Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Češi své odpadky jen tak nevyhazují do směsných popelnic. Na recyklování jsme si zvykli a rozdělovat odpad do barevných popelnic nám nedělá problém. Z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy vyšlo, že všechny nebo alespoň některé suroviny třídí devět z deseti Čechů.
„Češi jsou úžasní v třídění,“ chválí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Lahve a plech zpět do obchodu
Ministerstvo životního prostředí tak očekává, že si Češi zvyknou i na další novinku, která se chystá, a to zálohování PET lahví a plechovek. Legislativní rada vlády se už zabývá chystanou novelou, která by tohle měla zavést. Na konci srpna by ji měla schvalovat vláda.
PET lahve a plechovky bychom tedy už neházeli do žlutých a šedých kontejnerů, ale vraceli je podobně jako lahve od piva. Ačkoliv řada obcí má k chystaným změnám výhrady, Praha naopak očekává, že nový systém mimo jiné zlepší kvalitu života v hlavním městě.
Anketa
V rozhovoru pro Seznam Zprávy v rámci dalšího dílu seriálu Jak se žije v Česku to popisuje radní pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti).
Systém zálohování odmítají Svaz měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv. Jaký má k novele postoj Praha?
Za hlavní město jsme žádnou připomínku nedali a změnu plně podporujeme. Dává to pro nás smysl jak z ekonomického, tak environmentálního hlediska. Důležitý je pro Prahu také efekt turismu. Slibujeme si od toho, že PET lahve a plechovky nebudou tak často končit v koších, které v centru Prahy vyvážíme i několikrát za den, nebo v horším případě někde pohozené v parcích nebo ulicích.
Kolik bude záloha?
- Zálohu na plechovky i PET lahve Ministerstvo životního prostředí teprve stanoví vyhláškou. Momentálně se ale počítá se čtyřmi korunami. Výše zálohy bude jednotná jak pro PET lahve, tak plechovky.
- Zálohování není žádnou specialitou Česka. Všichni naši sousedé systém už provozují nebo ho chystají. Zálohování funguje v Německu a na Slovensku. Zatímco u našich západních sousedů se výše zálohy liší podle druhu, na Slovensku je stanovena na 15 centů (3,8 Kč).
- Systémy se budou spouštět příští rok ale také v Polsku a Rakousku. V případě našeho jižního souseda se počítá se zálohami ve výši 25 centů (6,3 Kč).
Určitě však bude potřeba všechny motivovat k zálohování. Jeden druh motivace už ale Praha zavedla, a to že si bytové a rodinné domy mohou určit frekvenci svozu odpadu a podle toho za vývoz platit. Funguje to?
Jedna věc jsou domovní stání, kde je opravdu efektivita maximální. Druhá věc jsou ale venkovní stání, která nás jako hlavní město trápí víc, protože neustále přibývají. My bychom je ale naopak potřebovali ubírat. V zálohování tak vidíme jednu z možných příležitostí. Je ale třeba říct, že to rozhodně nepůjde v prvním roce. Budou se to muset naučit občané, ale i my prostřednictvím svozů, abychom nevozili vzduch.
Může tedy do budoucna ubýt popelnic, třeba na zmíněné kovy?
Popelnice na kovový odpad se sváží třeba jednou za tři nebo čtyři týdny. Tím, že ubydou plechovky, svoz bude ještě nižší. Dá se očekávat, že počet popelnic na kovy pak do budoucna ubyde.
Velká odpadková změna
Když ale zůstaneme u budoucnosti, tak odborníci zmiňují, že Česko musí v následujících letech zapracovat na zpracování kuchyňského odpadu, kde máme velké mezery. Co pro to dělá Praha?
Od loňského podzimu běží pilotní projekt svozu gastro odpadu v domovní zástavbě některých městských částí. Teď nás čeká zátěžové letní období. Projekt postupně vyhodnocujeme, ale vidíme už teď dobrý progres. Máme bioplynovou stanici, kterou provozují Pražské služby, a rádi bychom tak svoz gastro odpadu rozšiřovali.
Samozřejmě jsou s tím náklady na svoz, protože jako u bioodpadu je nutné občanům nabídnout hnědé popelnice. Ve finále se ale zase méně plní popelnice na směsný odpad, takže je to všechno propojené.
Musí se tedy lidé podle vás připravit na to, že v příští letech je bude čekat velká změna v nakládání s odpady?
Ano, ale já myslím, že to jde tak postupně. Třeba v loňském roce zavedením multikomodity (plasty a nápojové kartony se vhazují nově do jedné popelnice, pozn. red.). Věřím tomu, že lidé si na změny zvyknou.
Jak se žije v Česku
Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.
Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.
- Mapa kvality života. Nejlepší a nejhorší místa k žití v Česku.
- Praktické informace a návody na inflaci najdete také v našem speciálu „Jak zvládnout krizi“. S hledáním práce vám pomůže služba Volnámísta.cz.
- Sledujeme nejnovější informace, které se týkají důchodů, bydlení a zdražování.
- Vytvořili jsme pro vás i průvodce Jak ušetřit.
Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.