Pravidla chovu kuřat se zpřísní v celé Evropě, počkáme, říká ministerstvo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nová pravidla z pera Evropské komise by měla platit do několika let. „Očekává se, že v následujících letech dojde ke zpřísnění požadavků na celoevropské úrovni. Změny v národní legislativě budou reagovat na přijaté unijní požadavky,“ řekl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jak konkrétně dojde ke zpřísnění, zatím ale není jasné. Resort se k unijním novinkám staví zatím zdrženlivě.

„Jakékoliv zpřísňování legislativy může způsobit nekonkurenceschopnost a ohrozit soběstačnost naší produkce a zvýšený dovoz komodit z okolních států,“ dodal mluvčí.

O podmínkách ve velkochovech drůbeže se znovu začalo diskutovat před několika týdny poté, co aktivisté z organizace Obránci zvířat (OBRAZ) zveřejnili záběry přímo z farem. Chtěli tím upozornit na to, v jakých podmínkách dožívají takzvaná konvenční kuřata. Jde o zvířata, která pak končí na pultech obchodů, tedy na talířích českých konzumentů. Rychle rostoucí hybridy, jak se kuřatům říká, zachytily objektivy pár dní před tím, než jdou na porážku. Obránci zvířat hovoří o krutosti, utrpení a abnormálním přešlechtění kuřat.

Redakce popsala motivaci Ochránců zvířat, zjišťovala postoj chovatelů i majitelů drůbežáren a obrátila se také na největší obchodní řetězce s potravinami u nás: Albert, Billu, Kaufland, Penny, Tesco a Lidl. A to se žádostí, aby zodpověděly otázky týkající se životních podmínek kuřat, které na svých pultech prodávají.

Seznam Zprávy například zajímalo, kolik procent prodeje tvoří rychle a kolik pomalu rostoucí kuřata. Jaké požadavky mají prodejci na dodavatele kuřecího masa. Zda od nich vyžadují pro kuřata lepší životní podmínky nad rámec stávající legislativy. Nebo jestli cosi podobného do budoucna plánují.

Pouze Albert odpověděl na konkrétní otázky. Zbytek řetězců se omezil na stručná vyjádření nebo odkázal na stanovisko Svazu obchodu a cestovního ruchu.

„Záběry organizace OBRAZ (zkratka, pod níž Obránci zvířat vystupují – pozn. red.) neodpovídají standardům chovu zvířat, které nám garantují naši dodavatelé. Jsme jimi znepokojeni, proto jsme kontaktovali Státní veterinární správu a požádali ji o prověření. Informace prověřujeme i s našimi dodavateli. Naše standardy jsou jasně vymezené legislativou a také v přiloženém dokumentu,“ odvětil mluvčí prodejen Albert Jiří Mareček.

Na dodavatele drůbeže - co se týče péče o kuřata - mají prý speciální požadavky. Například jim musí garantovat svobodu od hladu a žízně, svobodu od nepohodlí, osvobození od bolesti, zranění nebo nemoci nebo osvobození od strachu a úzkosti. To se podle řetězce Albert nestalo, a tak žádá o kontrolu úřady.

„Dlouhodobě pracujeme na tom, aby se podmínky v drůbežích chovech zlepšovaly. Sdílíme naše know-how s farmáři, extenzivní chovy postupně rozvíjíme a snažíme se navyšovat poptávku po této drůbeži. Proto edukujeme zákazníky v kampaních, komunikací v prodejnách i popisem na obalech produktů,“ dodává mluvčí Mareček. Žádný konkrétní závazek ale Albert neučinil.

Řetězec Kaufland na otázky Seznam Zpráv konkrétně neodpověděl. Zaslal stručné vyjádření, kde konstatuje, že animal welfare čili dobré životní podmínky zvířat jsou pro ně důležité a už delší dobu se jimi zabývají. Ovšem bez jakékoliv bližší specifikace.

„V rámci standardní nabídky kuřecího masa nabízíme výhradně český původ a podporujeme české drůbežáře. Všichni naši dodavatelé jsou certifikovaní a splňují všechny legislativní normy,“ konstatovala mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Rovněž Penny Market se omezil místo odpovědí na konkrétní otázky na krátké vyjádření. Tvrdí, že řetězec má s dodavateli nastaveny podmínky pro chov a přepravu kuřat nad rámec legislativy.

