Článek
Studenti českých vysokých škol pracují během studia více než většina jejich zahraničních kolegů. Přivýdělek má během části roku alespoň 92 % z nich. Vyplývá to ze zprávy projektu Eurostudent, který analyzoval situaci vysokoškoláků ve 25 evropských zemích.
Dělení času mezi školu a práci se ale může negativně promítnout do kvality studia. Podle Jana Zemana, odborníka na vysoké školy ze společnosti EDUin, se to týká především studentů z chudších poměrů.
Kdy se Češi osamostatňují a začínají pracovat
Mladí lidé v Česku opouštějí domov svých rodičů v bezmála 26 letech, tedy půl roku pod průměrem Evropské unie.
„Myslím, že to je problematické kvůli tomu, že rekordmani (v práci při studiu) většinou nejsou lidé z nějakých bohatě situovaných nebo socioekonomicky zabezpečených rodin. To znamená, že přesně ti lidé, co si vydělávají, jsou ti, kteří nemají na své běžné náklady,“ uvedl pro Seznam Zprávy Zeman.
Příjmy z placené práce hrají v rozpočtech studentů důležitou roli. 65 % českých vysokoškoláků uvedlo, že pracuje, aby pokrylo nejnutnější náklady.
| Podíl pracujících studentů (v %) | |
|---|---|
| Česko | 92 |
| Finsko | 84 |
| Rakousko | 83 |
| Dánsko | 77 |
| Francie | 69 |
| Německo | 46 |
Ne všichni ale vyhledávají práci kvůli nákladům na živobytí.
„Je potřeba odlišovat dvě skupiny studentů, kteří při studiu pracují. Jedna skupina jsou ti, kteří, ať už v rámci studia nebo mimo něj, jsou nějakým způsobem součástí pracovního procesu, který je v oboru studia a nějak je rozvíjí. Oni si rozvíjejí kompetence, dovednosti, získávají něco navíc, nějakou přidanou hodnotu, a dělají to dobrovolně. Z těch 92 % je ale asi poměrně jasné, že bude velkou část tvořit skupina studentů, která při studiu pracuje, protože si musí vydělat na výdaje spojené s životem v univerzitních městech,“ komentoval Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.
Levná pracovní síla
Ačkoliv nějakou formu přivýdělku má téměř každý český vysokoškolák, na stáž nebo praxi, která by se studiem souvisela, nastoupí pouze 21 % z nich.
Farník tvrdí, že současné univerzitní studijní plány jsou koncipovány tak, aby jim studenti věnovali většinu svého produktivního času. „Podle kreditové zátěže, kterou by měl každý student v jednom semestru vykonat, by tam správně neměl být prostor vykonávat nějaký řekněme půlúvazek manuální práce, která prostě nesouvisí se studiem,“ sdělil Farník.
Čeští studenti to ale nepotvrzují. Obtíže skloubit práci a studium uvedlo jen 11 % z nich.
Zeman poukazuje na to, že studenti často slouží jako levná pracovní síla firmám nebo samotným školám. Týká se to především studentů lékařských nebo pedagogických fakult.
„Skoro všichni studenti, co jsou na praxi, ať už jsou to doktoři nebo učitelé, za praxi nedostávají peníze,“ vysvětlil Zeman.
Příspěvky na studium
Odborníci vidí problém především ve financování vysokého školství ze strany státu. Podpora ve studiu by se podle Zemana státu vyplatila, protože právě vysokoškoláci akcelerují ekonomiku díky vyšším platům.
„Jedinou přímou podporou je ubytovací stipendium, které se ale rozdává plošně, není nijak cílené na to, z jakých poměrů student pochází nebo v jakési situaci se nachází. Ubytovací stipendium bylo nějakých 600 korun měsíčně, takže si asi dokážete představit, že to není částka, která by tady činila rozdíl. Jedinou podporu, kterou studentovi stát poskytuje, je nepřímá podpora. Je to sleva na dani pro rodiče studentů,“ vysvětlil Farník.
Opačná situace je v severských zemích, jako je Dánsko, Švédsko nebo Finsko. Podle Farníka získávají tamní studenti po splnění určitých podmínek stipendium, které jim část výdajů na studium pokryje.
Řešením by podle něj mohly být třeba bezúročné půjčky od státu na nezbytné studijní náklady, které údajně navrhovala i Národní ekonomická rada vlády. Studenti by peníze začali splácet poté, co by po ukončení studia získali stabilní zaměstnání.
