televizi (ČT) upozorňuje na to, jak se stále snižuje rozdíl mezi průměrným platem a průměrným důchodem.

Klíčové jsou i náklady na mimořádnou valorizaci. Zmíněný průměrný růst o 1770 korun podle současného zákona by znamenal okamžité náklady 34,4 miliardy korun. Růst důchodů následně zvyšuje i další valorizace. V roce 2024 by letošní mimořádná valorizace stát vyšla na 58,8 miliardy korun.

Úpravu letošní valorizace předkladatelé obhajují také tím, že je třeba upravit jev, kdy vyšší důchody rostou výrazně rychleji než ty nízké.

To mimochodem zmiňuje i expert na důchodový systém Filip Pertold, zástupce výkonného ředitele think tanku IDEA při CERGE-EI. „Pokud se neudělá změna u této mimořádné valorizace, pak lavinu stovek miliard navíc v dalších letech už prakticky nelze zastavit, protože i malá procenta navýšení dělají obrovské miliardy. A z těchto stovek miliard by převážně benefitovaly nadprůměrné důchody, které rozhodně nikdy nelze snížit zpětně,“ píše ve svém shrnutí k připravované změně na sociálních sítích.

Vládní politici také upozorňují na nepoměr, že zatímco důchody rostou, tak rodičovský příspěvek se nezvyšoval od roku 2020. Přičemž zmiňují, že pokud nedojde k úpravě letošního mimořádného navýšení důchodů, nebudou peníze na podporu rodičů.

„Letos už popáté za naší vlády porostou důchody a průměrně budou přes 20 000 korun. Já to každému důchodci přeji, odpracovali si důstojné stáří, ale když je průměrný rodičák na měsíc ani ne poloviční, tak je něco špatně. Musíme podpořit i mladé, protože bez dětí tu ostatně v budoucnu nebudou peníze na nic, a to ani na ty důchody. Proto je rozumné myslet i na mladé rodiny,“ zmiňuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na svém facebookovém profilu.

Rozhovor s ministrem práce Marianem Jurečkou:

Pozměnit výpočet mimořádné valorizace pro letošní rok. Jeho výsledkem by bylo, že by v průměru důchody rostly o 760 korun.

Přitom by větší část této částky – 400 korun – tvořilo zvýšení základní výměry důchodu, která je pro všechny stejná.

V předkládací zprávě ke změně se vyzdvihuje, že se sníží celkové letošní náklady o 15 miliard korun. V roce 2024 by pak úspora činila 33 miliard korun.

Zároveň předkladatelé změny vyzdvihují, že úprava reálně mírně zvýší valorizaci u nízkopříjmových důchodců. Konkrétně důchodci pobírající částku osmi tisíc korun si polepší změnou o 36 korun. Ovšem už důchodci s 10 tisíci korunami úpravou přijdou o 148 korun měsíčně.

Aby se podařilo změnu projednat do 22. března, navrhuje vláda zrychlené projednání v legislativní nouzi.

Obecně kritizuje, že mimořádná valorizace důchodů nebyla započítaná do schváleného státního rozpočtu na letošní rok, přestože už během loňského podzimu bylo jasné, že růst cen bude nad pěti procenty i v lednu letošního roku.

Současně také politici upozorňují na to, že úprava mechanismu mimořádného navýšení důchodů až poté, kdy je jasné, o kolik důchody mají růst, nemusí být v souladu s ústavou.

Stejně tak opozice kritizuje, že se vládnoucí koalice pokouší schválit změny zrychleně v rámci legislativní nouze.

Opoziční poslanci, proto chtějí jednání ve Sněmovně co nejvíce protahovat. „Tady obstrukce dávají jasný smysl a výsledek. Může dojít k tomu, že to vláda nestihne schválit,“ uvedla Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO v nedělní diskuzi na České televizi.

„V legislativní nouzi je to proto, že to chtěli udělat až po volbách. Proč to neudělali hned začátkem ledna?“ zmínil zase poslanec Robert Králíček (ANO) o víkendu na CNN Prima News.

