Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o změně ve výuce cizích jazyků na základních školách. Děti se třeba mají povinně učit angličtinu už od první třídy. Někteří čtenáři s tím nesouhlasí, stejně jako s tím, že školy mají mít přesně vymezené, které jazyky mohou vyučovat. A ruština k nim nepatří.
„Ruština je světový jazyk a nespornou výhodou je, že my nemáme problém strukturu tohoto jazyka pochopit. Angličtinu od první třídy bych tedy rozhodně povinně nezaváděla,“ píše například Eva Reslová.
Přečtěte si původní článek:
Martin Dousa: Celé je to nesmysl. Vemte si - prvňáček se učí písmenka, slabiky, čtení a psaní prvních slovíček. Musí mít vytvořenou alespoň minimální slovní zásobu, a pak lze začít s výukou cizího jazyku. Jinak bude dítě nutně nešťastné. Setkal jsem se s dítětem, které rodiče hrdě dali do školky s výukou angličtiny… Chodilo po bytě, ukazovalo na předměty a říkalo stůl, židle, hrnek… Někdy první slovo česky, druhé anglicky, pak opačně. Někdo by zajásal, ale nebylo schopné říci českou souvislou větu! Proboha, tohle není cesta k lepšímu. Nechtějte mít doma malý překladač.
- Katka Lisková (reaguje): Nemáte pravdu. Děti rodičů, z nichž každý má jiný mateřský jazyk, se postupně naučí oba jazyky, aniž by se jim pletly. Ano, trvá jim to déle než u dětí, kde se doma mluví jen jedním jazykem. Mimochodem, někteří prvňáci mají problém dát dohromady souvislou větu v češtině, aniž by někdy byli v kontaktu s cizím jazykem. U učení jazyka není nikdy příliš brzy. Pokud se začne už od miminka, dítě bude oba jazyky vnímat jako své, tj. nikoli cizí.
Karel Boháček: Druhý cizí jazyk jako povinný předmět je totálně mimo. Není výjimkou, že základní školu opouštějí děti, které ve své mateřštině mají problém se čtením i psaním včetně chápání textu, a místo aby se mateřský jazyk na základním stupni posílil, nutí se děti učit dvěma cizím jazykům. Vždyť pokud někdo je nadaný a jazyky ho baví, není problém mu umožnit jejich vstřebávání na dalších stupních. Ale na základce to považuji za vrchol iracionality.
Martin Bouček: Problém je úplně jinde. Mnoho dětí se na druhém stupni ZŠ učí druhý jazyk, který se neučí na střední škole či gymnáziu, kam se dostane. Pak vznikne skupina, kde se část jazyk na ZŠ učila, a část ne. A na školách na to nejsou připraveni. Výsledek si dovedete představit…
Taťána Tamchynová: Jsme Evropané a nejrozšířenější jazyk je zde němčina. Je to mateřština Němců, Rakušanů, z části Švýcarů. Před 100 lety zde běžně lidé ovládali češtinu a němčinu, dokonce poslední, kdo krásnou pražskou němčinu používal zcela běžně, byly dámy - židovky, které se v kavárně Slávia setkávaly ještě v 80. letech. Nechápu, proč musíme přijmout jazyk spojený s kolonialismem, který nepoužívá ani jedna země v EU. (redakčně kráceno)
Zdeněk Bárta: Nač vůbec učit druhý cizí jazyk? To je opravdu lepší „umět“ špatně dva jazyky, než jeden pořádně? Pochopitelně angličtinu. Kdo má ambice na druhý jazyk, má přece možnost učit se ho i mimo školu. Rusové ať se učí anglicky, pokud se chtějí v Česku domluvit.
