Článek
Společenská místnost se proměnila ve sklad oblečení, na stolech, regálech a věšácích je seřazené podle věku, ale i účelu. Současně je to sklad hygienických potřeb a drogerie od zubních past přes léky až po různé mycí prostředky.
I další pokoje v původním „prázdninovém domě“ v Dobřichovicích se improvizovaně změnily v úložiště různé materiální pomoci od hraček až po matrace nebo základní výbavu domácnosti. Vždy s pečlivě umístěnou cedulkou v azbuce a češtině, aby se uprchlíci před válkou dokázali zorientovat, kde co je.
Mezi regály se mohou uprchlíci volně pohybovat a vybírat podobně jako v obchodech. Ovšem s jednou důležitou výjimkou – potraviny vydává vždy dobrovolník.
Už měsíc funguje sklad zejména díky mezilidské solidaritě. Na sociálních sítích hasiči zveřejňují, co je aktuálně nejvíce potřeba, a lidé sklad následně zásobují.
V tomto domě najde až několik stovek válečných uprchlíků z širšího okolí nejnutnější materiální pomoc. Od potravin až po kartáček na zuby a léky.
Podle Martina Jurkovce, velitele tamního sdružení dobrovolných hasičů, který se transformoval ve vedoucího skladu, je to ale už stále hůře udržitelný systém, zejména jídla a drogerie je potřeba čím dál více a nemohou se spoléhat pouze na sbírku od lidí.
Neustále se potýkají s nedostatkem pohanky a krup, které představují základní potravinu pro lidi z Ukrajiny. Chybí ale i léky na nachlazení, na horečku, na opruzeniny a průjmy. Aktuální seznam toho, co nejnutněji potřebují, zveřejňují na sociální síti.
„Z počátečního hecu se to dostalo na úroveň, kdy jsme jediný sklad materiální pomoci v horním Poberouní. Za měsíc jsme vydali 35 palet jídla. Není to málo. Počítal jsem hrubým odhadem, že vydáme pomoc za 70 až 80 tisíc týdně, tedy okolo 400 tisíc korun měsíčně,“ vypráví Martin Jurkovec.
Nechali nás v tom, tvrdí nadšenci
Velitel hasičů cítí, že sklad už v chodu neudrží příliš dlouho, a zároveň má pocit, že v tom zůstal s kolegy sám, bez systémové pomoci od státu. „Lidé, kteří sem přijeli, potřebují jíst. Děti potřebují nakrmit a příspěvky, včetně humanitární pomoci, trochu haprují,“ konstatuje Martin Jurkovec.
Uprchlice by si nakoupily, ale často u sebe nemají žádné peníze. Jurkovec vysvětluje, že řada uprchlic zatím nemá pětitisícikorunovou dávku vyplacenou – trvalo, než se zaregistrovaly a požádaly o víza, než si zařídily účet u banky a než si o dávku zažádaly na úřadu práce.
„Žijeme tím, že nás v tom nechali. Asi se to časem změní, ale lidé prchající před válkou potřebují pomoc hned,“ naléhá šéf skladu.
Dokládá to i jedna z návštěvnic, která do skladu přišla poprvé a už ve dveřích vysvětluje, že ji poslali z úřadu práce v Praze. Jelena následně za pomoci syna a jeho překladače v telefonu popsala reportérovi, že nutně hledá hygienické potřeby. „Protože, když jsme utíkali, zvládli jsme s sebou vzít jen jeden batoh,“ vysvětluje.
Do Dobřichovic dorazila poté, co šla žádat o humanitární dávku. „Včera jsme stáli dlouhou dobu ve frontě, ale nakonec jsme se nedostali na řadu,“ svítí na displeji v překladači.
Nutné vybavení ve skladu dostane a dobrovolnice na nástěnku udělá novou kolonku u dotazníků „Kde ty meškaješ?“. Tedy do kterých obcí pomoc směřuje. Vedle obcí z blízkého okolí, kterým vévodí Černošice, Řevnice a Dobřichovice, dopíše „Praha“.
Vyřeší problém nové dávky pro ubytovatele?
Starosta Dobřichovic Petr Hampl (ODS) říká, že město se snaží dobrovolnickému skladu pomoci, a to i financemi z transparentního účtu. Na ten se ale dobrovolníci nechtějí příliš spoléhat – odkazují se na to, že buď se ty peníze projí během měsíce, nebo můžou posloužit k založení ukrajinské školy či školky.
„Problém je, že naši dobrovolníci už padají na ústa, a sklad materiální pomoci zel prázdnotou. Budeme rádi, když budou dál lidé solidární,“ popisuje aktuální situaci starosta Petr Hampl. Mluví o tom, že postupně už uprchlíci začnou dostávat pět tisíc korun jako humanitární pomoc a zároveň od 11. dubna se začne vyplácet příspěvek ubytovatelům.
„Teď je ten systém postavený na základě dobrovolnictví a solidarity, ale lidé, co ubytovávají, dostanou příspěvek, který jim bude výdaje sanovat,“ věří starosta Dobřichovic a mluví i o tom, že váleční uprchlíci si postupně hledají práci a tedy postupně začnou být stále méně odkázaní na pomoc českých lidí.
Naopak Jan Černý, ředitel programů sociální integrace v Člověku v tísni, varuje před tím, že stále není jasná strategie péče o válečné uprchlíky. „Zodpovědnost o zajištění těchto lidí je někde mezi obcemi a vládou. Vláda má pocit, že dělá dost, když lidi zaregistruje, zajistí jim zdravotní pojištění a první bydlení. A dál už není strategie jasná. Je to o kreativitě na obcích,“ tvrdí Jan Černý.
Je podle něj proto časté, že se uprchlíci z Ukrajiny musí spoléhat na práci dobrovolníků a solidárnost lidí, bez které by neměli co jíst. „A zároveň čím dál víc narážíme na místa, kde to nezafunguje. I v Dobřichovicích se nakonec místní dobrovolníci obrací s žádostí o pomoc,“ podotýká ředitel programů sociální integrace.
Velitel dobrovolných hasičů totiž obvolával během týdne organizace s prosbou o pomoc, když se jeho sklad potravin vyprázdnil. „Už oslovuji i nepotravinové firmy, jestli by nám nepomohly nakoupit. Už je mi jedno, jak se k potravinám dostanu,“ líčil ve čtvrtek po telefonu reportérovi zoufalou situaci s nedostatkem potravin Martin Jurkovec.
Podle Jana Černého není ani jisté, že se situace díky příspěvku pro ubytovatele změní. „Je otázka, jak rychle dávku bude schopný stát administrovat. Mohlo by to pomoct, ale zároveň to není zamýšlené jako hmotné zabezpečení lidí z Ukrajiny,“ říká odborník z Člověka v tísni.
Stejně tak podle Jana Černého nelze očekávat, že většina válečných uprchlíků začne brzo pracovat – odkazuje se na to, že většinu tvoří ženy pečující o děti.
