Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Praze podle oficiálních statistik žije kolem 1,3 milionu lidí. Data mobilních operátorů však naznačují, že skutečný počet obyvatel může dosahovat až 1,6 milionu. A k tomu je potřeba připočítat dalších zhruba 250 tisíc lidí, kteří do hlavního města každodenně dojíždějí za prací či studiem. Celkem jde tedy bezmála o dva miliony lidí. A toto číslo neustále narůstá.
Česká metropole tak stojí před zásadní otázkou. Jak zajistit, aby se statisíce lidí mohly po městě bezpečně, rychle a komfortně přepravovat. Přitom je už dnes jasné, že v některých místech veřejná i osobní doprava naráží, či dokonce neúnosně překonává, své kapacitní limity. Dnes městskou hromadnou dopravu využívá téměř polovina lidí, kteří se po městě pohybují.
Příměstské vlaky jsou přeplněné, železnice potřebují modernizaci, tramvajové trati nedosáhnou na periferie, metro - které denně převeze přes milion cestujících -, by potřebovalo zahustit síť stanic a výrazně zlepšit potřebuje i spojení Prahy s Evropou.
A právě koleje jsou podle vize, která hledí čtvrtstoletí dopředu, budoucností české metropole. Plán představil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) společně se Správou železnic.
„Kolejová doprava je opravdu páteř města a my bychom byli rádi, aby do Prahy i po Praze jezdilo co nejvíce lidí po kolejích. Je to jednak rychlé a pohodlné, ale z hlediska provozu města je to také velmi efektivní,“ popisuje Ondřej Boháč, ředitel institutu, který spadá pod pražský magistrát.
„Šťastný Hlavák“
Klíčovým cílem je vytvořit moderní a funkční dopravní systém, který zajistí rychlejší, efektivnější a komfortnější cestování. Jedním z nejambicióznějších projektů jsou vysokorychlostní vlaky, propojující Prahu ze tří směrů s Drážďany, Vratislaví a Vídní. Tyto spoje dosáhnou rychlosti až 300 kilometrů v hodině a zkrátí například cestu do Berlína nebo Bratislavy na dvě hodiny, oproti současným čtyřem.
Hlavním železničním uzlem zůstává pražské Hlavní nádraží, kterým denně projde přibližně 120 tisíc cestujících. Plán zahrnuje výstavbu dvou nových železničních tunelů – první propojí Smíchov s Karlínem, druhý spojují Vršovice s Negrelliho viaduktem. Součástí modernizace je i rekonstrukce odbavovací haly, známé jako „Šťastný Hlavák“.
Dalším klíčovým dopravním bodem je Letiště Václava Havla, kde již byla zavedena trolejbusová linka nahrazující autobus č. 119. Do budoucna se počítá s výstavbou železniční tratě, která umožní příjezd až osmi vlaků za hodinu.
„Tentokrát už nejde jen o vizi, ale o projekt, který se již realizuje. Říkám tomu Akropol drážní,“ upozorňuje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Příkladem je probíhající výstavba nové linky metra D, která propojí Pankrác s Písnicí a zlepší dostupnost pro jižní část města s přibližně 150 tisíci obyvateli. Přestupní stanice budou na Pankráci, náměstí Míru, Hlavním nádraží a náměstí Republiky. V dlouhodobém horizontu se uvažuje i s pátou linkou E, která by spojila Terminál Sever Letiště Václava Havla se Smíchovským nádražím.
Významnou roli hraje také rozvoj tramvajové dopravy. Pražská tramvajová síť, jedna z nejrozsáhlejších v Evropě s délkou 142 km, se dočká rozšíření například do Suchdola, Nových Butovic nebo na Háje. Navíc se plánuje modernizace Vyšehradského mostu, který kromě větší kapacity získá i novou lávku pro cyklisty a ve svém předpolí i zastávku na Výtoni.
I když výstavba přináší dočasné komplikace v podobě hluku a uzavírek, dlouhodobé přínosy budou podle IPR zásadní – zejména z hlediska životního prostředí a provozní efektivity. „Kolejová doprava už je většinou elektrifikovaná a emise jsou velmi nízké. Z hlediska používání města je to nejlepší způsob, protože také šetříme peníze tím, že vlaky využívají společné koleje,“ dodává Ondřej Boháč.
