Článek
Černínský palác doporučuje obezřetnost při návštěvě míst s vysokou koncentrací osob. Ministerstvo to napsalo na svém webu.
„Terčem útoku by se mohly stát například církevní objekty (kostely, modlitebny) nebo nákupní centra. Je třeba dbát zvýšené opatrnosti a při náznaku podezřelé činnosti kontaktovat příslušné místní orgány (policie),“ uvedl rezort.
Zároveň vyzval cestovatele k registraci v systému Drozd a ke sledování aktuálních informací a doporučení.
Švédská tajná policie ve středu sdělila, že v zemi v posledních týdnech vzrostla hrozba útoků, připomíná agentura ČTK. Učinila tak v reakci na incident, při němž krajně pravicový aktivista v lednu spálil korán před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu.
Švédská bezpečnostní služba Säpo konstatovala, že mezinárodní reakce na události před velvyslanectvím z minulého měsíce byla rozsáhlá a že v důsledku se bezpečnostní situace ve Švédsku zhoršila.
Ruská stopa
Pálení koránu před tureckou ambasádou ve Stockholmu podle informací švédských médií financoval muž, který sympatizoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Navíc v minulosti pracoval pro ruskou státní televizi RT.
Další podobný protest chystaný na čtvrtek tento týden úřady nepovolily, informovala agentura AP.
„Spálení koránu před tureckou ambasádou v lednu 2023 můžeme považovat za příčinu zvýšení hrozby jak vůči švédské společnosti, tak vůči Švédsku, švédským zájmům v zahraničí a Švédům v zahraničí,“ zdůvodnila rozhodnutí švédská policie.
„Švédsko se stalo z hlediska útoků cílem vysoké priority,“ dodala v prohlášení, z něhož citovala stanice Deutsche Welle (DW). Čtvrteční protest ale podle policie neplánoval krajně pravicový aktivista Rasmus Paludan jako minule, ale „málo známá organizace“.
Lednové pálení koránu zhoršilo švédské vyhlídky na členství v NATO. Turecký prezident Recep Tayiip Erdogan uvedl, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu.
Další turečtí představitelé vyslovili názor, že pálení posvátné knihy překračuje meze svobody projevu. Stovky lidí protestovaly proti spálení koránu i v Pákistánu a Afghánistánu.
Turecko má od počátku výhrady zejména vůči vstupu Švédska do NATO (podrobněji zde). Obviňuje ho z podpory kurdských separatistů a žádá ze severské země vydání několika lidí.
Švédský premiér Ulf Kristersson krátce po činu označil spálení koránu za hluboce neuctivé a vyjádřil sympatie všem muslimům. Stockholm ale zároveň zdůraznil, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněna ústavou a je zásadní součástí demokracie.