- Libor Gottfried (reaguje): Učit se druhý cizí jazyk má smysl. Oni se lidé dokonce ptají, proč se učit češtinu, když je tak těžká - nedalo by se rovnou přejít na celém světě na angličtinu? Učit se jazyky (včetně rodného) trénuje naši mysl, paměť a logiku. Kdežto používání technických prostředků v jazycích a k vyhledávání informací na Wikipedii a nebo i horších zdrojích na internetu naši paměť ničí a degraduje. (redakčně kráceno)
Lumír Vitha: Angličtina ano, to je univerzální světový jazyk, ale druhý jazyk musí být volitelný. Už proto, že dnes je mnoho dvojjazyčných rodin, často dokonce vícejazyčných. A v těch rodinách se nemluví jen anglicky, německy nebo španělsky. Už tak z toho mají děti zamotanou hlavu. Vím to z vlastní zkušenosti. Ale potvrzuje se, že čím dříve s jazykem děti začnou, tím lépe ho zvládnou, pokud nemají nějaký hendikep, například nějakou formu autismu. Ty by naopak další jazyk vůbec dělat neměly. (redakčně kráceno)
Marie Pátková: Na ministerstvu nějak nepochopili, že ne každý žák má pro jazyky vlohy a je nadprůměrně inteligentní. Jinak by věděli, že jako druhý jazyk klidně může být ruština, už proto, že má k češtině nejblíž z nabízených jazyků. A politici a systém, který v Rusku momentálně je, nebude navěky. Ekonomické vazby se lépe navazují, jsme-li schopni se s obchodními partnery domluvit v jejich mateřštině. Připadá mi šílené, když se dva Slované (třeba právě Rus a Čech) domlouvají anglicky, přestože mají shodných 40 % slovní zásoby a podobnou gramatiku.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Jaroslav Rychtecký: Kdo se chce domluvit v celém světě, pak potřebuje angličtinu a k tomu francouzštinu a španělštinu. Anglicky se domluví v Evropě, protože se ve všech evropských zemích vyučuje jako další jazyk angličtina. A zbytek světa? Severní Amerika - angličtina, Střední a Jižní Amerika - španělština, severní a rovníková Afrika - francouzština, Jižní Afrika - angličtina, Asie, Austrálie a Tichomoří - angličtina, francouzština. Já jsem se bohužel učil rusky a německy. Byla to ztráta času.
Milan Daníček: Jakožto jazykář si myslím, že – pokud ministerstvo trvá na povinné výuce dvou jazyků – učit polštinu jako druhý jazyk není vůbec špatný nápad. Ruštinu teď nejspíš několik desetiletí nebudeme moc potřebovat. Polština je jazyk z jiné rodiny, té naší, než angličtina, takže se s ní nebude dětem plést tak, jako se plete němčina. Má podobnou stavbu gramatiky, spousta slov má společné kořeny, takže děti budou dělat pokroky. Polsko je spřátelený stát, tím jazykem mluví víc než 40 milionů lidí. Navíc bychom asi neměli nouzi o rodilé učitele. A hlavně: píše latinkou. Možná že je škoda, že tento nápad nepřišel už dávno.
Pavel Hnilo: Nebýt „slavných“ obrozenců, tak tady mluvíme německy a jako bonus si k tomu dáme angličtinu a jsme v pohodě. No, tehdejší „šlechta“ si musela vydupat svůj vlastní jazyk pro pár milionů, kterým se nikdo jiný nedorozumí. Navíc je složitý a v čisté formě jej umí promile jeho uživatelů. Zahodit češtinu a jít cestou světových jazyků by bylo to nejlepší pro budoucí generace.
Blanka Sýkorová: Angličtina by měla být samozřejmě od 1. třídy ZŠ, aby tyto děti již plynule hovořily po ukončení ZŠ. Druhý jazyk by mohl být vybrán z praktických důvodů a to třeba podle kraje, co je přilehlý buď k hranicím s Polskem nebo s německý mluvícími zeměmi a to i z důvodu, že mnozí zamíří v dospělosti do těchto zemí za prací anebo jsou sami součástí rodin s polskými či německými předky. (redakčně kráceno)
Karel Vrána: Ruštinu bych jako volitelný jazyk ponechal, pořád se s ní s každým domluvíte. Kromě Ruska také ve všech postsovětských republikách, což je hezký kus světa. Od Pobaltí, přes Ukrajinu, Gruzii, Kazachstán atd. atd. Což o angličtině, snad kromě Pobaltí, neplatí.