„My jsme se v pátek 10. února dozvěděli, jak inflace vypadá. V ten okamžik začali experti na Ministerstvu práce a sociálních věcí počítat, jak to vlastně vypadá. Já bych řekl bezodkladně, vláda hned po třech pracovních dnech rozhodla, že musíme zatáhnout za záchranou brzdu,“ argumentoval v ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Alena Schillerová přitom ministra upozorňovala na rozpor v tom, že o mimořádné valorizaci věděl nejpozději v listopadu, přesto s ní nepočítal ve státním rozpočtu.

Podle Zbyňka Stanjury to ovšem nebylo nutné. „Kdyby to bylo do 20 miliard korun, tak si s tím rozpočet poradí, všechny odhady byly, že to bude právě do 20 miliard,“ reagoval ministr financí s tím, že jde sice o velký balík peněz, ale z pohledu státního rozpočtu to je jedno procento.

Redakce Seznam Zpráv už minulý týden přinesla informace o tom, že senátoři – a to i vládní – mají ke změně výhrady a pochybnosti k celému provedení.

Rozhodně proto není jisté, že bude mít projednávání změny v horní komoře snadný průběh.

„Je to protiústavní hned ve dvou rovinách – vedle legislativní nouze je to i retroaktivita. Podmínky pro mimořádnou valorizaci se naplnily již k 31. lednu,“ uvedl například senátor Michael Canov (SLK/STAN) s tím, že podle něj není možně měnit pravidla, se kterými již veřejnost dopředu počítá. Kvůli retroaktivitě například v minulosti Ústavní soud shodil i vyhlášené volby.

Podle Canova pak současná situace není ani mimořádná – o mimořádné valorizaci se vědělo dopředu. „Nemůžeme schvalovat protiústavní věci, a to ani v případě této vlády. Musím proti tomu vystoupit,“ dodal.

„Věcně tomu naprosto rozumím, ale procesně je to na vážkách. Není to šťastné, to asi chápeme všichni,“ řekl Seznam Zprávám předseda společného klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

„Povedeme o tom ještě diskuzi, ale upřímně, nejsem si jistý, jestli je nutná legislativní nouze,“ reagoval obdobně předseda lidoveckého senátního klubu Josef Klement.

A pochyby jsou i mezi politiky Pirátů. „Nejsem si jistá, jestli k legislativní nouzi jsou podmínky,“ připouští kladenská senátorka Adéla Šípová z této strany.

Na pondělním pravidelném mítinku s novináři neskrýval pochybnosti i nově zvolený prezident.

Přitom i on v rámci nutné podmínky, že ke změně musí dojít do 22. března, sehrává klíčovou roli. Prezident může zákon schválený Parlamentem vrátit k novému projednávání. V tomto konkrétním případě by tak zásadně ohrozil propsání změny do konce měsíce.

Prezident může ale pouze pozdržet podpis zákona a i tímto nekonáním změnu zneplatnit. Právě tento krok ovšem Petr Pavel vyloučil. „Férové k tomu bude zaujmout stanovisko – buďto podepsat, nebo vetovat,“ uved zvolený prezident s tím, že jasné stanovisko k zákonu chce dát po své inauguraci.

I budoucí prezident má pochybnosti u využití institutu legislativní nouze a zmiňuje i možnou retroaktivitu změny, tedy problém, jestli mají důchodci na změnu nárok hned po 31. lednu, nebo až ve lhůtě do 22. března.

Podle poslance hnutí ANO Roberta Králíčka je to jisté. „Určitě podáme ústavní žalobu, máme k tomu vlastní sílu,“ řekl s odkazem na početný poslanecký klub hnutí ANO v nedělním pořadu na CNN Prima News.

Právě Ústavní soud tak nejspíš finálně bude rozhodovat o tom, jestli mají důchodci ze zákona nárok na navýšení už od ledna, nebo až s nařízením vlády od března.

Stejně tak bude nejspíš muset soud rozhodnout, jestli bylo legitimní využít institut legislativní nouze. Ten podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny lze vyhlásit za mimořádných okolností, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“.

Jak Seznam Zprávy upozornily minulý týden, v minulosti přitom vláda s legislativní nouzí u Ústavního soudu už dříve narazila.