Praha dohání v rychlosti vyplácení dávek zbytek Česka

Situace na pražských úřadech práce se zvládla zkrotit a na generálním ředitelství už fakticky zavládla spokojenost jak s průměrnou dobou, po kterou se zpracovávají žádosti o dávku i s tím, že podíl řízení, které se daří odbavit ve stanovených lhůtách, vzrostl na 87 procent.

„Už tady nečekám větší růst, 90 procent je pro mě dobrá hodnota. I zákon očekává, že 10 procent žádostí bývá komplikovanějších. Můj cíl je to držet na 90 procentech,“ uvedl během říjnového setkání s novináři generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

Jen o pár měsíců dříve přitom ztělesňovaly pražské úřady práce kolaps v přímém přenosu. Média včetně Seznam Zpráv reportovala táhlé fronty před vchody a  měsíce dlouhé čekání na vyřízení dávek popisovali i klienti.

Sám Daniel Krištof po svém nástupu otevřeně popsal, že řada pražských poboček byla ve spirále smrti. „Lidé tady byli přetížení, část odešla a ti, co zůstali, museli zaškolovat nováčky. Zároveň bylo těžké v Praze nějaké nováčky vůbec najít, a když jsme někoho našli, tak viděli, kolik práce tady je… a tak odešli,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Redakce si od ředitelství Úřadu práce vyžádala podrobná data o tom, jak se v posledním roce Praze dařilo. Ukazuje se, že na dno situace narazila na přelomu loňského a letošního roku. V prosinci 2023 pražské úřady zvládaly jen třetinu řízení odbavit ve stanovených lhůtách, v lednu 2024 se průměrná doba řízení protáhla na 66 dní.

Na ještě podrobnějších datech je pak vidět, že zásadní problém pro Prahu znamenaly příspěvky na bydlení, které vláda Petra Fialy zvolila jako hlavní nástroj v boji s energetickou krizí a vysokou inflací.

V prosinci 2023 trvalo v průměru řízení o příspěvku na bydlení přes 83 dní a lhůty se zvládaly u méně než pětiny žádostí.

Proklikejte si zvládání tří hlavních dávek, příspěvek na bydlení je v druhé záložce:

Oproti tomu letos v září je situace zcela jiná. V průměru trvá řízení zhruba patnáct a půl dne a lhůty se plní na zmíněných 87 procent.

Pro porovnání – podle dat, která ředitelství prezentovalo před novináři v říjnu – se v celé republice dostal průměr řízení v září na 13 dní a lhůty se plní na 91 procent.

Z detailnějších dat vyplývá, že zásadní změna v Praze nastala v období mezi květnem a červnem letošního roku. V ten okamžik rapidně klesá průměrná doba řízení a nejvýrazněji – o 15 procent – poskočil podíl plnění lhůt. Z 51 na 66 procent.

Moment zhruba odpovídá nabíhání detašovaného pracoviště v Příbrami, které začalo pro přetíženou Prahu zpracovávat online žádosti o dávky.

Klíčové pro záchranu Prahy bylo i to, že o stěžejní dávky se v posledních letech dá žádat online cestou. Data ukazují, že právě v tomto případě se daří většinou zpracovávat žádosti rychleji:

„Zafungovalo velmi dobře. Myslím si, že kdyby nebylo detašované pracoviště, tak je Praha na úplně jiných číslech, než je teď,“ říká pro Seznam Zprávy odborář Martin Kopsa z Pražské hlavní základní organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací při Úřadu práce ČR.

Příbramské pracoviště bylo oficiálně spuštěno 8. dubna s hlavním cílem urychlit vyřizování sociálních dávek v Praze.

Podle další oslovené pracovnice úřadu práce a odborářky Věry Prokopové ovšem měl náběh detašovaného pracoviště pomalejší průběh, protože se nabírali a zaučovali noví zaměstnanci. „Teď už fungují na 90 procent určitě. Ale ve vztahu ke klientovi vyřizují jen online dávky. Jejich procento je ale docela vysoké, takže opravdu efektivně pomohli,“ říká Věra Prokopová.

Pražský krajský ředitel Úřadu práce Matěj Novák zmiňuje, že se žádnostmi a urychlením vyřizování pomáhaly i další kraje. „Za což jim opravdu děkujeme, byla to velká pomoc,“ vzkazuje.

Stejně tak ředitel zdůrazňuje, že pomáhá i fakt, že stále větší množství lidí se na úřad práce obrací elektronicky, zejména přes aplikaci Jendu. „Ze statistik vidíme, že když lidé žádají přes Jendu, tak je rychlost vyřízení v Praze srovnatelná s dalšími kraji,“ zmiňuje pražský ředitel.

Oba odboráři zároveň mluví o tom, že v Praze stále chybí na úřadech pracovní síla – má jít o zhruba 100 neobsazených systematizovaných míst. Zvýšit atraktivitu by měla i spolupráce s pražským magistrátem a možnost získat městský byt.

Podle generálního ředitele to má mezi zaměstnanci ohlas a pomáhá to přivést pracovat do Prahy i lidi mimo hlavní město. Primárně jsou byty určené pro sociální pracovníky a referentské pozice.

Pražský krajský ředitel Úřadu práce Matěj Novák popisuje, že jde o zhruba 40 bytů, které mohou úředníci obsadit v lokalitě Černý Most a Chodov. „K dispozici budou tak dlouho, dokud jim bude trvat služební poměr,“ popsal Matěj Novák.

Odboráři i tuto myšlenku chválí. Dodávají ale, že sbírají od pracovníků podněty, že se během řízení na magistrátu vyptávají na příliš osobní informace vzhledem k tomu, že jde o služební byt.

„Máme tam i negativní zpětnou vazbu a doufáme, že krajský ředitel situaci řeší ve spolupráci s magistrátem Hlavního města Prahy, a i tyto negativní poznatky do budoucna odstraní. Administrativa je velmi obtížná a ptají se lidí i na choulostivé věci,“ říká Martin Kopsa.

Odboráři také zmiňují, že rozdýchání pražských úřadů si vyžádalo svoji daň na samotných pracovnících.

„Zaměstnanci v Praze jsou už velmi unavení. Neustále pod tlakem jak na výkonnost a odstranění nedostatků, práce za neobsazená místa či výpomoci a zástupy za nemocné kolegy je na pražské krajské pobočce velmi znát, a to skutečně nejen na přepážkových místech,“ říká Martin Kopsa.

Věra Prokopová zase popisuje, že s tím, jak se zlepšila vykazovaná čísla, se sice zmírňuje i tlak na samotné zaměstnance, ale zůstávají obavy.

„Vytížení stále zůstáváme a jakýkoliv výkyv to může znovu zhoršit,“ říká odborářka.

Zaměstnancům v Praze tak pomáhá i psycholog. „Snad i to pomůže a budou se na psycholožku zaměstnanci obracet. Měla by být k dispozici pro zaměstnance i pro veřejnost, zatím je plně vytížená a stará se o zaměstnance,“ líčí Martin Kopsa, který mluví o tom, že za zvládnutou situací je to, že to začíná jít takzvaně na krev.