Předvánoční shon kurýrů. 30 balíčků do 20 přepážek nenacpeme, říkají

Směna mu oficiálně začíná až v sedm ráno, do depa společnosti Zásilkovna na letišti Brno-Tuřany ale vchází o hodinu dřív.

Lukáš Svatuška chce být co nejdříve doma. Začíná nákladem zásilek do dodávky - během dnešních 30 zastávek má doručit 720 balíčků, ty se mu ale do vozu najednou nevejdou. Před Vánoci tak kurýři běžně jezdí na dvě kola.

Řidiči sem, do depa, přijíždějí v různých intervalech, aby jim pracovníci zvládli připravit krabice se zásilkami. Lukáš tudíž někdy začíná v devět, někdy jezdí pouze odpoledne.

Doručuje převážně v Ivančicích v okrese Brno-venkov, a to po stále stejné trase. „Je to klidnější,“ pochvaluje si, sotva vyjedeme. Pro Zásilkovnu doručuje tři roky, předtím pracoval osm let u společnosti Geis.

Vánoční shon začíná kurýrům zhruba tři týdny před Štědrým dnem. Nové posily firma během svátků nenabírá, stálí řidiči proto jezdí častěji. I v sobotu.

Lukáš Svatuška najezdil od začátku měsíce 115 hodin, naposledy půjde do práce před Štědrým dnem, pak má do 27. prosince volno.

V několika prodejnách mu s vyložením nákladu pomáhají, většinou si ale musí poradit sám. V dodávce to po nějaké době kvůli roztátému sněhu trochu klouže.

„Nemáme to hotové,“ oznamuje Lukášovi po pozdravu pracovnice na výdejním místě. Ta má kromě zásilek na starosti takzvané svozy z internetových obchodů. Ty je potřeba - spolu s vráceným a nevyzvednutým zbožím - dopravit na depo, odkud následně zamíří na místo určení.

Po Brně a jeho okolí rozváží na výdejní místa a do boxů kolem 30 kurýrů, z toho tři ženy. „Jde o velké a těžké krabice,“ vysvětluje Lukáš.

Dalších 30 řidičů rozváží balíčky přímo lidem, tam už je poměr řidiček větší. Kromě velikosti krabic by mohla dělat některým ženám problém i výška některých úložných boxů. V zimě musí navíc řidiči shrabovat sníh z vršku. Ani Lukáš nedosáhne všude.

Kurýr, se kterým Seznam Zprávy strávily den, má s osobním doručováním zkušenosti z předchozího zaměstnání, prý mu to ale nechybí. „Vyhovuje mi, že se v práci s moc lidmi nepotkám,“ přiznává.

„Někdy se s nimi šlo snadno domluvit a já jim doručil balíček do práce, jindy jsem je ale musel vracet na depo. Je těžké dělat svou práci, když vám pár lidí ani nezvedne telefon, další začnou diktovat čas, který jim vyhovuje,“ osvětluje.

Lukáš sám si paradoxně nic online neobjednává. Je spíše výjimkou. Podle Českého statistického úřadu přes 60 procent lidí nakupovalo na internetu v posledních třech měsících, 70 procent pak v uplynulém roce. Nejčastěji si online pořizují oblečení, obuv a módní doplňky.

Řidiči sami nemají většinou tušení, co doručují. „Mohli bychom vozit zlato a nevěděli bychom o tom,“ říká Lukáš.

Z boxu vytahuje tři nevyzvednuté zásilky a ukládá je do krabice. Během svátků se kvůli většímu množství zásilek zkracuje úložní doba, balíček tak poputuje na nejbližší pobočku.

„Lidé na nás kvůli tomu hodně nadávají, někdy jsou nejbližší pobočky daleko. Chápu je, ale my s tím nic nenaděláme. Nejvíce používané boxy mají třeba 20 míst, ale máme do nich vměstnat 30 balíčků,“ vysvětluje.

Balíčky, které si lidé nestačili vyzvednout, jdou rovnou ke kontrolorce. Ta se ujistí, že nejsou poškozené, a připraví je na zítřejší výjezd. Kontroluje také vrácené zboží.

„Vy máte svačinu,“ obrací se ke mně v dodávce se zájmem, když kolem deváté míříme do depa pro zbytek balíčků. Připouští, že se vždy nají před směnou a pak až po ní. Druhou várku balíků mu do dodávky pomáhá naskládat kolega. Za čtvrt hodiny mají hotovo.

Zásilky se doručují za každého počasí. „V případě deště zmokneme my i balíky,“ krčí Lukáš rameny a dodává, že nemůže při nošení obrovské krabice zároveň tahat deštník. Nyní proto lobbují za zvětšení stříšek u úložných boxů.

Počasí bývá pro kurýry komplikací. „Někteří mají boxy 100 metrů od místa, kde zaparkují dodávku. Pro ně je sníh a déšť problém, zvlášť, když nesou krabici, která má třeba 20 kilogramů,“ vysvětluje situaci kolegů.

Dívám se na jeho sportovní boty. Směje se. Mikiny a bundy mají kurýři od zaměstnavatele, jinak je ale oblečení na nich. „Šéf chtěl, abychom nosili sněhule. Tohle mi ale vyhovuje, je to pohodlné,“ nedává se. Chvíli nato prosí, ať ho nefotím, pokud bude padat.

Lukáš má hotovo kolem jedné, doručování se ale může protáhnout klidně do půl sedmé večer.

Po doručení všech balíčků musí odevzdat peníze z výdejních míst a následně se vrátit na depo podruhé. S prací je spokojený. „Pokud budu zdravý, neměl by to být v padesáti šedesáti problém. Možná mi jen budou muset zabalit menší krabice,“ uzavírá.