Článek
Během pandemie koronaviru zaměstnanci poprvé ve velkém narazili na citlivou otázku, jestli mají právo požadovat proplacení zvýšených nákladů domácnosti, pokud pracují na dálku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí teď v rámci připravované novely zákoníku práce přišlo s jednoznačnou odpovědí, že takové právo pracovníci mají.
Novela ovšem obsahuje celou řadu dalších úprav, které se týkají aktuálních trendů v zaměstnanosti a posilují práva zaměstnanců i takzvaných „dohodářů“.
„Reaguje na problém, který se tady velmi dlouhou neřešil,“ shrnul změny ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a poukázal na to, že Česku hrozí řízení a sankce v rámci Evropské unii za nedodržování předvídatelných pracovních podmínek.
Že jsou navržené změny citlivé, se podle něj ukázalo i v množství připomínek, které se sešly. „Dostali jsme více než 70 zásadních připomínek, které jsme poctivě vypořádávali v několika kolech jednání,“ uvedl ministr Jurečka chvíli předtím, než se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců sepsal gentlemanskou dohodu, že ohledně novely budou postupovat ve shodě.
A nyní už konkrétní přehled toho, v čem bude postavení zaměstnanců a pracovníků silnější:
Výpověď z home officu
Vykonávat práci z domova bude nově možné pouze na základě písemné dohody. Novela zároveň zavádí i povinnost případně písemně tuto dohodu vypovědět. Ovšem s patnáctidenní výpovědní dobou, pokud se strany nedohodnou na odlišné délce výpovědní doby.
Zároveň novela zákoníku jasně stanovuje, že zaměstnavatel je povinný hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku. „Náhrady těchto nákladů nesmějí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody,“ zavrhují legislativci rovnou jednu z možností, jak by se zaměstnavatelé mohli s náklady lehce vypořádat.
Novela tak dává na výběr buď rozpočítávat průměrné náklady na plyn, elektřinu, pevná paliva, dodávku tepla či vodné a stočné za každou započatou hodinu, nebo nabízí možnost využít paušálně stanovené náklady za každou započatou hodinu práce.
Výši bude stanovovat ministerstvo vyhláškou a v návrhu zákona se do začátku počítá s 2,80 koruny za započatou hodinu.
„Vytváříme jednoduchý princip, kdy říkáme, že pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne na nějaké úhradě nákladů, tak stanovujeme minimální úroveň,“ komentoval změnu Marian Jurečka.
Například Hospodářská komora ale kritizuje, že zcela vypadla možnost, že by zaměstnavatel náklady neproplácel. „Nechceme být vykořišťovatelé, kteří nechtějí zaměstnancům zaplatit, ale práce na dálku je docela košatá,“ zmiňuje Markéta Schormová, předsedkyně Sekce zaměstnanosti a práce v Hospodářské komoře.
Vysvětluje, že práce z domova v Česku nejčastěji platí za jistou formu benefitu pro zaměstnance. Typicky pak pracovníci zůstávají jeden až dva dny v týdnu na home officu a zbylé dny docházejí na pracoviště.
„Jeden až dva dny v týdnu jsou zpravidla na žádost zaměstnanec a zaměstnavatel není úplně nadšený, ale chápe to a dohodnou se,“ poznamenává Markéta Schormová.
Směny vypsané tři dny předem
Novinkou jsou také větší práva pro pracovníky na dohodu o pracovní činnosti a o provedení práce.
Konkrétně budou zaměstnavatelé muset například práci rozvrhnout alespoň tři dny předem. „Dohodnout se mohou paušálně, ale samozřejmě i individuálně. Zaměstnavatelům umožňujeme pracovní dobu rozvrhnout podle aktuálních potřeb, třeba jen na jednu směnu. Cílem je, aby byla nastavena předvídatelnost pracovního režimu. U paušálních dohod budou samozřejmě takové nároky vyšší než v případě dohod individuálních, kdy půjde třeba jen o to, aby zaměstnanec souhlasil s odpracováním směny, se kterou se původně nepočítalo,“ vysvětlil Jurečka.
Dohodářům bude také náležet volno například za vyšetření u lékaře, na svatbě nebo v případě darování krve.
Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, kritizuje fakt, že nově budou dohodáři mít i právo na dovolenou za podobných podmínek jako zaměstnanci, tedy podle počtu odpracovaných hodin.
„Jak chcete fakticky poskytovat dovolenou někomu, kdo si přivydělává ve volném čase? Já ho nepotřebuji, on v práci není a dostane dovolenou,“ zmiňuje Burkovič. Podle něj se tak ve výsledku o proplacenou dovolenou pouze navýší mzda.
„Pokud budu dovolenou proplácet, tak můžu rovnou dát vyšší mzdu a nemusím to evidovat a načítat a podobné věci,“ dodává Radovan Burkovič.
Zaměstnavatelé také budou muset nově písemně zdůvodnit, proč nechtějí dohodáře zaměstnat, pokud o to pracovník projeví zájem.
Elektronizace, ale ne na pracovní e-mail
Novela také umožňuje nahradit papírové smlouvy elektronickými. V tom případě zavádí sedmidenní lhůtu, během které má pracovník právo od smlouvy odstoupit.
To kritizuje Radovan Burkovič, podle kterého se smlouvy často uzavírají kvůli práci, kterou je potřeba realizovat v řádu hodin, a možnost odstoupit od smlouvy tak může způsobit nejistotu, a pravděpodobně proto nebude elektronická verze využívaná.
Podobně i u klasického zaměstnaneckého poměru může probíhat výměna písemností elektronicky. V rámci ochrany zaměstnance ale ministerstvo vyžaduje, aby e-mail nebyl pracovní. Konkrétně se v novele pracuje s tím, že elektronická adresa pro doručování „není v dispozici zaměstnavatele“.
I to Hospodářská komora kritizuje jako velmi opatrnou koncepci, kdy se v praxi personalisté raději budou držet papírové podoby smluv.
