„Je divnej, když nadává na politiky?“ Proč obchody nehlásí nákupy zbraní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud je v Česku nákup zbraně „podezřelý“, musí jej prodejce nahlásit policii. K tomu primárně slouží takzvaná červená dlaždice, která je součástí Centrálního registru zbraní. Prodejce do kolonek vypíše potřebné údaje o nákupu a odešle přímo policii.

Nástroj prosadilo Ministerstvo vnitra po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v prosinci 2023.

Má přispět k tomu, že se policii podaří předejít tomu, aby se ke zbraním nedostal ten, kdo by neměl.

Celkem přes aktivování takzvané červené dlaždice přišla od ledna tři oznámení. Dvě řešila pražská policie a obě odložila.

„V souvislosti s nákupem nebylo zjištěno žádné podezření. U druhého případu se následným prověřením zjistilo, že vlastník získal zbraně v rámci dědického řízení,“ uvedla pražská policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Třetí nahlášení řeší ústečtí kriminalisté. Obchodník nahlásil snahu nakoupit zbraně bez povolení. „Jednalo se o nahlášený případ podezřelého pokusu nákupu zbraně. Prodejci na Litoměřicku byl prostřednictvím e-mailu na jeho e-shop zaslán dotaz, zda by bylo možné zakoupit zbraň bez potřebných dokumentů (bez zbrojního průkazu a potřebného povolení) a zaslat ji prostřednictvím sjednaného kurýra DPD,“ uvedl mluvčí Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje Kamil Marek.

„Jestli existují tři případy z tisíců obchodů, tak to žádný smysl nemá,“ tvrdí předseda Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva Jan Skalický. Nedá se určit, zda je číslo nízké, nicméně ukazuje na to, že za první tři měsíce byl jen jeden případ, který stál policii za rozpracování.

Za celý loňský rok - kdy červená dlaždice už svítila, ale nebyla povinnost ji využívat - nahlásilo podezřelý nákup šest prodejců. Podle Hospodářských novin nebylo žádné ohlášení relevantní.

Jedním vysvětlením může být, že takové prodeje v Česku nejsou. Nicméně počet zbraní mezi lidmi stoupá a organizace Amnesty International upozorňovala, že frekvence vražd střelnou zbraní je v Česku vyšší než u sousedů.

„V roce 2021 bylo v Česku zavražděno střelnou zbraní 0,11 člověka na 100 tisíc obyvatel. To je oproti jiným evropským zemím řádově víc. Například v Německu je toto číslo 0,06, v Polsku 0,05 a ve Spojeném království jen 0,01 zavražděného na 100 tisíc obyvatel,“ uvedla organizace.

Za nízkými čísly může být i neochota hlásit nákupy. Prodejci jsou k této možnosti zdrženliví. Novinku kritizují za její vágnost i za to, že nemají jednoznačná vodítka, jak mají podezřelé nákupy odhalit.

„Je podezřelý nákup, když si koupím 500 patron, protože byly levné?“ ptá se prezident Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní Tomáš Trávníček.

Podezřelé jednání definuje policie například tím, že je zájemce o zbraň či střelivo agresivní, chová se neobvykle nebo očividně vystresovaně (více v následujícím boxu).

Jeho slova potvrzuje i prodavačka jednoho pražského obchodu, kam se vydal reportér Seznam Zpráv. Na pultu leží na součástky rozebraná - alespoň tedy schématicky - útočná puška AK47. „Možná jste divnej vy,“ říká žena, která si nepřála být jmenována.

A nařízení shrnuje slovy, že nedokáže posoudit, kdo je „divný “ a koho tedy hlásit. „Je to buzerace. Všichni jsou divný. Divný je, když pozdraví, a divný je, když nepozdraví. Volala jsem na to číslo, že tady mám dva lidi. Jeden nadává na Babiše, druhý ho chválí. Kdo z nich je divnej? Řekli mi, že si z toho dělám srandu,“ popisuje rozčíleně.

A dodává: „Tak jsem jim řekla, že se s tím nebudu obtěžovat. Ještě řeknu chlapovi, že je divnej, něco mu neprodám a rozbije mi zobák. Přece jako blbá prodavačka nemám právo někomu něco neprodat.“

Jedním z úředně vyjmenovaných znaků je nákup bez zbrojního průkazu. Podle prodavačky se to někdy stane, ale většinou to jsou zmatení cizinci. Které nehlásí. Podobné to je podle ní i u dalších znaků, které vyjmenovává policie: Nedokáže je rozpoznat, nehlásí.

Podle vládního poslance Petra Letochy (STAN), který se na zbraňovou legislativu specializuje, tato čísla nicméně vyvrací to, před čím prodejci varovali: Že je novela nastavená příliš vágně a že z obavy před půlmilionovou sankcí budou hlásit i nákupy, které nijak nevybočují.

„Za mě se ukázalo, že se to nezneužívá,“ řekl Seznam Zprávám. „Ve chvíli, kdy se někdo opravdu rozhodne nahlásit takový nákup, tak je to opodstatněné, je to důležité a policie by se tím měla zabývat. Je to správně a má to v zákoně zůstat,“ dodal.

Podle Ministerstva vnitra jsou tři měsíce příliš krátká doba, aby novelu vyhodnotili. „Nová povinnost pro podnikatele je účinná pouze necelé tři měsíce a je třeba ji nejprve řádně vyhodnotit. Některé dopady se mohou projevit až v delším časovém úseku,“ uvedla mluvčí resortu Hana Malá.

Už před rokem Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra uvedla, že v zákoně je „podezřelý“ nákup definován záměrně široce.

„Co přesně je podezřelý převod zbraně nebo střeliva, není zákonem definováno a není to definováno záměrně. Je to jakákoliv skutečnost, která se nějakým způsobem vymyká běžné praxi u toho kterého obchodníka. Může to tedy být nezvyklé množství, nezvyklá frekvence nákupů, ale i jiné okolnosti, které jsou jinak, než je běžné,“ řekla.

A na tom se nic nezměnilo. Předseda Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva Jan Skalický potvrzuje, že prodejci nemají jednoznačné podklady, které by řekly, jakých znaků si všímat.

Podle Skalického by se měl stát zaměřit na vzdělávání prodejců, kteří by tak změnu lépe přijali a měli i návod, jak podezřelý nákup přesně rozpoznat. K tomu podle něj nedochází.

„Někdo prodejcům hrozí přestupkem, ale oni nemají ponětí, co mají dělat a mají jednat na základě nějakého subjektivního pocitu. Cenný by byl seminář, kde by vystoupili odborníci z oboru psychologie a prodejci se jich mohli doptávat,“ popsal.

Střelba na filozofické fakultě ale poukázala i na problém, který se týká lékařů - student, který vraždil na univerzitě, získal zbrojní průkaz, ačkoli se léčil na psychiatrii. Obvodní lékařka to nevěděla, psychiatričce neřekl jméno obvodní lékařky. Obě si to sice mohly zjistit v elektronických evidencích, ale neudělaly to a není to povinné.

Podle Skalického by tuto povinnost mít lékaři měli. Tři navazující novely nicméně počítají s tím, že se umožní propojení registrů pacientů a evidence zbraní. Lékaři - i psychiatři - uvidí, zda má pacient zbrojní průkaz.

Zároveň by lékaři měli od roku 2027 povinně oznamovat policistům, pokud dojde u držitelů zbrojního průkazu ke změně zdravotní způsobilosti.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) také navrhoval zákaz tlumičů, to se mu ale nepodařilo ve Sněmovně prosadit. Chce to zkusit při projednávání novely v Senátu.