Přehledně: Kde v Praze chybí nejvíce míst ve školkách

Hlavní město láká mladé rodiny. Praha je jediným krajem, kde se loni i předloni rodilo více lidí než zemřelo, tedy docházelo k přirozenému přírůstku obyvatel – ten je ze všech krajů nejvyšší už devět let právě v Praze.

Kapacity mateřských školek jsou ale v některých městských částech nastavené na populační pokles z poloviny devadesátých let. V Praze tak musí školky průměrně odmítat každé páté dítě (18 procent žádostí), které má přitom na přijetí nárok – byly mu už tři roky a trvale bydlí ve spádovém obvodu. V ostatních českých krajích přitom školky odmítnou průměrně jen čtyři procenta žádostí o přijetí.

Přímo to sice neznamená, že by se celá téměř pětina dětí z ročníků do pražských školek nedostala. Rodiče mohou podat více žádostí, a tak jejich potomky přijmou třeba vzdálenější školky, které původně nebyly jejich první volbou. Kapacity ale jednoznačně nestačí.

Realita se však diametrálně liší mezi jednotlivými částmi Prahy. Institut plánování a rozvoje (IPR) sleduje, jak se vyvíjí nedostatečnost kapacit nejen v číslovaných oblastech hlavního města, ale i v menších celcích. Nejdramatičtější je situace v severní části Smíchova, Dejvicích a dále kolem Harfy a Hloubětína na Praze 9.

„Logicky platí, že největší deficit je v místech, kde se hodně staví, a roste tak počet obyvatel. Proto jsou na tom lépe sídlištní lokality. Zdejší populace stárne. V panelácích stále žije mnoho z původních obyvatel ze sedmdesátých a osmdesátých let, a ještě tak nedošlo k větší generační výměně,“ popisuje demograf Tomáš Brabec z IPR Praha.

Právě v malé oblasti Prahy 9 od O2 areny přes nádraží Praha-Libeň až po Průmyslovou ulici se masivně staví, stěhují se sem mladé rodiny, a chybí tak zhruba 400 míst v mateřských školách. Z jednoduchého důvodu – v celé oblasti není ani jedna veřejná školka.

„Náš kluk je květnový, a do školky se teda loni nedostal,“ říká Klára, která houpe svého tříletého syna na houpačce nedaleko Mateřské školy U Vysočanského pivovaru – nejbližší školky pro děti z Harfy a okolí.

Od příštího roku se ale zdejším dětem otevřou nové možnosti, a to doslova. Nedaleko bývalého areálu Tesly už roste zbrusu nová škola. Ponese název ZŠ a MŠ Elektra, podle původního prvorepublikového názvu už zbourané továrny. Od září 2024 by měla nabídnout místo pro 700 žáků a 72 dětí ve školce.

„V minulém roce se nám podařilo získat přilehlý pozemek, v sousedství Elektry tedy vyroste další základní škola. Na devítce tak vznikne na pražské poměry unikátní školní kampus,“ říká radní Prahy 9 pro školství Tereza Štaubrová (za ODS) s tím, že si městská část uvědomuje, jak moc je třeba navýšit zdejší kapacity škol.

Tlak na mateřské, ale i základní školy však poleví jen mírně. Na místech bývalých továren a průmyslových oblastí totiž vznikají další developerské projekty. Jen v sousedství nové školy roste zcela nový blok budov a kousek dál směrem do centra už stojí tři nové činžáky. Podle územního plánu navíc městská část nemá příliš prostoru, aby nové školy budovala.

„Vzhledem k industriální minulosti se v naší městské části plánují projekty, které mění nevzhledné průmyslové areály v obytné město. Naše městská část požaduje po developerech investice do veřejné vybavenosti, v následujících letech by měly v Praze 9 vzniknout minimálně tři další školky. Financovat je budou investoři, Praha 9 je následně od nich převezme,“ dodává Štaubrová, co vyšlo z jednání s developery.

Praha 9 ale rozhodně není jedinou městskou částí, kde jsou na štíru s kapacitami školek, zvlášť kvůli tomu, že se zde masivně staví. Nově školy potřebuje asi dvacítka míst v Praze –kromě tří už jmenovaných a nejvytíženějších například Břevnov nebo Holešovice. Na podrobný výhled až do roku 2040 se můžete podívat v tabulce níže.

S budováním veřejné infrastruktury pomáhají i nová pravidla pro příspěvky developerů, jež prosadilo dosluhující vedení hlavního města. V nové čtvrti na Rohanském ostrově takto vznikne nová škola a park, a to díky dosud nejvyšší částce, kterou developer městu odvede – 560 milionů korun.

Téměř třikrát více by pak měli investoři dát na rozvoj veřejné infrastruktury v pražském areálu Nákladového nádraží Žižkov.

I samotné městské části ale školky a školy staví nebo projekty připravují. Praha 5 už pro letošní rok navýšila o dvě třídy kapacitu MŠ Podbělohorská a plánuje dvě další školky. Stejně tak chystá do budoucna i dva projekty Praha 6 a k tomu přístavbu současné MŠ Libocká. V Holešovicích pak Praha 7 otevřela v říjnu nové detašované pracoviště školky kousek od nově vznikajícího parku U Vody.

Nejvytíženější pražské městské části musí i do budoucna myslet na nedostatek míst v mateřských školách. Nejsilnější populační ročníky se sice přelévají už ze základních škol na ty střední, zároveň to ale neznamená, že by tlak na kapacity školek a škol měl do budoucna nějak výrazněji polevit.

„Často je to velmi nešťastně mediálně interpretované, že existuje generace takzvaných Husákových dětí narozených v sedmdesátých letech a pak přišla druhá vlna Husákových vnoučat. Nešlo ale o žádnou jednolitou vlnu a zvlášť ne v Praze,“ popisuje Brabec.

Nelze tak počítat s tím, že se populační boom prostě přežene a nové mateřské školy tak za pár let zase nebudou potřeba. Po útlumu v druhé polovině devadesátých letech porodnost rychle rostla, a i když v posledních dekádách vlna zakolísala, rozhodně neopadne, spíš se z ní stane nová hladina.

„V Praze jsou modely celkem jednoznačné. Co se týče porodnosti, jsme skoro na úrovni sedmdesátých let. Hlavní město láká mladé lidi, kteří zde zakládají rodiny, a tak je jasné, že dětí bude v Praze přibývat,“ dodává Brabec.

Praha se navíc ve svých strategických plánech zavázala, že se chce stát městem krátkých vzdáleností. To znamená, že za 15 minut by se měli Pražané dostat ze svého bytu nebo domu ke všem nezbytným službám. Podle standardů dostupnosti veřejné infrastruktury od Ministerstva pro místní rozvoj má mít v souvislé zástavbě každý občan mateřskou školu maximálně 400 metrů od bydliště. K tomu mají ale zvlášť rychle se rozvíjející městské části zatím daleko.