Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přivýdělek při vysokoškolském studiu nemusí být na škodu. Čeští vědci zbořili mýtus plynoucí i z mnoha odborných prací, že zaměstnání vysokoškoláky žene k předčasnému ukončení studia.
Pokud při škole pracují do 20 hodin týdně, jejich univerzitní výsledky to téměř neovlivňuje. Když však časová porce překročí 30 hodin týdně, narůstá riziko, že dotyčný studium nedokončí nebo si vystačí jen s bakalářským titulem. Takové jsou závěry vědců z Národního institutu SYRI, kteří srovnali desítky odborných výstupů.
Zaměstnání naučí mladé lidi disciplíně
Zajímalo je, jak souběžné zaměstnání ovlivňuje výsledky na univerzitě. „Analyzovali jsme souhrn vědecké literatury na toto téma zahrnující 69 mezinárodních i tuzemských studií,“ říká Zuzana Havránková z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Její závěry publikoval prestižní časopis Economics of Education Review. Dosud se často stereotypně mínilo, že brigáda či práce při studiu většinou zhoršují známky, protože má student na získávání znalostí a dovedností méně času. Platí to jen do jisté míry. „Zaměstnání naučí mladé lidi větší disciplíně a efektivitě, která se pak projeví i ve studiu,“ dodává Havránková.
Máte nyní zrekapitulovaných téměř sedm desítek studií. Kdybyste měla s vysokoškoláky řešit, jestli mají při studiu i pracovat, co jim doporučíte?
Ať při studiu pracují a sbírají zkušenosti. Ne nutně už od prvního ročníku, to není optimální, ale určitě ano na magisterském stupni. Na druhou stranu by měli mít při studiu jen částečný úvazek, nejlépe do 20 hodin týdně. Náš výzkum ukazuje, že při vyšším úvazku už často studijní výsledky znatelně trpí.
Po studiu seženou lepší práci
Přišli jste na to, že pokud není student přehlcený paralelní prací, je pro něj taková práce či brigáda přínosná. V čem tedy?
Z výzkumu jasně plyne, že pracovní zkušenosti po absolvování školy pomohou získat lepší, lépe placené plnohodnotné zaměstnání. Kromě toho je pro člověka snazší zjistit, jaká práce ho bude nebo nebude bavit. Řeknu příklad: Třeba takový audit není zdaleka pro všechny. Znám řadu studentů ekonomie, kteří si po ukončení školy audit odzkoušeli, aby pak po pár dnech odešli. Lepší je osahat si to už během studia.
Zmínila jste 20 hodin týdně. V čem je tato hranice zlomová?
Není to přesná, do kamene vytesaná hranice. Ale pokud jde z dostupných studií ukázat na nějaký zlom, tak se nachází právě tam. Když člověk pracuje víc než 20 hodin týdně, tak to vlastně znamená, že práci věnuje víc než polovinu ze svého produktivního času. Už pak víc pracuje, než studuje. Což už se ve škole projeví.
A projeví se to přímo na studijních výsledcích?
Největší vliv nevidíme ani tak na známky, ale na pravděpodobnost, že student vůbec školu dokončí. Případně že se přihlásí na další studium, třeba magisterské po bakalářském. Jak už je víc zapojen do pracovního než studijního života, tak ho to láká ze školy odejít úplně. Je to do velké míry intuitivní a logické; data to také ukazují jasně.
Za studium by se mělo platit
Podle srovnání evropských studentů na portálu eurostudent.eu ti čeští pracují nejvíce v Evropě, když má nějakou formu brigády či zaměstnání při škole asi 92 procent z nich. Vychází to tak i ve vašich výzkumech a vnímáte to jako problém?
Ve světle našich výsledků to za problém nepovažujeme, naopak. Jak jsme se už bavili, práci při studiu lze jen doporučit a je dobře, že to tak naši studenti už většinou vnímají.
Narážel jsem i na fakt, že téměř 60 procent pokusů dostudovat v Česku bakalářský program končí neúspěchem. Jak moc to za vás souvisí i s prací – lidově řečeno, že studenti vzdají školu a jdou rovnou pracovat?
Obecně platí, že v Česku je příliš mnoho bakalářských programů, z nichž zdaleka ne všechny jsou dobře vedené a ne všechny mají dobrou kvalitu. Osobně se také domnívám, že by se za studium mělo něco platit. Pokud je totiž zdarma, má člověk menší motivaci dobře si vybrat a opravdu se snažit ho dokončit. Často pak přejde na jiný program, který nakonec dokončí, ale jsou to ze strany společnosti vyhozené peníze. A chceme-li udržet nějakou úroveň, tak si musíme přiznat, že na bakalářský titul nemá předpoklady každý.
Zahraniční studium bývá obtížnější, byť to není pravidlem. Z toho také plyne, že průměrní čeští studenti mají větší kapacitu pro brigády během celého roku.
Máte také informace o tom, jak moc studenti v Česku váží své pracovní úvazky ke studovaným oborům a jak si vedou?
Tohle jsme nezkoumali. Mám jen určitá data z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, kde přednáším. Tam velká většina studentů, pokud pracuje při studiu, pracuje přímo v oboru, který se týká ekonomie nebo byznysu. A myslím, že jim to ve studiu spíše prospívá, zejména to, jak se v práci učí time management.
Němci dávají práci studentům
Museli jste se „probrat“ velkým počtem studií. Vzpomenete si na nějaký aspekt či výsledek studentů konkrétního státu, kdy vás závěry vyloženě překvapily?
V Německu práce při studiu dokonce pomáhá zlepšit studijní výsledky. A to i když nebereme v úvahu ty německé školy, které přímo kombinují praxi a studium v rámci výuky. Každopádně v Německu systém práce při studiu funguje skvěle na všech úrovních. A studentům může pomoct, když si osvojí základní pracovní návyky, třeba efektivní nakládání s časem.
A v čem konkrétně tedy německá praxe funguje skvěle?
V Německu existuje tzv. duální systém, ve kterém některé studijní programy sestávají jak ze studia, tak z praxe, tedy zaměstnání až na 70procentní úvazek. Zaměstnavatelé jsou tedy zvyklí, že dávají práci studentům. To se sice týká hlavně středních škol, ale tato zkušenost zaměstnavatelů se pak přenáší i na to, že umějí poskytnout podmínky lépe šité na míru i studentům vysokých škol.
S kolegy jste při vaší vědecké práci použili metaanalýzu. Můžete laikovi vysvětlit, jak funguje?
Metaanalýza je statistická metoda souhrnu vědeckých výsledků. Díky ní můžeme zjistit, co nám vědecká literatura jako celek říká. Musíme přitom brát v úvahu různé problémy, například související s kvalitou studií nebo takzvanou publikační selektivitou – že intuitivní výsledky mají větší pravděpodobnost publikace. Klíčový je způsob odhadu: Je potřeba odfiltrovat, že schopnější studenti více pracují a zároveň mají lepší známky, chudší studenti musí pracovat, aby se uživili. Tohle všechno je třeba brát v potaz, nestačí se podívat jen na průměrný výsledek z literatury.