Před nejžádanějším gymplem v Praze. To neodhadnete, říkají rodiče

Je to taková každoroční hra. Strefit se s výběrem středních škol tak, aby stejnou úvahu neudělali taky všichni ostatní. A děti tak měly co největší šanci se na svou vysněnou školu dostat.

Už před půl osmou postávají před pražským Gymnáziem prof. Jana Patočky hloučky dětí a rodičů. Znovu a znovu se kontrolují všechny doklady. Rodiče přejí dětem, ať se jim daří. Mezi nimi i Ondřej a Veronika Čakrtovi.

„Nechtěli jsme, aby se syn hlásil na úplně nejlepší gymnázium v Praze, takže jsme se koukali po něčem, co vypadalo z pohledu zájmu jako nějaký průměr, ale rozhodně to nešlo dopředu odhadnout. Tady jsme si taky mysleli, že to bude v pohodě, ale přihlásilo se sem strašně moc dětí,“ popisuje Ondřej.

To je také odpověď na otázku, proč se redakce šla podívat zrovna před toto pražské gymnázium. Zatímco loni se sem na 30 míst hlásilo 97 uchazečů, letos sice otevírají o jednu třídu více, ale přihlášek je 577.

Je tady tak největší přetlak ze všech čtyřletých gymplů v Praze. Stejně tak si tuhle školu v Jindřišské ulici vzhledem ke kapacitě vybralo nejvíce dětí jako první volbu.

„Upozorňovali nás, že se sem hlásí spousta mimopražských dětí. I třeba kvůli tomu, že jsou odsud dost blízko nádraží,“ popisuje Magda, proč se synem Kryštofem volili i další školy, které nejsou tolik poptávané.

Z analýzy Ministerstva školství vyplývá, že jen 59 procent přihlášek na pražské střední školy šlo od uchazečů s trvalým bydlištěm v hlavním městě. V žádném jiném kraji tak velký zájem dojíždět není. Pražští žáci tak musejí počítat také s konkurencí ze středních Čech.

Tradičně se navíc počty přihlášek točí ve dvouletých cyklech. Ostatně s tím počítají i ředitelé. Když se jeden rok objeví hodně zájemců, další rok se rodiče leknou a uchazeči se škole spíše vyhnou.

Letos jsou počty samozřejmě zkreslené tím, že žáci mají jednu možnost navíc. Naprostá většina dětí to tak udělala. Průměrně v Česku to bylo 73 procent uchazečů, v Praze to bylo nejvíce – 81 procent z nich.

„Je to asi lepší, protože takhle mám ještě třetí záchrannou možnost. Ale pořád je velký přetlak,“ obává se Terezie Krajčíková, která se akorát loučí a míří absolvovat první přijímací test.

S třemi volbami prostě roste jistota, že se děti hned v prvním kole dostanou. Ať už to tedy bude na první, druhou, nebo až třetí školu.

Na druhou stranu rodiče moc netaktizovali. Všichni, se kterými jsme mluvili, zvolili se svými dětmi tři čtyřletá gymnázia. Žádná sázka na jistotu v podobě nějaké odborné školy na třetím místě.

„Řekli jsme si jednoduše, že si musí vybrat tři školy, na které by chtěl jít. Záložní varianty budou když tak v druhém kole,“ bere to sportovně Veronika Čakrtová, kterou ještě doplňuje její manžel:

„Záložní varianta ale vlastně neexistuje. Spousta lidí si volila třeba lycea, ale těch přihlášených je tam taky hodně,“ dodává Ondřej.

A postupovala takhle většina rodičů. Analýza přihlášek od Ministerstva školství ukazuje, že rodiče z 53 procent volili právě jen gymnázia, pokud už jedno dali na první místo.

Elektronizace přihlášek tedy podle rodičů zafungovala. Stejně tak oceňují, že konečně dostali i více než dvě možnosti.

„Dost jsme se toho nového systému báli, protože to tak všichni různě hanili, ale teda klobouk dolů, že to stihli takhle udělat. Loni se druhá dcera hlásila na osmileté gymnázium a to bylo fakt nepříjemné. Všechny ty papíry, k tomu čekání, jestli něco přijde do schránky,“ popisuje Magda.

Co ale rodiče stále trápí, je nutnost se na přijímačky intenzivně připravovat ve volném čase. Testy jsou totiž předvídatelné, velkou roli hraje strategie jejich vyplňování, a tak výhodu má ten žák, který tyhle postupy nadrtí v placených kurzech.

„Stát by měl zamezit, aby se z přípravy dělala taková komerční záležitost. Mimo jiné pak záleží na rodičích, jestli si vůbec zjistí, že je taková příprava nezbytná. A hlavně to nestojí málo peněz. O tom, jestli se dítě dostane, by ale přeci nemělo rozhodovat, kolik financí do přípravy mohou rodiče dát,“ zlobí se Ondřej Čakrt.