Článek
Během středečního veřejného projednávání upravené mimořádné červnové valorizace důchodů se advokát David Rašovský, jenž zastupuje opoziční poslance, snažil prokázat, že šlo už v roce 2022 počítat s tím, že na zvyšování penzí dojde.
Ovšem státní rozpočet pro rok 2023 neměl na tuto valorizaci jasně vyčleněné peníze. Před soudem proto hovořil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který popisoval, že na jedné straně byla valorizace očekávatelná, ale protože se odvíjela od důchodcovské, a ne obecné inflace, tak byla zároveň i překvapivá mimořádnou výší.
Jaké jsou vaše dojmy ze včerejšího jednání Ústavního soudu ohledně mimořádné loňské valorizace, kde jste vystupoval jako svědek?
Zdálo se mi, že celé jednání probíhalo kultivovaně, důstojně a zejména věcně. To oceňuji.
Jako pro odborníka, padly pro vás nové informace, které zatím ve veřejném prostoru nezazněly?
Že bych slyšel něco úplně převratného v oblasti, k níž jsem vypovídal, to říct nemohu. Zajímavé byly některé detaily týkající se projednávání návrhu ve Sněmovně. Ale tam jsem byl čistě v roli posluchače.
Jak jste vnímal vysvětlení ministra financí, proč nebyly náklady na mimořádnou valorizaci započítané do rozpočtu pro rok 2023? Sám jste uvedl, že tomu nerozumíte.
Pouze bych opakoval, co jsem říkal u soudu.
(U soudu například Mojmír Hampl uvedl, že mimořádnou valorizaci v roce 2023 bylo možné očekávat, ale „nebylo možné rozumně kalkulovat výši inflace, ta byla překvapivá podle našeho zkoumání pro úplně všechny. Byla mimořádně vysoká.“
Na dotaz, jaký je jeho pohled na to, že s valorizací nebylo počítáno ve státním rozpočtu uvedl: „Nerozumím tomu a je to otázka na Ministerstvo financí.“ Ministr financí následně vysvětloval, že na valorizaci měli připravené peníze ve státní rozpočtové rezervě.)
Je pro vás legitimní odkaz na to, že v rozpočtové rezervě bylo téměř 11 miliard a původní odhad výdaje na mimořádnou valorizaci byl 15 až 20 miliard korun?
Z hlediska Národní rozpočtové rady a pravidel dobré praxe při rozpočtování by u výdajů, u kterých je pravděpodobné, že nastanou, mělo dojít k jejich zařazení do rozpočtu.
Dobrá praxe počítá s tím, že k příjmům a výdajům se má přistupovat spíše konzervativně. Pokud jsou příjmy nejisté, pak s nimi spíše nepočítat, a pokud jsou výdaje nejisté, spíše s nimi počítat.
Jak jsem říkal u Ústavního soudu – a bylo to potvrzeno dalšími –, s mimořádnou valorizací v roce 2023 se dalo počítat. Na druhou stranu ve prospěch Ministerstva financí hraje fakt, který byl na místě též řečen. Tedy že valorizaci ve snížené výši stát loni výdajově pokryl a nebylo kvůli tomu nutné měnit zákon o státním rozpočtu.
Takže i méně konzervativní přístup vedl k pokrytí této výdajové položky. Ale jako Národní rozpočtová rada bychom takový postup nedoporučili.
Soud se také podrobně zabýval tím, zda nešlo předvídat a odhadovat index životních nákladů důchodců. Vzhledem k tomu, že se predikuje obecná inflace a tento index se liší váhou jednotlivých položek, proč nelze odhad jednoduše přepočítat jen na základě jiné váhy položek spotřebitelského koše?
Takový mechanický propočet by nebyl dost robustní a spolehlivý. Teoreticky by šlo důchodcovskou inflaci predikovat tak, že bychom rozřezali index spotřebitelských cen na jednotlivé klíčové subčásti, jako jsou potraviny, léky, energie, imputované nájemné a další, a k nim udělali individuální predikce a ty pak převážili váhami v důchodcovské, a ne celkové inflaci. Pak by to cvičení mělo smysl.
Ale jak jsem říkal soudu, je otázka, zda vytvářet speciální prognostický aparát pro index, u kterého to předtím nebylo fakticky potřeba. Než by se ten aparát vyladil, byli bychom – jako dnes – ve stavu, kdy už mimořádné valorizace zase nehrozí, a celý ten aparát by se vlastně nepoužíval.
Důchodcovská inflace je tématem pro budoucnost, protože v budoucnu by se měly důchody už valorizovat právě jen o důchodcovskou inflaci, a nikoli o běžnou, pokud ta je vyšší, takže v budoucnu si myslím, že nějaký prognostický aparát na důchodcovskou může mít smysl tvořit.
Byl rozdíl mezi inflací z ledna 2023 a indexem životních nákladů důchodců i pro vás tak překvapivý?
Ano, byl. Též jsem to soudu takto sdělil.
Lednové přeceňování zboží a služeb podle advokáta opozičních poslanců není nic neobvyklého, v čem tedy spočívala podstata tohoto rozdílu mezi inflacemi?
Ale pozor, tohle bylo lednové číslo v extrémním inflačním roce, ne v roce běžném. Tím pádem i odchylka tohoto ledna od běžného ledna byla mimořádná. Jedním z nákladů vysoké inflace je právě také její volatilita, obtížná predikovatelnost a „šokovost“ některých změn, které za normálních okolností nenastávají. I proto si přejme co nejrychlejší návrat k cenové stabilitě.
