Článek
Předělat nevyužívanou budovu na školu. Nápad, který dostala řada obcí i krajů, když stávající kapacity pro žáky přestaly stačit. Jenže se ukazuje, že naplnit všechny předpisy často není při plánování rekonstrukce možné.
„Jako bývalá starostka a radní přes školství Prahy 5 jsem intenzivně vnímala tlak, který je na školské kapacity ve velkých městech. To se týká jak mateřských, tak základních i středních škol. Z praxe vím, že naše hygienické a stavební předpisy jsou mnohdy formalistické a brání rychlému a pružnému navyšování kapacit,“ vysvětluje poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
Problematické jsou při rekonstrukcích starších budov například požadavky na denní osvětlení nebo stanovení podlahové plochy na žáka ve školkách, ale i v odborných učebnách.
Zajíčková jako garantka ODS pro vzdělávání proto iniciovala pracovní jednání, kterého se zúčastnili zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví spolu se zástupci zřizovatelů.
„Shodli jsme se, že by se měl více zohledňovat věk dítěte. V případě předškolního a základního vzdělávání jsou přísnější požadavky pochopitelné. U starších dětí, kdy mnozí z nich již při studiu střední školy chodí i do zaměstnání, není nutné trvat například na vysokém počtu toalet nebo na přísných parametrech vztahujících se k osvětlení,“ popisuje Zajíčková, na kterých změnách aktuálně platné vyhlášky panuje shoda.
Stará budova? Jen stěží splní pravidla
Na zbytečně svazující normy upozorňují také jednotliví starostové, kteří se o rekonstrukci budov pro školské potřeby pokusili nebo na nich pracují. Sdružení místních samospráv kvůli tomu připomínkovalo také dlouhodobý záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
„Vyhláška nepracuje s úlevami. Například při rekonstrukci prostor, kdy z původně neškolské budovy chceme vytvářet budovu, ve které má být provozována škola či školka. Obdobná situace platí při přestavbě historických objektů škol,“ vysvětluje místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra.
A zároveň připomíná, že v sousedních zemích jsou hygienické a stavební normy pro školy nastaveny mírněji.
„V Rakousku jsou po schválení příslušnými úřady možné výjimky pro rekonstrukce, tedy mohou být využívány i starší budovy,“ dává jeden příklad Vávra.
Normy pro záchody
1. Počet hygienických zařízení ve školách a školských zařízeních se stanoví takto:
a) v předsíňkách záchodů jedno umyvadlo na 20 žáků,
b) jeden záchod na 20 dívek,
c) jeden pisoár na 20 chlapců,
d) jeden záchod na 80 chlapců,
e) jedna hygienická kabina na 80 dívek.
(…)
5. Počty hygienických zařízení v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a v provozovnách pro výchovu a vzdělávání pro děti předškolního věku se stanoví takto: pro pět dětí musí být zřízena jedna dětská mísa a umyvadlo. Maximálně místo dvou WC mís lze instalovat dětské pisoáry, které se umisťují zpravidla ve výši 40 cm. Umyvadla se umisťují zpravidla ve výši 50 cm, výtokový ventil ve výši 60 cm nad podlahou. Umyvadla musí být napojena na společnou mísicí baterii, osazenou mimo dosah dětí. Každé umyvadlo se opatří pouze jedním výtokovým ventilem. Umývárna se vybavuje jednou až dvěma sprchami řešenými tak, aby děti mohly vstupovat do sprch bez cizí pomoci.
Zdroj: Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů
Na zmírnění nároků pracuje hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Ministerstvo zdravotnictví ale zatím nechce upřesňovat, které body vyhlášky by se konkrétně mohly měnit.
„V současné době je požadavek na úpravu vyhlášky č. 410/2005 Sb. řešen v rovině odborné diskuze. Platnost a účinnost předmětné novely vyhlášky se bude odvíjet od legislativního procesu a rozsahu legislativních změn,“ uvádí bez dalších detailů mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Ministerstvo školství chce změnu
Jednoznačnou podporu mají ale projednávané změny u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
„Z pohledu možného navyšování kapacit považujeme za důležité dosáhnout jednotného mírnějšího přístupu při rekolaudaci stávajících budov, které dosud nesloužily pro školství, neboť například v historických budovách některé současné poměrně přísné parametry nelze splnit,“ potvrzuje mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Aneta Lednová. Jedná se třeba o výšku stropu, barvy podlahových krytin nebo dostupnost toalet a umýváren.
Poslankyně Zajíčková, která změny zaštiťuje, navíc upozorňuje, že je problém i s přístupem jednotlivých stavebních úřadů.
„Ukazuje se, že také chybí obecná metodika pro zřizovatele, o kterou by se mohli opřít při podávání žádostí ke stavebnímu úřadu. Je běžnou praxí, že úředníci často posuzují stavební dokumentace rozdílně, a co jeden úředník povolí, druhý jinde zakáže,“ dodává Zajíčková.
Pokud se podaří na změnách dohodnout, mohla by upravená vyhláška začít platit už od 1. července letošního roku. Taková je alespoň předběžná domluva mezi všemi stranami.