„Kontrolujeme zkrácenou dobu přepravy (legislativa stanovuje osm hodin, Penny požaduje šest hodin), máme ve standardu vyloučenou tzv. zvýšenou hustotu osazení v halách nebo preferujeme používání modrého světla a sníženou intenzitu osvětlení,“ vyjmenoval ve vyjádření Jiří Janoušek z mediální agentury, kterou si Penny najala.

Také řetězec Lidl se omezil na stručné vyjádření. „Společnost Lidl ČR vnímá potřebu transformace chovu hospodářských zvířat v ČR a bude i nadále pracovat na rozvoji standardů welfare zvířat společně se svými partnery a dodavateli a s ohledem na potřeby zákazníků. Naši dodavatelé a jejich subdodavatelé se řídí platnými zákony ČR,“ napsala doslova v e-mailu mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková.

Billa na otázky Seznam Zpráv nereagovala vůbec.

Kaufland a Tesco se odkázaly na stanovisko, které nevyžádaně vypracoval pro Seznam Zprávy Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR).

„Dle našich informací se k situaci vyjádřil Tomáš Prouza, prezident SOCR. Pěkný den,“ napsala redakci mluvčí Tesca Iva Pavlousková. Na další žádost o zodpovězení otázek už nereagovala.

Prezident SOCR si vůči Obráncům zvířat a jejich kampani nebere servítky.

„Celou kauzu považuji ze strany OBRAZu za uměle vyvolanou s cílem vymáhat další finanční prostředky na svoje aktivity místo toho, aby se členové této organizace podíleli na možné změně legislativy v součinnosti s Ministerstvem zemědělství,“ napsal Seznam Zprávám Prouza.

Ochránce zvířat obvinil, že se pomocí upravovaných a sestříhaných záběrů snaží poškodit české zemědělce a dojmout potenciální dárce peněz. Obchodníky ve vyjádření naopak chválí.

„Jsou to právě obchodníci, kteří investují značné finanční prostředky do kultivace českého trhu, přináší zahraniční know-how a společně s tuzemskými dodavateli zavádí obohacené chovy s delší dobou výkrmu a větší pohodou zvířat,“ uvádí Tomáš Prouza. Ani on, ani Svaz obchodu a cestovního ruchu ale neodpovídá na otázky, které Seznam Zprávy položily. Na opakovanou žádost o rozhovor nereagoval.

Kdo naopak na poměrně ostré stanovisko prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu zareagoval, byl koordinátor kampaně Rychlokuřata Obránců zvířat Radim Trojan.

„Kampaně na ochranu zvířat jsou v Česku mimořádně úspěšné, pan Prouza to dobře ví, a tak se křečovitě snaží veřejnost znejisťovat. Pevně věřím, že to lidé prokouknou,“ reaguje na nařčení, že jejich organizaci jde jen o vymáhání finančních prostředků od lidí.

„Všichni víme, že jsou to obchodní řetězce, kdo si diktuje podmínky u svých dodavatelů a tlačí je do kouta,“ dodává. „Západní zkušenost jednoznačně ukazuje, že hybatelem změny musí být právě řetězec, který přestane tlačit na každý haléř zisku a naopak začne pro zvířata požadovat lepší životní podmínky.“

Trojan připomíná kampaň za zákaz prodeje vajec z klecových chovů. „Stejně jako to bylo s klecovými vejci. Nejdřív musí přijít závazky supermarketů, teprve pak je reálná legislativní změna,“ míní.

Ministerstvo zemědělství každopádně odhaduje, že 95 procent veškerého kuřecího masa v tuzemských obchodech pochází právě z konvenčních chovů, kde rychle rostoucí kuřata žijí maximálně pětatřicet dní.

Veterinární správa na záběrech porušení legislativy neshledala. „I když pochopitelně chápeme, že některé detailní záběry nemocných a mrtvých kusů nepůsobí dobrým dojmem,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí Petr Vorlíček.

I majitelé chovů, do jejichž hal se OBRAZ vloupal, potvrdili, že na záběrech je realita, leč v souladu s platnými českými předpisy.

„Ty záběry jsou skutečné, odpovídají české legislativě. Nemám se za co stydět,“ sdělil redakci například Roman Jakoubek, ředitel Družstva vlastníků Batelov.

Ve stejném duchu se vyjádřili i ředitelé Jiří Kamarýt ze společnosti Pivkovice a Tomáš Fulín z Rabbitu Trhový Štěpánov.