Prahu čeká po půl století první trolejbusová linka. Další se plánují

Praha bude v následujících letech zavádět hned několik trolejbusových linek.

Dosud má jedinou zkušenost s trolejbusy – nějakou dobu fungovala kilometrová linka 58, byla ale přerušena a dopravní podnik ji později neobnovil.

První linka se začala budovat v lednu, povede z Palmovky do Miškovic a má být v provozu nejpozději příští rok na jaře.

Dopravní podnik by na ní měl využívat patnáct nových parciálních trolejbusů SOR TNS 18, které nemusí být připojeny k troleji neustále. 

Celková hodnota zakázky je 220,4 milionu korun, stavba trolejí a dalších částí trati pak přijde na 300 milionů.

„Primárně chceme moderní technologií bateriových trolejbusů nahrazovat vytížené autobusové linky v kopcovitém terénu, kde dochází k velké spotřebě nafty a tím i vysoké emisní zátěži,“ řekl Seznam Zprávám náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Jak již bylo zmíněno, bateriový trolejbus nemusí být permanentně připojen k trakci, může tak například projet i křižovatky a podjezdy, kde není trolejová konstrukce.

Scheinherr argumentuje i tím, že je motor trolejbusů tišší než u klasických autobusů, takže by se měl snížit hluk v ulicích.

„Nebude se jednat pouze o bateriové trolejbusy, ale také elektrobusy a v delším časovém horizontu bychom rádi získali zkušenosti i s provozem vodíkových autobusů,“ nastínil další záměry.

Zdeněk Lokaj z Dopravní fakulty ČVUT říká, že zavádění trolejbusů považuje za dobrý nápad, jedním dechem ale upozorňuje, že by se linky měly budovat pouze tam, kde to dává smysl.

„Ačkoliv jsou trolejbusy ekologičtější, je třeba pro ně vybudovat celou dopravní infrastrukturu. Nejen troleje, ale i měnírny a další. Takže pakliže to není na skutečně vytížené lince, nemusel by to být zrovna ekonomicky výhodný krok. V jejich zavádění bych tedy jednal opatrně,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy.

Kromě linky z Palmovky do Miškovic hodlá magistrát zavádět trolejbusy i jinde. Zatím nejblíž je 11kilometrová linka 119, která vede na letiště. Nabíjecí infrastruktura má být hotová nejpozději v roce 2023.

Dále radní města schválili elektrifikaci autobusových linek 137 (Na Knížecí – U Waltrovky / Malá Ohrada) a 176 (Karlovo náměstí – Stadion Strahov) v roce 2024. O rok později by měly bateriové trolejbusy vyjet i na lince 131 (Bořislavka–Hradčanská).

Plány má magistrát i s linkou 191 (Na Knížecí – Ciolkovského / Obchodní centrum Šestka / Letiště), která je ale nejdelší, a tudíž nejkomplikovanější ze všech zmíněných spojů.

Stavba všech těchto pěti tratí (119, 137, 176, 131 a 191) by podle odhadu projektanta mohla vyjít na 1,7 miliardy korun. „Realizace tohoto projektu je závislá na řadě koordinovaných akcí a počítáme s ní nejdřív v roce 2025,“ sdělil Scheinherr.

Na projekt už čekají i další linky. Soustředit by se měly především na oblast Jihozápadního města, Ruzyň, Motol, Řepy a Řeporyje. Zároveň v úzké spolupráci se Středočeským krajem běží příprava elektrifikace linky číslo 375 (Praha – Dřevčice – Brandýs nad Labem - Stará Boleslav).

Její vybudování by podle předběžných odhadů mělo vyjít na zhruba 575 milionů korun.

Současné vedení města si od trolejbusů slibuje i snížení množství emisí. Doprava tvoří kolem 40 % celkové produkce CO2 a až 70 % ostatních původců znečištění.

Hlavní město Praha by tak mohlo být o krok blíže k naplnění Klimatického plánu, zavazujícího se ke snížení emisí o 45 % do roku 2030. 

Plán navrhl nyní už bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček (ex STAN) a byl přijat v roce 2019.