Praha i další velká města svítí červeně. Čím dál víc lidí ohrožuje chudoba

Dražší bydlení, snížení životní úrovně lidí kvůli inflaci, ale i dlouhodobě nezaměstnaní například kvůli předlužení.

To jsou faktory, které se proměnily ve varovné signály v největších tuzemských městech.

Do kategorie nejvyššího rizika možného sociálního vyloučení se podle nejnovějšího Indexu sociálního vyloučení, který připravuje Agentura pro sociální začleňování pod Ministerstvem pro místní rozvoj, dostala nově Praha a Liberec.

Delší dobu vysokou míru rizika už vykazuje i Brno a Ostrava. A dál roste ohrožení i v Plzni. Město se ale zatím stále drží pod úrovní nejvyššího rizika.

Index konkrétně hodnotí obce a města na základě pěti ukazatelů, vedle příspěvku na bydlení a příspěvku na živobytí jde ještě o dlouhodobě nezaměstnané osoby, počty lidí v exekucích na území obce a počet žáků, kteří propadli a ukončují základní školu v sedmém nebo osmém ročníku. Data jsou vždy vztažená k předchozímu roku. Nově tak agentura zveřejnila Index za rok 2023.

Růst rizika ve velkých městech čerpá podle Radky Vepřkové, vedoucí oddělení výzkumu a evaluace v Agentuře pro sociální začleňování, zejména z růstu počtu příspěvků na bydlení a dlouhodobé nezaměstnanosti.

„Myslím, že to souvisí s počtem předlužených lidí, kteří mají více exekucí než tři, třeba i deset, což se projevuje v uplatnění na trhu práce,“ popisuje vedoucí.

U příspěvku na bydlení pak jde o kombinaci několika faktorů. „Myslím si, že do toho hodně vstupuje zdražování nájemního bydlení a dovolila bych si hovořit o prohlubování bytové krize,“ říká Vepřková.

Souhlasí i Václav Kučera, ředitel pražské pobočky Člověka v tísni. Riziko sociálního vyloučení v Praze kvůli možné ztrátě bydlení vnímá. „Je relativně málo bytů městských částí a neexistuje nástroj, který by podpořil soukromý trh s bydlením, ten se teprve tvoří,“ konstatuje ředitel.

Na druhou stranu zmiňuje, že růst trendu není schopen zachytit. Mají hodně klientů, ale chybí kapacity, díky kterým by zvládli odhadnout, jestli přibývají. „Z počtu lidí, kterým pomáháme, to nemůžeme odhadnout,“ podotýká ředitel. Dodává, že trend zaznamenaný v indexu podle něj má logiku.

Ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček obecně popisuje, že značný vliv na zhoršení Indexu mají právě počty vyplacených příspěvků na bydlení – v roce 2023 jich bylo vyplaceno v průměru měsíčně o 81 tisíc víc než v roce 2022.  

Stejně tak došlo k nárůstu vyplacených příspěvků na živobytí, a to o tři tisíce příspěvků více než v předchozím roce. „Nárůst vyplacených příspěvků ukazuje na propad domácností, které v minulých letech dokázaly náklady na bydlení hradit, ale jejich standard byl nízko. Nyní by už bydlení bez dávky hradit nemohly,“ popisuje závislost na dávkách Martin Šimáček.

Je třeba připomenout, že vláda Petra Fialy se rozhodla využít právě příspěvek na bydlení jako jeden z hlavních nástrojů v boji proti inflaci a lidi nabádala, aby příspěvek čerpali a zároveň se upravovala pravidla tak, aby dávku mohlo čerpat více lidí. Tento vliv zmiňuje i Radka Vepřková.

V minulosti už Seznam Zprávy popsaly, že Index sociálního vyloučení slouží spíše jako nástroj, který se snaží sledovat trendy a porovnávat situaci napříč republikou. Na úrovni nejmenších obcí totiž nemusí vzhledem k využití spíše plošnějších dat index zachycovat realitu.